ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

VYZVÁNĚNÍ DO NOVÉHO ROKU

Ze všech svátků, slavností a festivalů, které po celý rok nerozlučně provázejí Japonce, jsou oslavy nového roku bez váhání ty nejdelší a nejvýznamnější. Po rozpačitých Vánocích, které cizincům žijícím v Japonsku přinášejí určité zklamání, nabízejí oslavy přelomu roku poměrně netradiční podívanou a na své si přijdou jak milovníci buddhistické tajuplnosti, tak šintoistické barevnosti. Japonci se loučí se starým rokem za zvuku zvonů buddhistických chrámů a nový rok vítají svátečně nastrojeni v šintoistických svatyních.


DŽOJA NO KANE - ZVONĚNÍ DO NOVÉHO ROKU

Rok co rok se chladný předpůlnoční vzduch posledního dne roku v japonských městech plní pravidelným vyzváněním chrámových zvonů curigane - charakteristickým zvukem, kterému naslouchá celý národ. A není to zvonění ledajaké, každý zvon se rozezní hned stoosmkrát. Podle buddhistického učení mají totiž všichni lidé 108 nectností, od kterých je údery do zvonů symbolicky osvobozují. S posledním úderem, načasovaným na půlnoc, jsou tedy přihlížející duševně očištěni a mohou vstoupit do nového roku. Ačkoli mají curigane tvar zvonu, k jejich rozeznívání se používá mohutná dřevěná kláda zavěšená na silných lanech nebo řetězech a připomínají tak spíše gong.

SUSUHARAI - VYMETÁNÍ SAZÍ

Říká se, že na Nový rok navštíví každou japonskou domácnost bohové, a proto se Japonci na takovou návštěvu musí důkladně připravit - v duchu šintoistického étosu, masovým úklidem. Ve druhé polovině prosince provádějí všechny domy, domky, školy, veřejná zařízení, továrny, zkrátka vše, co má čtyři stěny a dveře, generální úklid. Pokud jste v Japonsku zaměstnáni, může se vám stát, tak jako mně dvakrát po sobě, že Štědrý den strávíte s hadrem a kbelíkem v ruce. Tento hromadný úklid se nazývá susuharai neboli vymetání sazí. Susuharai není jenom fyzický úklid, je to rituál, kdy se celá domácnost vycídí, odstraňují se nečistoty jak mechanické, tak duševní a rodina se připravuje, aby do nového roku vstoupila čistá, neposkvrněná.

Prvního ledna se po obou stranách vchodových dveří mnoha domů objeví typická novoroční výzdoba, tzv. kadomacu, dekorace z borovicových větví (jakožto symbol dlouhověkosti) a bambusů (symbol pružnosti a odolnosti). Neméně důležitou ozdůbkou je rovněž wanawa, posvátný provaz pletené slámy, na kterém jsou zavěšeny proužky bílého skládaného papíru. Kadomacu přede dveřmi láká a vítá štěstí do domu, zatímco wanawa slouží jako ochrana boha nového roku - zvaného Tošigami - před vším ďábelským a špatným.

NENGADŽÓ - PLNÁ SCHRÁNKA K NOVÉMU ROKU

Tak jako si Evropané každoročně posílají vánoční přání, tak se Japonci obšťastňují takzvanými nengadžó - novoročními pozdravy. Zatímco my si o Vánocích většinou vzpomeneme pouze na svoje nejbližší, pro Japonce je posílání nengadžó téměř posedlostí. A samozřejmě i povinností. Já sám jsem takovýchto bílých kartiček s obrázky znamení zvěrokruhu a přáním hodně štěstí dostal několik desítek, často od lidí, jejichž jména mi nic neříkala. Můj japonský známý, kterého jsem potkal jednoho prosincového odpoledne zjevně rozespalého a rozmrzelého, mi sdělil, že celou minulou noc strávil psaním nengadžó. Stihnul jich asi tři sta a dnes v noci bude pokračovat. Co je však na rozesílání japonských pozdravů opravdu unikátní, je fakt, že jsou vám všechna doručena na den přesně, ráno 1. ledna. Japonské pošty totiž všechna přání obdržená během prosince uchovávají a na Nový rok najmou brigádníky, kteří je rozvezou svým adresátům. Nengadžó vám ale mohou připravit i jiné potěšení. Fungují totiž rovněž jako lístky do loterie a slosování v půli ledna vás může obohatit o nový moderní televizor nebo alespoň několik poštovních známek.

