ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Přežije každý třítisící

prezijekazdytritisiciNení divu, že když blesk dokáže zapálit příbytky a zabít lidi, musel být nutně považován za odplatu za nějaké zločiny a hříchy. V jedné z řeckých bájí se Diovi, vládci řeckých bohů, nelíbilo, jak klesá lidská morálka. Jelikož se chtěl na vlastní oči přesvědčit, jak moc jsou lidé zkažení, sestoupil na zem a navštívil krále Lykaona. Ten mu coby slavnostní pokrm přichystal lidské maso, neboť nevěřil, že jej navštívil největší z bohů. Zeus samozřejmě podvod poznal a jako trest blesky zničil celé Lykaonovo království a jeho samotného proměnil ve vlka.

Římané, kteří se pokusili o genocidu křesťanů, prosluli jejich mučením a podařilo se jim tak „vytvořit“ i některé křesťanské mučedníky. Jedním z nich byla svatá Barbora. Její otec Dioskuros byl fanatický nepřítel křesťanů, a když zjistit, že dcera dokonce přijala jejich víru, nechal ji mučit a nakonec vlastní rukou někdy v roce 306 popravil. Chvíli poté, co jí setnul hlavu, byl zabit bleskem. Barbora se posléze stala patronkou horníků a mimo jiné, což je bizarní vzhledem ke smrti jejího otce, i ochranitelkou před zásahem blesku.

Snad každé náboženství mělo někoho, kdo byl vládcem blesků, a většinou to byl hned někdo z vrcholku panteonu. Etruskové přisoudili toto umění Tinovi, Řekové určili vládcem blesků božského šéfa, zatímco Římané svěřili tyto pravomoci Diovu protějšku Jupiterovi. Nám neznámý Kanehekili byl bohem blesků na Havaji a tak by se dalo pokračovat. I Slované dali vládu nad bleskem do rukou nejvyššího boha – Peruna.

Bleskosvádění

Hromosvod je zařízení, které svádí blesk někam, kde neublíží. Název zařízení není přesný – hrom neubližuje, je to jen průvodní zvukový efekt. Nebezpečný je blesk, nicméně název bleskosvod se v běžné češtině neujal.

Vynález zařízení „na odsávání nebeské elektřiny“ rádi přisuzujeme našemu rodákovi. Václav Divíšek se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka a pod jménem Prokop Diviš vešel do učebnic fyziky jako vynálezce bleskosvodu. Prokop je řádové jméno, Divíšek byl totiž vysvěcen na kněze. Elektřina ho ale fascinovala do té míry, že se začal zajímat o její fyzikální podstatu a roku 1754 nechal vztyčit v Příměticích u Znojma první uzemněný bleskosvod. Jednalo se o celkem čtyři sta uzemněných kovových hrotů na nosné tyči vysoké čtyřicet dva metry. S její pomocí chtěl Divíšek „odsávat“ elektřinu z mračen a zabránit tak vzniku bouřky.

Ovšem naše hrdost na vynálezce Diviše není zcela bez kazu. Přesně podle pravidla „publikuj, nebo zhyň“ (publish or perish), které je dodnes ve vědeckém světě určující, si prvenství zasloužil americký vynálezce, politik a novinář Benjamin Franklin. Díky jeho dochované korespondenci víme, že první bleskosvod vztyčil o několik let dříve, a to jak v USA, tak ve Francii. Že šlo o výzkumníka, který své experimenty myslel smrtelně vážně, dokládá jeden z jeho slavných důkazů. V červnu 1752 vyslal do bouřkových mračen draka upevněného na vlhké konopné šňůře, ke které byl přivázaný kovový klíč. Brzy zjistil, že se jednotlivá vlákna začala vlivem elektřiny pohybovat. „V září roku 1752 jsem vztyčil železnou tyč, která stáhla blesk do mého domu,“ popisuje část svého pokusu Franklin v dopise Peteru Collinsonovi.

První hromosvod v Čechách, který měl chránit budovu, byl postaven v roce 1775 na novostavbě zámku v Měšicích u Brandýsa nad Labem.

Při vzpomínání na vědce, kteří svůj život zasvětili bleskům, bychom rozhodně neměli vynechat George Wilhelma Richmana. Ten byl v roce 1753 zabit bleskem právě proto, že experimentoval s atmosférickou elektřinou. A když blesk zasáhl věž kostela v Brescii, kde bylo uskladněno 100 tun střelného prachu, a následný výbuch zabil tři tisíce lidí, značně tím urychlil ochranu budov bleskosvody nebo, chcete-li, hromosvody.

Nebezpečí z oblaků

Co vlastně vidíme, když se zableskne? Elektrický výboj, který vznikl mezi centry kladného a záporného náboje jednoho nebo více oblaků. Totéž může proběhnout i mezi oblakem a zemí. Po prvotním elektrickém výboji, takzvaném vůdci blesku (leader), se vytvoří viditelný kanál z rozžhaveného a ionizovaného vzduchu. Síla blesku se odhaduje až na padesát milionů voltů, dvě stě tisíc ampérů a výboj trvá jednu až dvě tisíciny sekundy.

Dosud nevysvětleným fenoménem je kulový blesk, obvykle popisovaný jako koule o průměru od pár centimetrů po několik decimetrů.

