ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

LA DÉFENSE - LABORATOŘ ARCHITEKTURY

Motto:
Architektura je tvorba prostoru.
Hranice této disciplíny
tvoří pouze schopnosti tvůrce.

Město budoucnosti? Nová urbanistika, nebo krok do slepé uličky? Snaha zorganizovat lidem čas práce i odpočinku, a nebo jim mezi sklem a betonem připomenout jejich nepatrnost?

"Okno do třetího tisíciletí" - tak se také nazývá impozantní pařížská čtvrť La Défense. Živoucí muzeum moderního umění a architektury se nachází na ose, která začíná Louvrem, pokračuje Tuilerijskými zahradami, Elyzejskými poli, Vítězným obloukem a končí Velkou archou, postavenou roku 1989. Pravidelná stavba připomíná obří okno, o kterém se mezi Pařížany traduje, že se skrz něj dá nahlédnout do příštího tisíciletí. Nabízí pohled na hřbitov.


NOVÁ PÝCHA PAŘÍŽE

Rozhodnutí vystavět moderní čtvrť poněkud stranou od centra Paříže padlo roku 1958. Bylo třeba řešit vzrůstající nároky firem a úřadů, které se zkrátka těžko vešly do vnitřní Paříže. Takový problém ovšem neměla pouze Paříž; v Římě kdysi vymysleli novou vládní čtvrť, která je na trase metra, Londýn to vyřešil tak, že tyto budovy jsou přímo v centru města, což ovšem není příliš ideální.

"Pařížský Manhattan", jak se čtvrti mrakodrapů, skla a betonu také přezdívá, se však v hlavách architektů zrodil již dříve. Ve třicátých letech slavný Le Corbusier spolupracoval na prvních projektech pozoruhodné městské části, která byla od počátku pojata jako symetrická. Le Corbusier také přišel s myšlenkou dvouúrovňové dopravy, která by oddělovala chodce a motoristy. Ovšem čtvrť jako taková si na své zrození musela počkat až na poválečnou éru a takové osobnosti, jako byl André Prothin. Až on a jeho společnost EPAD dali vzniknout ultramodernímu business centru.

Plánů bylo mnoho, na jednom se však všichni shodli - moderní věžové domy by neměly přesahovat výšku 100 metrů. Tak se začala rodit první generace "věžáků", která předznamenala stavby kancelářských budov po celé Evropě.


PIONÝRSKÉ ESSO


Jedné noci, když se král Henry IV. s královnou
vraceli na svůj zámek Saint-Germain-En-Laye,
převrhl se jejich kočár u přívozu. Bylo rozhod-
nuto postavit zde most. A to byl prapočátek
ultramoderní pařížské čtvrti, čtvrti La Défense,
jejíž výstavba byla zahájena v padesátých
letech a stále pokračuje. Jejím jádrem jsou
kancelářské "věžáky", které se ve své době
stavěly jenom ve Spojených státech. Ten nej-
vyšší existuje zatím jenom v plánech architektů,
ale až bude "věž nekonečna" vybudována,
nebude mít v Evropě konkurenci. Défense
znamená obrana a celé pařížské business
centrum může být chápáno jako obrana smělé
architektury, pokus o město budoucnosti, kde
ve skle a betonu jsou soustředěny všechny
civilizační vymoženosti, které dnešní člověk
potřebuje. Snad jen děti tu těžko najdou místo
ke svým hrám.

Bariéru nedůvěry na jedné straně, a přehnaného očekávání na straně druhé, prolomila výstavba prvního z kancelářských "věžáků", ESSO. Společnost ESSO Standard měla plán soustředit doposud rozptýlené správní úřady do jednoduché funkční budovy, a pevnou víru v to, že do zatím prázdné destinace půjdou lidé pracovat. Budova měla zajistit komfortní podmínky pro práci 1550 zaměstnancům. Plán to byl vskutku odvážný, neboť kancelářské budovy tehdy existovaly jenom ve Spojených státech. V budově byla jedna z prvních cafetérií pro personál, pro firmu IBM byla postavena hala s klimatizací, promítací sál se 150 místy, určený ke sledování reklamních filmů nebo k výuce personálu, ale také pokoje určené k odpočinku zaměstnanců. Dnes ale vypadá budova ESSO poněkud drobně oproti honosnějším a vyšším budovám v okolí, které vyrostly později.


