ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

LEDOVÉ HODINY TIKAJÍ POMALU, ALE STÁLE HLASITĚJI

 

Rozhovor s RNDr. Václavem Cílkem, CSc.

„Lidé jen velmi obtížně přijímají myšlenku klimatických změn. My jsme daleko víc vázáni svou osobní klimatickou zkušeností než informacemi, které dostáváme. V celé klimatologii se nám neustále opakuje motiv naší víry v to, že podnebí je stálé, že se jen málo liší od toho, jaké jsme zažívali v dětství.“

Oteplování atmosféry je dnes přírodní proces už značně akcelerovaný lidskou činností. Je to dobře, nebo špatně?
Já nevím, myslím si, že svět je tak složitý, že jakákoliv změna má kladný, ale i záporný vliv. Nevím, co převáží. Střední Evropa, a to pořád zdůrazňuji, je klimaticky bezvadné místo. Je uchráněna extrémů - přívalových dešťů ve středozemní oblasti, silných větrů v severoněmeckých nížinách - než vichřice dofičí k nám, tak zeslábnou.
Ale žádný cyklický fenomén takového rozsahu se ještě nevrátil.
Doby ledové se vracejí...
Žádný smrtelník je v krajině nezažil. Lidstvo si to nepamatuje. Mamuti už nejsou...
To, co vyhynulo, se nevrátí. Počasí se ale vrací. Zima se vrací každým rokem. Povodně se vracejí. Nemusíme chodit daleko.
Lidstvo tak může skončit existenci na planetě ne tím, že ji vyjí, ale příroda ho se vším všudy zakonzervuje do ledu.
Do ledu ho určitě nezakonzervuje... Nás rozhodně ne, protože velká zalednění se zastavují v našich pohraničních horách a normální pak na linii Berlín-Varšava. Při globálním pohledu pak je zřejmé, že Amazonie a střední Afrika se změní z deštných pralesů na savany. Dojde spíš k vysušení rozsáhlých vlhkých oblastí. Podle studií půjdou v tropech průměrné teploty o 5 až 7 ̌C dolů. Konzervace ledem nepřichází v úvahu. Civilizace - lidé v nějaké formě přežijí. Ale asi bude boj o místo. Začne doba ledová a státy, které na to budou mít, začnou kupovat pozemky v Africe.
Má u nás význam zkoumat zalednění a stopy po něm, když ledovců tady nikdy moc nebylo?
Význam to má, protože to vypadá, že jednou za čas, ta perioda je asi 200 mil. let, je zemský systém nastavený takovým způsobem, že i malé kolísání sluneční aktivity (insolace w/m2 - tepla, které získáváme od Slunce) asi o 2 % může způsobit, že přijde nebo odejde doba ledová.
Velkých dob ledových bylo nejspíš kolem 23, ale velkých studených výkyvů bylo celkem kolem padesáti.
Čísla jsou různá, záleží na tom, jak se doba ledová definuje. Žijeme v období, kdy dochází ke střídání dob ledových a meziledových, a jsme právě v poslední polovině, spíš třetině poslední doby meziledové a není pochyb o tom, že i ona bude zakončena dobou ledovou. Proto nás hrozně zajímá, jak se mění počasí, jak se mění klima. Ale na tuhle problematiku narazíte, když budete například zkoumat zásobníky podzemních vod na Sahaře. Ty se vytvářejí a doplňují jen v dobách ledových. Naše nejlepší zemědělská půda je vázána na spraše - sedimenty z ledových období. Nebo říční údolí. Zajímá vás, proč vypadají, a jak vypadají? Musíte do minulosti. Říční údolí vznikají v dobách velkého oteplení na koncích dob ledových. Tehdy se má zvětšovat průtok řek na 40 až 100násobek. Zkrátka ledová doba sice u nás přítomná ledovcem nikdy nebyla, přesto ovlivňuje zemědělství, morfologii terénu, zásobníky podzemních vod. Nejedná se jen o budoucnost, co bude, ale o to, v čem žijeme...
Ovšem je-li v jakémkoliv jevu časová jednotka 100 let a výš, tak už to pro obyčejného smrtelníka, který ví, že se v průměru dožije sedmdesátky, přestává být zajímavé.
