ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

ALEXANDRIJSKÁ KNIHOVNA OPĚT STOJÍ

 

Byla chloubou egyptských faraonů. Největší knihovnou starověku. Ve svých zdech ukrývala tisíce svitků, které z ní činily centrum helénistické vzdělanosti. Pak ale přišel rok 48 před Kristem. V oblasti Středozemního moře zuří boje. Vojska Julia Caesara zapalují egyptské lodě. Plameny šlehají vysoko k obloze a přeskakují i na budovu u břehu. Alexandrijská knihovna lehla popelem... Dnes ale stojí znovu... Velkolepý sluneční kotouč na břehu moře je jednou z nejmodernějších knihoven světa.

700 TISÍC PAPYROVÝCH SVITKŮ
Alexandrijská knihovna byla založena za vlády Ptolemaia I. Sótéra pravděpodobně na popud Aristotelova žáka Démétria Falerského, který začal sbírat papyrové svitky ve větším počtu, než bylo u soukromých knihoven obvyklé. Alexandrie byla v té době, tj. asi ve 3. stol. př. Kr., centrem rozkvétající řecko-římské civilizace, ze které západní civilizace čerpala hlavně klasickou vědu a filozofii.
Ptolemaios I. založil tradici oslovování spisovatelů, prozaiků, poetů, rétoriků, sofistů, filologů, lékařů, historiků a různých esoteriků. Ti všichni posílali své spisy a dávali je opisovat značnému počtu písařů. Některé rukopisy byly ovšem získány i zabavením na lodích kotvících v alexandrijském přístavu. Během vlády Ptolemaia I. Sótéra se tak podařilo shromáždit na 400 000 svitků a za vlády jeho nástupce potom toto bohatství rozmnožit asi na 700 000 papyrových svitků, obsahujících na 30 000 děl. O další příspěvek do fondu Alexandrijské knihovny se postarali vědci, kteří přeložili Starý zákon do řečtiny.
Prvním ředitelem Alexandrijské knihovny byl jmenován Kallimachos (305-235 př. n. l.), který kromě řazení knih podle autorů na tabulkách zvaných pinakes zavedl i klasifikaci, opatřil všechny dokumenty klíčovými slovy a někdy během jeho působení patrně pro lepší manipulaci změnili i nosiče informací - ze svitků na kodexy.
Po zničení knihovny dostalo město od Julia Caesara náhradou za škodu na 200 000 svitků ze Říma, které byly uloženy do jiné budovy, avšak sláva původní knihovny již nebyla obnovena.

SLUNEČNÍ KOTOUČ U MOŘE
Myšlenkou postavit znovu Alexandrijskou knihovnu se v průběhu staletí zabývalo mnoho institucí, ale realizace se dočkala až ve 20. století, kdy se tohoto úkolu ujala organizace UNESCO. Ta si předsevzala vybudovat moderní, funkční knihovnu vybavenou všemi dostupnými technickými vymoženostmi 21. století. Projekt jedné z nejmodernějších knihoven světa zaštítila španělská královna a v roce 1988 byl položen základní kámen komplexu, který byl postaven podle vítězného návrhu norských architektů.
Dnes tedy na břehu moře v Alexandrii, ale omývány vodou z umělého bazénu, stojí jen kousek od původní knihovny sluneční kotouč hlavní budovy, konferenční centrum a kopule planetária. I návštěvník, který si nepotrpí na výstřelky architektury, si zde patrně najde svá oblíbená místa. Interiér je totiž zařízen opravdu přepychově: parkety jsou z kanadského dubu, velmi černý granit na stěnách zaslal Mozambik, moderní tvarovaný nábytek do studoven je ze Skandinávie (40 % je přímo z Norska, 60 % bylo vyrobeno dle vzoru v Egyptě), elektronické bezpečnostní dveře dodalo Německo, Japonsko zase počítače s Braillovým písmem pro nevidomé. Hlavní Kallimachovu halu tvoří jedenáct vzestupných, vzájemně propojených podlaží, z nichž každé by mělo představovat zázemí pro jednotlivá témata podle amerického systému ITE, užívaného v Kongresové knihovně ve Washingtonu. Přestože střecha je částečně skleněná, uživatel nebude rušen slunečními paprsky.
Knihovna byla otevřena loni na podzim a náklady na stavbu a vybavení překročily až dosud částku 220 milionů USD.

UNIKÁTNÍ MUZEUM RUKOPISŮ
V hlavní Kallimachově hale je k dispozici sedm oddělení, ve kterých je nyní díky darům z celého světa asi 350 000 svazků knih. Pro práci a vyhledávání mají čtenáři 250 počítačů. Dále je zde oddělení tematických programů, obměňovaných každý týden a oddělení pro nevidomé, vybavené zvláštními počítači s klávesnicemi se znaky Braillova písma, skenerem a tiskárnami. Knihovna má konferenční centrum, planetárium a muzeum rukopisů a prvotisků, umístěné v suterénu hlavní budovy. Kontakt s unikátními sbírkami je zde umožněn prostřednictvím digitalizovaných fondů na počítači. Podle projektu by měla ještě obsahovat mezinárodní centrum pro studium informatiky, dokumentační a výzkumné centrum, institut kaligrafie a restaurátorskou dílnu pro rukopisy. Počítá se s doplňováním databáze faktografických informací z doby helénistické - oblast východního Středomoří, potkávání řecké a egyptské kultury, vznik koptského křesťanství a vliv islámu ve světě. Mediatéka plánuje možnost projekce filmů, tisku, kopírování, mikrofiší, audio a videokazet, CD.
Možná si řeknete, že toto velkorysé pojetí nebude asi zadarmo. Skutečně, roční provoz přijde asi na 9 milionů USD. Naštěstí, navzdory obavám, je alespoň pro letošní rok podařilo vedení knihovny zajistit. Ostatně generálním ředitelem knihovny je Ismail Serag El-Din, čestný doktor mnoha světových univerzit, poradce Světové banky a hostující profesor Americké univerzity v Káhiře. Hlavou Rady patronů (Council of Patrons) a členkou Správního výboru knihovny (Board of Trustees), která má podle prezidentských dekretů statut autonomního podniku, je také prezidentova manželka Suzanne Mubarak.
Přes tyto obrovské náklady na pořízení i provoz je knihovna celkem dostupná široké veřejnosti. Vstupenka na jeden den stála letos na jaře čtyři egyptské libry (1 USD = 5,5 egyptských liber) a poloviční dvě libry. Půlroční legitimace stojí třicet a roční šedesát liber. Dovnitř se dostanete až po důkladné bezpečnostní prohlídce, zato si můžete předem zajistit i výklad v angličtině nebo němčině.
červenec - srpen 2003
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group