SRDCE LA DÉFENSE

Historie La Défense se po tomto prvním kroku začala psát velmi rychle a velmi moderními prostředky. Například 32 pater "věžáku" NOBEL bylo postaveno během šesti týdnů! Při takovém stavebním tempu ovšem rostly nároky na infrastrukturu geometrickou řadou. Budovy je třeba vytápět, opatřit kanalizací a vůbec všemi vymoženostmi civilizace. Zkosená břidlicová pyramida, dnes známá jako CLIMADEF, je jedním ze srdcí francouzského urbanistického zázraku. Tento průmyslový komplex vyrábí elektřinu, 175 °C horkou vodu pro lokální vytápění a chladícímu systému dodává vodu studenou. Pod celou La Défense vede sedm kilometrů tunelů, jimiž prochází elektrické vedení, telefon, odpadní voda, parovody... Jenom speciální telefonní ústředna pro čtvrť disponuje 100 000 telefonními linkami. K podzemí La Défense patří ještě šest úrovní parkovišť s 25 000 parkovacími místy řízenými centrálním počítačovým dispečinkem. Je to jedno z nejdůležitějších podzemních parkovišť světa.

Samostatnou kapitolou pařížského Manhattanu je doprava. Vede sem 18 autobusových linek, 4 linky SNCF (železnice) a především metro. Stanice metra La Défense byla otevřena v roce 1970, a jde o pětiúrovňovou monumentální stavbu, která je 225 m dlouhá, 65 m široká a 27 m vysoká. Metro se dnes jmenuje RER, ovšem jenom díky upozornění jednoho Pařížana, který si všiml, že původní název je poněkud vulgární. První název byl složen z počátečních písmen slov "Métro Express Régional Défense-Etoile", neboli MERDE - a to je totéž, co anglické SHIT. Dopravu mezi Paříží a La Défense zajišťuje také vlak na vzduchovém polštáři, který dvousetkilometrovou rychlostí nehlučně přepraví 160 pasažérů.


NEJEN "VĚŽÁKY"

Jednou z nejznámějších kontraverzních staveb v La Défense je budova CNIT. Stavební povolení pro toto "Národní centrum průmyslu a technologie" bylo vydáno v roce 1954. Pařížané se rádi chodili dívat na úžasnou stavbu: úzký betonový plášť nesoucí plochu 283 metrů byl ukotven jen ve třech bodech. První představení v tomto zázraku techniky navštívil prezident Coty a generál de Gaulle.

K dalším technickým úžasnostem patří Velká archa, která byla slavnostně otevřena 17. července 1989 - u příležitosti dvoustého výročí Francouzské revoluce. Velká archa, která je vlastně dalším vítězným obloukem Paříže, je dílem do té doby neznámého dánského architekta O. von Spreckelsena. Byla postavena během šesti let a její výsadní postavení ve světě architektury 20. století jí sotvakdo může upřít. O její důležitosti svědčí mimo jiné to, že na konečném výběru projektu (a projektů bylo původně více než čtyři stovky) se podílel i prezident Mitterrand. Nakonec zvítězila otevřená kostka vysoká 100 metrů, ve které sídlí ministerstva a různé firmy a instituce. Velká archa prozatím z jedné strany uzavírá čtvrť La Défense a svým tvarem a umístěním právě ona vysloužila celé čtvrti přezdívku "okno do třetího tisíciletí". Z tohoto okna bylo také možné shlédnout v roce 1990 obrovský koncert Jeana-Michela Jarrea, který se konal na náměstí před archou a který přitáhl 2 miliony diváků.


