ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

HLEDÁNÍ ALTERNATIVY

"Zatímco jiné civilizace dokázaly vytvořit Altamiru, Stonehenge nebo Borobudur, ta naše vyprodukovala nákupní střediska, raketová sila nebo chladicí věže jaderných elektráren. V našem moderním světě, pro který se základní formou definice sebe sama stal vypjatý individualismus a jakási odtažitá nezávislost, není žádný život posvátný, protože ho jako takový nedokážeme vidět. Moderní lidé již v zemi nevidí zdroj duchovní obnovy, ale zásobárnu surových materiálů, které jsou určené ke spotřebě. Domorodí Američané se snaží bílým přistěhovalcům vysvětlit, že 'cenovku' má na sobě i každý stvol trávy nebo pramen vody. Jsme odmalička vychováváni jako konzumenti a to je způsob, jak vnímáme svět kolem sebe. Naší kultuře naprosto chybí kosmologie, která by nám připomínala posvátnost všeho živého a ukazovala nám vztahy ve větším kontextu a hlubším smyslu. Namísto toho ve své věčné nenasytnosti zemi devastujeme."

(Suzi Gablik)


Dle odborníků lidstvu vystačí při současném tempu spotřeby zásoby ropy na 40 a zemního plynu na 65 let. Uhlí by mělo vydržet sice asi 230 let, ale z ekologického hlediska je jeho spalování tou vůbec nejhorší variantou. Zásoby uranu nám vystačí déle, ale také ne do nekonečna. Alternativními zdroji energie se v budoucnu budou muset stát zdroje obnovitelné - slunce, vítr, voda a zejména biomasa. A zatímco u nás se s větším využitím obnovitelných zdrojů energie příliš nepočítá, v cizině zatím věnují jejich hledání a využití mimořádnou pozornost.

NEJEN LÍSKOVÉ KEŘÍKY

Biomasa není žádné spalování lískových keříků, jak se ještě mnozí mylně domnívají, ale může to být obyčejná směs materiálu rostlinného původu od volně se povalující dřevní hmoty v lesích či štěpků z odpadového dřeva přes slámu a jinak nevyužitelné zbytky polní produkce, které pak slouží jako různá fytopaliva. Ta se buď přímo spalují v topeništích a kotelnách stejně jako uhlí, nebo se zplynují ve speciálních zařízeních. Jejich největší výhodou oproti fosilním palivům je, že při jejich spalování nevznikají imise látek škodící životnímu prostředí - oproti uhlí žádný oxid siřičitý ani těžké kovy. Nenarůstají ani imise oxidu uhličitého, protože stejné množství CO2 se spotřebovává během fotosyntetických procesů, které při tvorbě biomasy vznikají. Ani rostlinný popel nemusí oproti odpadu po spálení uhlí skončit někde na výsypce (skládce), ale může posloužit jako vhodné minerální hnojivo.

Biomasu, obnovitelný zdroj energie, považují v zemích Evropské unie za značně perspektivní. Do roku 2010 má zaujmout polovinu připravovaného dvojnásobného zvýšení podílu vůbec všech alternativních zdrojů energie. Její produkce zde má vzrůst asi třikrát nad současný stav, přičemž polovina tohoto přírůstku má být díky cílenému pěstování energetických rostlin (například šťovík Utueša, konopí seté, kanadské topoly aj.). Zkušenosti našich západních sousedů dokazují, že podpora těchto obnovitelných zdrojů se jim hned několikrát vrátí. Ať už v rozvoji regionů, estetickém zkrášlení krajiny nebo vytvoření nových pracovních míst. Stát ušetří na podporách, nabídne lidem práci a zamezí vylidňování venkovských oblastí. U zemí závislých na dovozu zemního plynu, ropy a uranu je také důležité, že peníze za tyto energie neplynou do zahraničí, ale zůstávají v daném regionu. Státy jako Rakousko, Německo nebo Švédsko proto různými legislativními, daňovými a subvenčními opatřeními podporují rozvoj fytoenergetiky. Za všechny například "uhlíková daň", zdaňující tunu oxidu uhličitého z fosilních paliv, z jejíhož výnosu se poskytují státní dotace na zakládání energetických plantáží a na instalovaný výkon fytoenergetického zařízení.

