ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

NA VRCHOLU SINUSOIDY

Když přijmeme tvrzení, že se česká kultura pohybuje v sinusoidách, představují třicátá léta jeden z jejich nejvyšších vrcholů. Jako by se v nich odrážel optimismus let dvacátých. Až s odstupem se zde promítají úspěchy nově vzniklého českého státu a spisovatelé, divadelníci i filmaři se ocitají na pomyslném vrcholu. Právě v druhé polovině meziválečných let vznikají díla, která uspěla i ve světovém kontextu.

Díky zkušenostem, které autoři načerpali v letech dvacátých, mohla próza třicátých let dostoupit nebývalé úrovně a převzít v literární hierarchii dominantní úlohu. Vedle Vančury, Nezvala, Haška a mnoha dalších si užívá světového věhlasu také spisovatel Karel Čapek...
Když začal v září 1935 v Lidových novinách vycházet na pokračování jeho fejetonní román Válka s mloky, málokdo mohl tušit, že se odběratelé deníku setkávají s budoucí vrcholnou knihou moderní české literatury. A politické události, které předcházely roku 1936, kdy byla Čapkova fantastická utopie vydána knižně, nemohly již nikoho ponechat na pochybách, že mezinárodní situace kulminuje k celosvětovému válečnému konfliktu. Hluboce znepokojen přivádí Čapek na literární scénu neobvyklou postavu - zvíře vybavené řadou lidských znaků. Autor ve Válce s mloky používá příznačný utopický motiv cizí civilizace i motiv katastrofického konce světa. Podle některých teorií je tento román voláním na poplach před hrůzným fašistickým nebezpečím, jemuž se Evropa nezadržitelně a pokrytecky poddávala. Čas bohužel dal autorovi za pravdu a sám Karel Čapek se toho již nedožil.
Přesné vystižení předválečné atmosféry ale nebylo jen patentem Čapka a literatury. Také v divadelním světě se ozývaly hlasy volající po prozíravosti a předpovídající velký světový konflikt. Ve druhé polovině třicátých let hrálo v Československu významnou roli Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha, kteří se proslavili svým demokratickým a protifašistickým programem. Hry Osel a stín, Kat a blázen a především Balada z hadrů jsou právem považovány za to nejlepší, co v třicátých letech na tomto poli vzniklo. Bezprostřední, ale přitom vysoce intelektuální dialogy V+W, moderní rytmus, vynikající Ježkovy písně a režisérské umění Honzlovo, to vše dohromady stavělo Osvobozené divadlo do čela nejen v Čechách, ale i celé Evropě.
Třicátá léta jsou také érou, ve které se poprvé hlásí o slovo nejmladší umění - film. A není bez zajímavosti, že zvukovou éru českého filmu zahájil právě v roce 1930 film K. Antona Tonka Šibenice, natočený v ateliérech na Vinohradech. V roce 1933 pak byly otevřeny moderně vybavené filmové ateliéry AB na Barrandově, které dal postavit M. Havel, následují ateliéry v Hostivaři a Radlicích. Že se filmu v Čechách od počátku třicátých let dařilo, dokazuje fakt, že v letech 1930 až 1945 bylo natočeno kolem 500 hraných filmů - tedy včetně reklam a osvětových snímků. Divácky patrně nejúspěšnějším filmem byla komedie s populárním Vlastou Burianem C. a k. polní maršálek. Nástup filmu je také okamžikem zrodu velkých filmových hvězd, mezi které patřily například Adina Mandlová anebo Lída Baarová. Vedle mnoha dalších filmů z té doby se dodnes těší pozornosti filmy s Voskovcem a Werichem Svět patří nám a Hej rup. Ve třicátých letech se také začíná prosazovat dokumentární film - velmi populární je Československý zvukový týdeník a od roku 1937 zvukový týdeník Aktualita.
červen 2002
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group