BUDOVY A LIDÉ

To, co dělá čtvrť La Défense čtvrtí La Défense, jsou zcela jistě kancelářské "věžáky". Přesto tvůrci čtvrti neváhali investovat do umění - nejznámější fontána Agam, kterou řídí 50 počítačů, byla vystavěna v době, kdy EPAD vykazoval deficit. Tehdejší management společnosti totiž vyhlásil, že práce na výzdobě čtvrti je stejně důležitá jako ostatní výstavba. A tak je dnes La Défense se svými galeriemi, sochami, skulpturami a architekturou také kulturním místem, které vypovídá o naší době.

Již jsme se zmiňovali o "věžáku" ESSO, jako o zástupci první generace "věžáků", vězme tedy, že následovala druhá i třetí generace. "Věžáky" se postupně zvyšovaly, jejich stěny začalo tvořit sklo a jenom sklo. Ušetřila se tím nejen energie nutná k osvětlování kanceláří, ale čtvrť získala svůj dnešní charakteristický vzhled, uchvacující nekonečnou hrou světla, stínů a odrazů na hladkých, skleněných plochách staveb. Mezi nejznámější reprezentanty třetí generace kancelářských mrakodrapů patří věž ELF, jejíž siluety bylo využito v mnoha filmech. Smělé architektonické plány se však rodí stále, a tak se plánuje stavba Věže nekonečna - měla by být při své výšce 400 metrů nejvyšší stavbou Evropy.


SUMA SUMÁRUM

V La Défense pracuje okolo sta tisíc lidí, ale bydlí jich tu pouhá pětina. Samozřejmě se počítá s tím, že jejich počet se bude dále zvyšovat, především s plánovaným rozšiřováním čtvrti směrem na západ. Již dnes obklopují samotné bussines centrum obytná sídliště, zasazená do parčíků s vodotrysky a pečlivě vybranou zelení. A aby byl dojem z této pýchy Pařížanů dokonalý, bylo rozhodnuto umístit část autostrády, která tudy prochází, pod zem - tak, aby nebyla narušena vizuální perspektiva směrem k Louvru.

Kromě bytových jednotek je v La Défense více než 2 500 000 m2 kanceláří a 200 000 m2 určených pro obchody. S parkovišti a přičleněnými budovami EPAD zastavěl celkem 7 milionů metrů čtverečních, nepočítaje hektary parků a zeleně. EPAD utratil za výstavbu asi 16 bilionů franků - tedy enormní množství peněz, které spolu s 30 miliony franků od státu tvořily počáteční kapitál. V dnešním světě striktně ovládaném ekonomickými zákonitostmi se přesto pro EPAD stala výstavba La Défense superúspěšnou operací - všechny dluhy jsou splaceny a čtvrť je díky pronájmům výnosná.


"Okno do třetího tisíciletí?"

Ptám se Doc. ing. arch. Karla Marholda, CSc.:
Je čtvrť La Défense - "Obrana" - skutečným mezníkem urbanismu, nebo zůstane prvním a posledním pokusem o město budoucnosti? Co je La Défense?

"Defénse především není satelitní město. Takové město je 50 až 100 km vzdálené od centra a lidé do centra jezdí do práce. V Paříži je to naopak - lidé z vnitřní Paříže jezdí do La Défense do práce. Je to tedy blízko, ale za horizontem historické Paříže. A to je nesporný klad této čtvrti. Ovšem jenom minimální zlomek z počtu lidí pracujících v La Défense tam také bydlí. Lidé se vyhrnou z práce, ale jdou jenom do metra. Je to trochu mrtvé, ale monumentální, moderní pokračování barokních myšlenek.

Pro běžného diváka je to futuristická atrakce."

Je taková idea přenesitelná na Prahu?

"V Praze se to pravděpodobně bude dít na Pankráci, i když je také ohromná rezerva v holešovické kotlině, což je z hlediska dálkových pohledů na historický horizont vcelku bezproblematické. Takže Praha takové plochy má."

La Défense se tedy nestala vzorem pro budování měst příštího tisíciletí?

"Takové město by asi vypadalo úplně jinak. Ale je to jeden z možných příkladů."
 
Únor 1997
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group