Také v České republice se využití biomasy jeví ze všech dalších alternativních zdrojů energie jako nejvýhodnější a konkuruje levné ceně uhlí a uranu. Pro mluví zejména na půl milionu hektarů nevyužité zemědělské půdy (stát zatím platí jejich údržbu, aby nezůstaly zaplevelené), hlavně v podhorských a pohraničních krajích, a pozemky zrekultivovaných důlních výsypek a složišť popelnatých odpadů v pánevních oblastech. Tyto půdy jsou nevhodné k pěstování potravin, ale například energetickým rostlinám by se zde mělo mimořádně dařit. Okamžitě by se v tuzemsku dalo spotřebovat také na milion tun řepkové slámy, o kterou nemají naši zemědělci zájem, a asi stejné množství dosud nevyužitého dřeva. Zájem o využití biomasy u nás jeví zejména obce, kam nebude zaveden plyn, a to na vytápění objektů a domů obecními kotelnami. V současnosti jich je v ČR energeticky soběstačných celkem sedm. Bohužel při současných pokřivených cenách energií je stále mnohdy levnější zavést do vesnice plyn. Podporovat založení plantáží pro pěstování biomasy na následné spálení se naštěstí chystá Ministerstvo zemědělství, a to již od roku 2000.

SLUNCE NAD ZLATO

Také solární energetice přisuzují odborníci velkou budoucnost. Odhadují, že při současném tempu rozvoje bude během padesáti let energie ze Slunce zajišťovat polovinu veškeré světové spotřeby elektřiny. Sousední Německo se chce například do roku 2000 dostat na světovou špičku v rozvoji a využívání solární energie. Ještě letos zde má kapacita výroby slunečních baterií dosáhnout desetinásobku současné produkce, více jak 40 megawattů ročně. Tímto se pokryje třetina současné celosvětové produkce a Německo dokonce předstihne Spojené státy, největšího světového producenta solární technologie. Program, který zde financuje vláda a soukromé společnosti, přinese práci tisícům zaměstnanců. Obdobné plány vyhlásilo také Dánsko.

A netřeba se mnoho divit. Slunce svítí zadarmo a je prakticky nevyčerpatelné. Ročně vyzáří na Zemi asi 900 biliard kilowatthodin, což je 10 000 krát více energie, než je vůbec dnešní potřeba lidstva. Tento obrovský zdroj však nedovedeme stále ještě efektivně využít. Sluneční energii lze přitom přeměnit na elektřinu v takzvaných fotovoltaických článcích nebo na teplo ve slunečních kolektorech. V minulosti se solární energie narozdíl od jaderné a té vyráběné spalováním uhlí nepodporovala, neinvestovalo se do jejího vývoje. Před časem se dokonce jevilo jako úplně bláznivé využívat energii z fotovoltaických panelů, neboť ty byly nesmírně drahé. Výzkumem se však začali zabývat Japonci, kteří nemají žádné zdroje a kvůli hustě zalidněnému území je zde navíc velký odpor proti atomovým elektrárnám. Tím, jak začali chrlit miliony fotovoltaických panelů, se jejich cena ohromně snížila. Pokud by se panely vyráběly hromadně a zároveň by rostla jejich účinnost, klesly by jejich ceny na únosnou míru během několika málo let. A lidé by si se svou spotřebou energií nemuseli už tolik lámat hlavu.

V našich klimatických podmínkách, kdy Slunce v zimě tolik nesvítí, mají solární zařízení na výrobu elektřiny a ohřev vody menší výkonnost. Přesto se instalace slunečních kolektorů na ohřev vody již dnes třeba takovým podnikatelům vyplatí. Zejména tam, kde je velká spotřeba teplé užitkové vody - v hotelích, penzionech nebo kempech. Než si ale solární energií přitápět dům, je z ekonomického hlediska výhodnější nechat si ho důkladně zateplit.