Přestává být zajímavé... ale jak rychle přichází doba ledová? Jestli ji budeme definovat rozšířením ledovců, tak jsme opravdu v horizontu tisíců let, když se ale budeme zajímat o náhlé ochlazení klimatu, tak k něčemu takovému může dojít hrozně rychle. Dříve se uvádělo 30 až 70 let, dnes se hovoří o 5 až 7 rocích. A jsme v časových horizontech každého jedince! Má to ještě jeden nepříjemný dopad - doba ledová končí a začíná náhlými teplotními oscilacemi nahoru a dolů. Ona nemusí přijít rovnou, jen se může na padesát let tvrdě ochladit, a pak zase oteplit. Takové změny už zamávají nejen se zemědělstvím, ty se promítnou prakticky do všeho.
Antropogenní vlivy by mohly dobu ledovou přiblížit? Nebo jejich vliv silně přeceňujeme?
U tohoto vždycky váhám... trošičku, ale váhám. Myslím, že si ještě stále hrajeme na to, že jsme mocnější než příroda. Vlastně nám pořád dělá dobře strašit se, hledat nepřátele, bát se katastrofy... Je to psychologické. Když může člověk něco zničit, tak se tím chlubí. My se chlubíme tím, že si způsobíme dobu ledovou. Když vezmu globální oteplování, tak křivky ukazují jasně - co dnes prožíváme, je nejrychlejší a největší oteplování za posledních 1000 let. Zároveň se ukazuje, že ještě donedávna oteplování korelovalo spíš se sluneční aktivitou. Až posledních 20 let to začíná víc korelovat se skleníkovými plyny. Výsledek: oteplování, které prožíváme, je do značné míry způsobené člověkem. To je vědecký konsenzus.
Doba ledová je způsobená tím, že se na začátku většinou oteplí. Dnes se uvažuje o globálním oteplování jako o něčem, co ji může rychleji nastartovat. Je to proto, že se maximálně otepluje tropická oblast, což je hrozně široká oblast (zabírá asi 48 % povrchu planety). Tropická oblast, tvořená hlavně moři, pohlcuje víc tepla než pevnina, která jej odráží. Tak se nám oteplí tropy, odpaří se víc vody a na pólech začne více sněžit. Ledovce začnou růst.
A rostou? Spíše to vypadá tak, že kamkoliv se člověk podívá, led mizí...
Dnes je situace na pólech velice nevyrovnaná. Jsou oblasti, které se oteplují, jiné se ochlazují. V Grónsku ve výškách nad 2000 metrů přibývá ledovců jako nikdy předtím, přitom na pobřeží led tvrdě mizí. Celková hmotnost Grónského ledovce ale roste a něco podobného se děje i v Antarktidě. Ledovce nám tam rostou nejrychleji za posledních 1000 let!
Přitom se ale obrovské kusy odlamují, což nám občas televize prezentují záběry na závěr svých zpráv.
To je něco jiného, to je dáno tím, že tam jsou šelfová moře a hloubka ukotvení ledu je různá. Led je přimrzlý k podkladu, hloubka jeho ukotvení se mění a relativně teplejší voda se dostává pod led, nadnáší ho a zároveň tepelně zpracovává. Výsledek? Na šelfovém moři skutečně dochází ke tvrdé redukci ledovců, ale z hlediska objemu oceánů to žádný význam nemá. Tady se jen mění objem za objem.
Důležité je si uvědomit, že průměrná teplota v Antarktidě dosahuje asi -8 ̌C, a i když se to oteplí na -6 ̌C, tak se pořád nic neděje. Stále se zde bude měnit zvýšený obsah vody ve vzduchu (díky oteplení a tedy vysokému odparu v tropické oblasti) na led. A jestliže se veliké ledovce odlamují, tak to je hlavně a především záležitostí tečení ledu. Led teče rychleji, protože se ho ve zdrojové oblasti víc nahromadilo. Ledovce v Antarktidě provozují i pirátství - strhávají si své ledovcové splazy, podle toho, jak je který proud mocný a rychlý. Led pak teče najednou na vcelku plochém ledovcovém plató na druhou stranu než obvykle. Zatím podle všech propočtů a studií by vliv Antarktidy na zvýšení hladiny světového oceánu byl negativní, a to i při dosti vysokém globálním oteplování. Působí proti zvyšování hladiny oceánu tím, že zachycuje sníh - odpařenou vodu.
A největší omyl ve vnímání dob ledových veřejností?
Pořád si myslíme, že doba ledová je něco, co bylo, a nás se netýká, protože se už nikdy nevrátí. Vychází to z našeho vnímání času jako něčeho, co pokračuje od jednoho bodu k druhému. Jenže některé fenomény v přírodě, včetně klimatických, jsou cyklické a k našemu „překvapení“ se vracejí.
únor 2003

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group