ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

MINANGKABAU

„Minangkabau! Minangkabau!“ – „Buvol vítězí!“ křičí dav jednohlasně. Král z Jávy i se svým doprovodem rychle odchází. Je zaskočený – nejsilnější buvol z jeho věhlasného chovu utekl z bojiště! Má vztek a zároveň je bezmocný. Ale dal královské slovo a to teď musí dodržet. Vrátí se zpět na Jávu a s ním i celé jeho neporazitelné vojsko.
Zato vojensky slabý, ale vzdorovitý národ středozápadní části Sumatry dnes slaví své vítězství, uhájil svobodu proti mnohem silnějšímu nepříteli. Tento lid osídlující úrodnou sopečnou vrchovinu Bukit Barisan bude mezi svými sousedy od dnešního dne nazýván Minangkabau.

Pověst dál vysvětluje, jakou lstí tento národ vlastně dosáhl vítězství. Protože se národ dnešních Minangkabau tehdy nedokázal dobyvačnému králi vyrovnat vojenskou silou, přesvědčil ho o marnosti obětování lidských životů. Měl rozhodnout zápas dvou vodních buvolů. Jávský král měl ve svém chovu nejsilnější zvířata, a tak souhlasil. Místní však dobrého buvola neměli, proto odstavili od buvolí mámy malého býčka a nechali ho vyhladovět. Pak mu okovali a naostřili rohy. Když měl začít zápas, statný jávský buvol marně vyhlížel protivníka, viděl jen neškodné mládě. To si to naopak namířilo přímo pod jeho břicho v domnění, že konečně utiší svůj hlad a nakojí se. Naostřené rohy býčka zaskočenému buvolovi rozpáraly břicho a ten s bolestným řevem utekl...
Tradice zápasů buvolích býků se dochovala dodnes. Na rozdíl od španělské koridy však nejde o zápas člověka s býkem, ale dvou zvířat mezi sebou. Protože je majitelé používají pro práci na poli, nestojí při zápasech o to, aby se vážněji zranila.
Je neděle odpoledne a jindy opuštěná vesnička Posekat na úpatí činné sopky Gunung Merapi ožívá a stává se magnetem pro minangkabauckou populaci, především její mužskou část. Dávám pořadatelům symbolické vstupné a s ostatními mířím rovnou do zápasnické arény, tedy velké ohrady. Cestu si musím klestit davem domorodců, který stále houstne. Podařilo se mi protlačit až k prvnímu zvířeti, uvázanému v rohu ohrady. Chlapi si ho bedlivě prohlížejí a hodnotí jeho šance. Samozřejmě prohlédnou i jeho protivníka. Běhají ale nakonec od jednoho ke druhému, protože je těžké si tipnout, kdo vyhraje. K zápasu jsou totiž záměrně vybírána stejně velká a silná zvířata.
Buvol líně přežvykuje a rozruchu si nevšímá. Zdá se, že vůbec netuší, co ho čeká. Pořadatelé ještě potřou zvířatům hlavu a rohy trávou. Na vítěze se samozřejmě i tady uzavírají sázky. Vsadit lze přímo u pořadatelů, ale lidé se sázejí hlavně mezi sebou. Vzduchem poletují bankovky. Na místní poměry nejsou malé, v sázce bývají často i násobky měsíčních příjmů. Také mě oslovilo několik místních, zda si nechci přisadit.
Pak cosi křičí indonésky do davu chlapík s megafonem. Lidé zvolna opouštějí arénu, a tak i já pochopím, že se blíží zápas. Diváci se ale kupodivu netěsnají hned kolem ohrady, někteří zaujímají strategická místa na stromech, jiní zůstávají v aréně. Trošku váhám a představuji si, co všechno asi může způsobit smyslů zbavený vodní buvol. Zvědavost nakonec vítězí. Když zůstávají místní, nebude to určitě tak hrozné, zůstanu i já, určitě uvidím víc!
Pořadatelé přivádějí obě zvířata a dav napětím utichá. Jenže buvolům se do zápolení moc nechce, jsou to přece jen především klidná zvířata. Pořadatelé je přibližují více k sobě a snaží se je vydráždit. Zvířata pobízí i netrpělivé publikum. Buvoli ale jen dál přežvykují. Nakonec přece jen začnou očichávat hlavy pomazané trávou.
Náhle jeden z nich prudce trhne hlavou. Svaly obou zvířat se jako mávnutím kouzelného proutku napnou, rohy se do sebe zaklesnou. Pořadatelé jen tak tak uskočí a dav šílí. Nohy buvolů víří prach, doslova vrůstají do země. Na zpocených plecích se rýsují žíly a stékají po nich kapky potu. Zvířata hlasitě odfrkávají, aby nabrala další síly.
Jeden z buvolů začíná svého soka přetlačovat. První krůček dozadu, druhý... Ti, kteří na něj vsadili, ho povzbuzují ještě hlasitěji. Soupeř se však náhle vzepne a situace se obrací. Prach víří. Nakonec jeden z buvolů vycítí, že soupeř je silnější, a utíká. Druhý se chvíli tváří, že jej bude pronásledovat, ale rychle si nechá od pořadatelů domluvit. Ti pak uklidňují i poraženého. Zápas končí. Trval snad minutu. Sázky jsou vypláceny okamžitě, přece musí začít další zápasy...
Vodní buvol je pro Minangkabauce životně důležitý. Dodnes nic nezastoupí jeho pomoc při práci na rýžových polích. Žádný div, že dal podle pověsti zdejším lidem jméno a ti na jeho počest dodnes staví domy se střechami ve tvaru zahnutých buvolích rohů.
Bohužel, v poslední době tyto tradiční konstrukce z palmového listí nahrazuje praktičtější, ale daleko méně romantický plech.
únor 2005
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group