ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Čarování pískovcem

carovanipiskovcemCelá oblast divočiny zvané Paria River Wilderness na hranici Utahu a Arizony je součástí takzvaných Vermilion Cliffs, které samy o sobě jsou svým charakterem a tvarem neuvěřitelně pestré. Toto velmi rozlehlé území přitahuje hluboko zařezanými, často úzkými a nekonečně se klikatícími kaňony, nádherně tvarovanými skalními masivy. Svou krásou, pestrostí a barevností. Svou nezkroceností, rozlehlostí, samotou a taky tím, že nabízí dobrodružství.

Oblast zkamenělých písečných dun se nachází v západní části této vmapách málo zakreslované divočiny. Podivuhodná krajina fosilních pruhovaných dun začala do cestovatelského povědomí pronikat teprve od devadesátých let a ještě stále se objevuje na fotografiích a v průvodcích celkem zřídka. Navíc je přístup do oblasti kvůli přísné ochraně velmi regulovaný. Na každý den se vystavuje jen velmi omezený počet povolení.

Oblast zkamenělých dun se dělí na dvě části, severní a jižní, a do každé z nich se může vypravit pouze deset lidí za den. Mimochodem přenocování přímo vterénu je přísně zakázáno. O takzvaný jednodenní permit se dá zažádat již půl roku předem. Jelikož se jedná o opravdový přírodní skvost mezi skvosty, je zřejmé, že dostat se mezi těch několik vyvolených nemusí být zrovna jednoduché.

O štěstí se ale mohou pokusit i náhodní cestující. Pokud je zájemců víc, v předem určenou hodinu se mezi nimi losuje. Na opozdilce se nebere žádný zřetel. Všechny formuláře vyplněné do stanoveného času se složené vloží do plstěného klobouku a z něj se tahají jména vyvolených. Kdo neuspěje, může zkusit štěstí zase na druhý nebo další den, podle toho, jak je kdo vytrvalý.

Šťastlivce pak ranger vybaví permitem a kopií nepříliš podrobné mapy s několika instrukcemi. Kdo pak bude v terénu dlouho bloudit, má smůlu – nemusí najít to, kvůli čemu sem vlastně přijel – a sice The Wave, místo snejkrásnějším tvarem a proužkováním.

Zkamenělé moře

Na cestě severním územím čeká na každého chůze nerovným terénem, divočinou, kde chybějí značené stezky. Musí se přes pískovcový hřeben a napříč skalním labyrintem plným červeně zbarvených pískovcových kuželů. Každý, kdo pak Wave – zkamenělou Vlnu – konečně uvidí, je jí naprosto uchvácen. Může příroda vůbec vytvořit něco tak dokonalého? Dokonalé je na ní všechno – tvar, vrstvení, ladné linie, barevnost. A nakonec i hra světla, jen být u ní ve správnou chvíli.

Vlna není ovšem všechno, co Vermilion Cliffs nabízejí. Škála barev pískovce se pohybuje od bílé přes šedou, žlutou, oranžovou, rezavou, červenou až po nachovou, fialovou a modrou. Zbarvení je závislé na množství příměsí železa, manganu a jiných nerostů, popřípadě nečistot. Jednotlivé vrstvy mají rozdílnou tvrdost, takže zvětrávají nerovnoměrně. Výsledkem je pak zřetelná plastičnost povrchu. Jednotlivé vrstvičky jsou tenké a velmi křehké. Proto musí každý dávat pozor, kam šlape, aby se jemné struktury zbytečně neničily.

Samotný pískovec tvoří zaoblené homole nebo kupy, které podle typu vrstvy místy přecházejí do ladných vln. Na jiných místech bývá usazená hornina hodně rozpraskaná a vytváří iluzi jakýchsi pláství. Skalní hřebeny a rozeklané masivy se střídají s rovnými pláněmi porostlými pokřivenými jalovci. Místy se objeví i kaňon či hluboké rozsedliny. Hledat a najít i jiné zajímavé útvary patří vedle Vlny k těm vůbec nejkrásnějším zážitkům, které mohou člověka na cestě po severoamerickém kontinentě potkat.

Dál na jih

Krajina na jihu je mnohem divočejší než severní a pískovec mnohem rozeklanější.

The Wave je tu také, ale musí se hledat. Snadné to vžádném případě není, protože o této se vůbec neví. A když se ji podaří člověku najít, tak ji vlastně ani nepoznává. Je totiž úplně neporušená a křehká, protože její jemné vrstvičky ještě nikdo neošlapal.

Tohle místo je divočinou, která nabízí pocit naprosté odloučenosti. Až sem míří jen lidé, kteří páskovanému světu propadli. Trasa po nezpevněné cestě je totiž dlouhá několik desítek mil a nebezpečná. Jinak než terénním autem se na jih Vermilion Cliffs nikdo ani nedostane a terén je místy tak obtížný, že hrozí uváznutí v měkkém hlubokém písku. Jinde se musí zdolávat vyčnívající ostré kamenné podloží. A jistotu, že cesta neskončí nezdarem, nedá ani náhon na všechna čtyři kola. Objíždění a hledání správné cesty, uváznutí v písku, proražená pneumatika, tohle všechno se nám tady již přihodilo. Nehledě na to, že ve spleti nezpevněných a neoznačených cest se dá ztratit jedna dvě. Vydat se sem bez topografické mapy je šílenství, naše zkušenosti to jen potvrzují.

Když se ale podaří zdolat nerovný terén, čeká na každého nevídaný skalní labyrint nejúžasnějších tvarů a výrazných různě zbarvených vrstev. Jemné, ladné a vyhlazené tvary podobné severní oblasti okolo Wave se tady hledají těžko. Když se ale přece jen najdou, pak vznikají fotografie s názvy jako Spojení
snekonečnem.
červen 2006

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group