OSEČI RJÓRI - PŘEKVAPENÍ NA TALÍŘI

I v Japonsku je Nový rok také obdobím speciálního jídla, zvaného oseči rjóri. To však neznamená, že by japonské hospodyňky strávily svátky u plotny. Tyto svátky jsou totiž provázeny odpočinkem od všech domácích prací a veškeré jídlo se buď připravuje s předstihem, nebo nakupuje v obchodech, vměstnané do roztomilých dřevěných krabiček zvaných džúbako. Jedná se o tradiční japonské speciality složené především ze syrových ryb a dalších darů moře a nepostradatelné rýže. Pro jedince se žaludkem navyklým na evropskou stravu by japonské novoroční menu patrně představovalo ty nejtěžší chvíle celého následujícího roku. O tom, že ani člověk patřičně trénovaný si nemůže být nikdy jist, jsem se přesvědčil na novoroční návštěvě u mé domácí. Ta mi v dobré víře po nejrůznějších syrových rybách, jikrách, chobotnicích a sépiích naservírovala syrové rybí žábry namočené v bizarní omáčce umocňující pach rybiny. Tímto chodem pro mě testování japonského novoročního kulinářství předčasně skončilo.

Výběr jídla je určován nejen jeho chutí a vzhledem, ale rovněž symbolismem. Kazunoko - jikry slanečků tak například představují plodnost, kuromamé - černé fazole vařené v sirupu jsou symbolem zdraví, kačiguri - sušené kaštany zajistí úspěch a namasu - zeleninový salát štěstí. Neméně symbolickým pokrmem je takzvané toši-koši-soba neboli dlouhé pohankové nudle, symbolicky znázorňující dlouhý život. Japonci se také na Nový rok neobejdou bez zvláštních rýžových koláčků - omoči. Jejich nevšední, velmi lepkavá konzistence je příčinou mnoha zákroků, při nichž lékaři vyprošťují nespolknutelná omoči.

HACUMÓDE - NÁVŠTĚVY SVATYNÍ


Bílé papírky s horoskopem pro další rok věší Japonci na keře a ploty ve víře, že se dobré předpovědi splní a ty špatné odvane vítr.

Přestože jsou Japonci označováni jako poměrně ateistický národ, návštěvy buddhistických, ale hlavně šintoistických chrámů nejsou v jejich životě neobvyklou událostí. Ze všech návštěv je nejdůležitější právě ta novoroční. V dřívějších dobách navštěvovali pouze malé chrámečky v blízkosti svých obydlí, teprve v posledních letech se začali masově sjíždět do největších a nejznámějších svatyní, aby se pozdravili s novým rokem. Během této první cesty do svatyně v roce, zvané hacumóde, se oddají tradičnímu rituálu uctívání boha - krátce se pomodlí s nadějí na štěstí a dlouhý život, vhodí mince nebo bankovky do dřevěné truhly před svatyní a snad všichni do jednoho si vylosují bílé papírky s horoskopem pro další rok, které po přečtení pověsí na blízké keře a plůtky ve víře, že se dobré přepovědi splní a ty nepříznivé odvane vítr. Novoroční chrámy se tak i přes nedostatek sněhu promění ve sněhově bílé paláce.

HACUHINODÉ - POHLED NA VÝCHOD NOVOROČNÍHO SLUNCE

Nový rok je pro Japonce i vzpomínkou na tradiční hry a veselice, ke kterým se po celý zbytek roku nedostanou. Dlužno předeslat, že se Japonci se starým rokem obvykle neloučí ve stylu bujarého veselí, a nový rok tedy nevítají s mokrým ručníkem na čele. V zemi vycházejícího slunce si nelze začátek nového roku představit jinak než s hacuhinodé - tedy s pohledem na východ novoročního slunce. Podle šintoismu je slunce ten nejvýznamnější bůh celého vesmíru a Japonci neváhají 1. ledna vyběhnout na nejbližší kopec ještě před svítáním a poprosit boha o ochranu v nastávajícím roce. Následuje symbolická očista ve wakamizu (mladé vodě), k zajištění zdraví po celý rok a rodina společně zasedne k prvnímu jídlu ozoni (polévka se zeleninou, rybím a kuřecím masem a omoči).

Noc na druhého ledna je velmi důležitá pro všechny, kteří věří ve sny. Sen, který se zdá této noci, totiž předpoví budoucnost celého roku.
prosinec 2000
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group