S VĚTREM O ZÁVOD


Tisíce starých větrných mlýnů ve Španělsku či Nizozemí svědčí o tom, že již naši předci hojně využívali sílu větru. Také dnešní větrníky rostou jako houby po dešti. Namísto k pohonu mlýnů však slouží hlavně k výrobě elektrické energie. Do nedávna se o evropské prvenství ve využívání větrné energie přetahovaly Německo s Dánskem. Španělé se ale rozhodli do roku 2000 instalovat stovky větrných elektráren s kapacitou 1500 MW, s čímž se dostanou do čela evropského kontinentu (před Dánsko a Německo, Nizozemí i Velkou Británii). Vládní plán vzbudil v mnoha oblastech Španělska velký zájem, neboť zde jsou velice příznivé klimatické podmínky pro tento zdroj výroby elektrické energie. Světovou velmocí ve využívání čisté energie z větru jsou přitom nadále Spojené státy americké. Hojně se začíná využívat také v Indii, Dánsku nebo na Novém Zélandě. Větrná energie se ovšem dá využívat také ve vnitrozemí. Dokladem toho je sto metrů vysoká větrná elektrárna v Německu nedaleko Mnichova, která může zásobovat proudem na tisíc domácností. Navíc podle propočtů sníží tato elektrárna množství emisí zplodin kysličníku uhličitého o 2230 tun za rok.

Energii větru lze využívat v místech, kde je množství stálých větrů s rychlostí přesahující alespoň patnáct kilometrů za hodinu, tedy i na třetině území našeho státu. Ekologové spočítali, že by tuzemské větrné elektrárny mohly vyrobit až 600 MW elektřiny. Ačkoli jsme měli ještě před několika málo lety v rozvoji této obnovitelné energie náskok například před sousedním Rakouskem, dnes se situace obrací. Větrná energetika se u nás prakticky zastavila. Mohou za to jednak vysoké ceny zařízení, výše úroků znemožňující je splácet a nízká výkupní cena elektrické energie. Nadšenci, kteří si postavili větrné elektrárny na místech, kde pouze měli pocit, že tam "hodně fouká", o tom vědí své. Účinnost vrtulí totiž roste se třetí mocninou rychlosti. A pokud je průměrná rychlost větru jen o metr za sekundu menší, znamená to, že elektrárna "natočí" dvakrát menší množství energie. Pak se ovšem takový provoz nevyplatí, a podnikatelé s větrnou energií krachují.

DALŠÍ ZDROJE ENERGIE

Ekologové tvrdí, že jen v České republice lze využitím alternativních zdrojů ušetřit na 3000 MW elektrické energie ročně. Nejen u nás, ale i jinde ve světě dosud zůstávají nevyužity malé vodní elektrárny. Jenom na tuzemských tocích je stále nevyužito 60 % jejich potenciálu. Současné technologie už umožňují využívat i tak malé spády, o kterých se nikomu před pár lety ani nesnilo. Mezi další možné obnovitelné zdroje energie patří kombinovaná výroba tepla a elektřiny v kogeneračních jednotkách. Teplo, které vzniká při výrobě elektřiny, neunikne díky těmto zařízením jen tak do vzduchu, ale využije se pro vytápění nebo ohřev teplé vody. Nadějným zdrojem je i sluneční energie akumulovaná v půdě (mělké horninové podloží), v ovzduší nebo podzemní, povrchové a odpadní vodě. Obsažené teplo se odtud může čerpat pomocí tepelných čerpadel, která však na svůj provoz spotřebují zatím dosti velké množství elektřiny. Kombinací alternativních zdrojů by jejich rozšíření, vzhledem k jejich již dnes poměrně vysoké účinnosti, nemuselo stát nic v cestě.

ZA PĚT DVANÁCT

Lidská spotřeba už překročila hranici schopnosti regenerace přírody, která přes svou sílu nestačí napravovat škody způsobené člověkem. Vyčerpávání zdrojů a znečišťování nastoleným tempem směřuje k ekologické katastrofě. Éra uhlí, nafty a uranu pomalu končí. Tradiční způsoby výroby tepla a elektřiny mají za pár generací patřit minulosti. Lidé si začínají uvědomovat, že si prostě nemohou dovolit dále plýtvat přírodními zdroji. Ve světě proto už nejen ekologové, ale i politici a představitelé průmyslu soustřeďují pozornost na levné a ekologicky čisté zdroje energie. I pro nás už nastal čas efektivního využití všech dostupných zdrojů. Je za pět minut dvanáct.
říjen 1999
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group