ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

BRONZOVÍ MUZIKANTI

Možná jste si při procházce Prahou všimli, že v parku na Senovážném náměstí už rok nepřetržitě „hrají“ čtyři „Čeští muzikanti“. Přestože jsou z bronzu, rozhodně nepůsobí strnule. A že tóny jejich hudebních nástrojů nejsou hlasité? Stačí se jen zaposlouchat...

Autorkou působivých bronzových soch je přední dáma světového surrealismu, rakouská sochařka českého původu Anna Chromy.
Čtyři polychromované plastiky jsou umístěny na pískovcové kašně, zhotovené podle návrhu akademického sochaře Jana Wagnera. V nejbližší době by se měl opodál v rytmu „hudby“ čtyř muzikantů pohybovat ještě „Tanečník“.
Anna Chromy svá díla darovala Praze, městu, které ji podle jejích slov v životě hodně ovlivnilo: „Vzpomínám si, že jsem tu jako malá byla s maminkou. Všechno bylo zasněžené a my jsme se procházely v podvečer po Karlově mostě. Praha ve mně tenkrát probudila smysl pro tajemství. Když jsem tohle město navštívila po mnoha letech, byla jsem okouzlená. Praha je skutečně ‘magique’! Jsem ráda, že se mé sochy dostaly až sem.“
Před třemi lety představila Anna Chromy Pražanům svá vrcholná díla na výstavě „Sound of Bronz“. Tehdy věnovala městu plastiku, umístěnou před Stavovským divadlem, s názvem „Commendatore“.
Její umělecká tvorba zcela rozpouští mýtus o tom, že socha je něco statického, mohutného a těžkého. Plastiky, přestože jsou z bronzu a v životní velikosti, budí dojem zvláštní lehkosti a při pohledu na ně máme pocit, že každou chvíli ze soklu „odtančí“.
Anna Chromy se do určité doby věnovala pouze kresbě a malbě. Když v roce 1980 viděl její obrazy Salvador Dalí, řekl: „Jste první žena, která maluje silou muže. Vy vstoupíte do dějin malířství.“ Nebyl daleko od pravdy - Anna Chromy se skutečně stala světoznámou... Proslavila ji však sochařská díla.
K tomu, co ji od malby přivedlo k trojrozměrné tvorbě, řekla: „Stačil jediný okamžik a všechno se změnilo. Upadla jsem a zlomila si kyčelní kost. Šest let jsem chodila o berlích. Prodělala jsem dvaadvacet operací a byla jsem nešťastná, protože jsem nemohla malovat - nevydržela jsem dlouho stát a nemohla jsem ani odstupovat od pláten... Když jsem ležela v nemocnici, vzpomněla jsem si na to, co mi kdysi řekl můj profesor, že mám v hlavě ‘třetí rozměr’. Tehdy jsem se začala věnovat sochařství, i když malování byla moje velká láska.“
Její první plastikou byla busta Oscara Wilda. Portrét byl tak zdařilý, že umělkyně získala v krátké době celou řadu dalších zakázek. Není divu, že se brzy zařadila mezi sochaře světového jména.
Na postavách, které ztvárňuje, je na první pohled patrné dokonale zvládnuté řemeslo. Většinou jsou zachyceny ve složitém pohybu, což je známka skutečného mistrovství. To, že je vytvořila ženská ruka, se zdá až neuvěřitelné.
„Všechno dělám bez jakékoli průpravy. Nepotřebuji modely a nikdy si nedělám skici. Anatomii dokáži vystihnout přesně i zpaměti. Po úrazu totiž vidím skelet i muskulaturu, jako bych měla rentgenové oči.“
Výstižně se vyjádřil spisovatel Pavel Kohout: „To, jak jsou díla Anny Chromy provedená, je mužská práce par excellence.“
A co přivedlo slavnou sochařku na myšlenku věnovat pět svých mistrovských děl Pražanům?
„Hudební fontánou Čeští muzikanti skládám poklonu před velkým hudebním dědictvím Čechů.“
Autorka opatřila sochy barevným nátěrem v pastelových odstínech. Takzvaná polychromie však není v sochařství ničím novým: „V dávné minulosti byly všechny sochy barevné, jen postupem času z nich polychromie zmizela.“ K tradici se obrátil i sochař Jan Wagner - podstavec kašny, který navrhl, je jako většina pražských památek z hořického pískovce a ten podle jeho slov „prochází historickou Prahou“.
Invence obou tvůrčích osobností dala vzniknout ojedinělému dílu, které z prostranství na Senovážném náměstí vytvořilo další z příjemných pražských zákoutí.

 


Anna Chromy se narodila v Českém Krumlově. Matka pocházela z Prahy, otec byl sudetský Němec. Rodina žila na jihu Čech do roku 1945. Pak z politických důvodů přesídlila do Rakouska. Anna Chromy prožila své dětství v Linci, kde studovala baletní školu a později Akademii umění. V roce 1965 se provdala za salcburského obchodníka Wolfganga Steina a přestěhovala se do Německa. Od roku 1966 absolvovala umělecká školení v Holandsku, Belgii, USA a Kanadě. V letech 1970 až 1975 studovala na pařížské Académie de la Grande Chaumiére, kterou absolvovali i slavní Picasso a Modigliani. Od roku 1980 žije v Monaku a tvoří v Toskánsku, v malém městečku Pietrasanta. Kritika se o ní vyjadřuje jako o umělecké osobnosti, která má francouzskou mysl a slovanskou duši.
Zúčastnila se mnoha výstav po celém světě. S jejími díly jsme se v Čechách setkali poprvé po sametové revoluci v Galerii Díla v Praze a o dva roky později v Karolinu. V roce 2000 vystavovala na pražském Ovocném trhu a loni její „Čeští muzikanti“ ozdobili kašnu umístěnou uprostřed na Senovážného náměstí.
květen 2003

 

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group