Mnohem větší hrůzu než blesk způsoboval hrom. Ostatně samotné pojmenování hromosvodu ukazuje na význam, který lidé tomuto jevu přisuzovali. Zdrojem je tlaková vlna vznikající prudkým rozpínáním vzduchu, který samotný blesk zahřál až na teplotu kolem 19 700 stupňů Celsia. Jasný zvuk je slyšet, pokud výboj blesku proběhl mezi oblakem a zemí nebo sjede do předmětů. V USA je každoročně zaznamenáno dvacet pět milionů blesků, které vzniknou během sta tisíc bouří. V letech 1953–2003 bylo na území USA zaznamenáno 3696 úmrtí v důsledku zásahu bleskem, nejčastěji způsobených srdeční zástavou. Zajímavé je srovnání počtu úmrtí podle jednotlivých států USA. Z tohoto úhlu pohledu je nejnebezpečnější prosluněná Florida, kde v letech 1959–1994 zabily blesky 345 lidí. Ve stejném období nezabily na Aljašce ani na Havaji nikoho.

Šance na přežití při zásahu bleskem je jedna ku třem tisícům, tvrdí americká statistika. Nejviditelnější jsou na těle postiženého popáleniny, ale může dojít i ke křečím, zástavě dechu a srdeční činnosti či k dočasné hluchotě či slepotě. Je dobré si uvědomit, že blesk takřka nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa, proto je okamžitá pomoc postiženému relativně bez nebezpečí.

Každý rok blesky zapalují a zraňují nebo dokonce zabíjejí i v České republice. Devátého a desátého června 2004 vyřadil blesk v Českých Budějovicích z provozu telefonní ústřednu a další technologie krajské centrály hasičů. V Krasíkově na Orlickoústecku blesk zapálil dvě trafostanice a poškodil část rozvodny elektrické energie. O pár dnů později zapálil trafostanici ve Šternberku. V květnu 2003 zabil blesk pětačtyřicetiletého muže na Frýdecko-Místecku, když instaloval anténu od televize.

Délka blesku se podle meteorologické příručky Svazarmu pohybuje od 600 do 2000 metrů. Polovina z nich je delší než 1200 metrů. Člověk na zemi se před bouřkou schová, jen musí zvažovat kam, určitě ne pod nejvyšší strom, jaký najde. Přesto i tam je chráněn. „Je znám případ, kdy blesk při průchodu kovovým letadlem (typ Junkers 52) prorazil při průletu trupem na výchozí straně otvor. Zasáhne-li blesk příď letadla, proběhne po povrchu a opustí letadlo na zádi nebo křídlech,“ tvrdí autoři publikace Meteorologie pro sportovní letce.

Blesky pod dohledem

Každý, kdo chce sledovat aktivitu blesků nad naším územím, se může podívat na stránku Českého hydrometeorologického ústavu. Uvidí snímky zaznamenané středoevropskou sítí pro detekci a lokalizaci bleskových výbojů. „Vznikla v roce 2002 díky poptávce meteorologických služeb a univerzit z východní Evropy. Již v roce 1999 firmy Siemens AG a Global Atmospherics, Inc., nainstalovaly blesková detekční čidla na území Polska, České a Slovenské republiky a Maďarska, aby se zlepšilo pokrytí těchto území. Spolu s již fungujícím rakouským a německým detekčním systémem se tak podařilo v dostatečné míře pokrýt celý region střední Evropy. Centrální zpracování dat je soustředěno do německého města Karlsruhe. Na základě dat ze senzorů se tu pak vypočte čas, poloha, typ, špičková hodnota proudu ve výboji, případně polarita bleskového výboje a ihned se tyto údaje distribuují zákazníkům (v ČR ČHMÚ) pomocí internetového připojení. Každou desátou minutu je generován obrázek, který ukazuje, jaká je aktivita blesků na našem území. Informace o blescích využijí nejen pracovníci leteckého provozu, ale i energetici či například pojišťovny.

„Detekce je založena na faktu, že při bleskovém výboji je vytvořeno značné množství elektromagnetického záření. Část je zaznamenávána sítí detekčních čidel, která jsou přesně časově synchronizována pomocí systému GPS. Podle typu čidla je pak pro každý výboj zaznamenán přesný čas a popřípadě i směr, odkud byl signál zachycen,“ vysvětluje Petr Novák z ústeckého pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Nad územím České republiky se za rok napočítají stovky tisíc bleskových výbojů.

 

Divišova dvousetkoruna

V květnu 2004 dala Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 250. výročí sestrojení bleskosvodu Prokopem Divišem. Mince je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Na lícní straně je Divišův bleskosvod, ztvárněný podle dobové rytiny představující jeho první autentické zobrazení. Při spodním, levém a horním okraji mince bleskosvod zčásti zakrývá neuzavřený opis s názvem státu. V pravé spodní části lícní strany je ve dvou řádcích umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky a pod ním je značka mincovny, která dvousetkorunu razila. Na rubu mince je portrét Prokopa Diviše, který je při okrajích rovněž zčásti zakryt opisem s textem: BLESKOSVOD PROKOPA DIVIŠE 1754–2004. zdroj Česká národní banka

červen 2006

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group