ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Tady vznikaly mumie

oemsepindArcheologové z univerzity v Memphisu komnatu objevili vlastně náhodou. Ve skutečnosti zkoumali místo posledního odpočinku faraona 19. dynastie Amenmesse. Při běžných výkopových pracích odstranili mezi Tutanchamonovou a Amenmessovou hrobkou zbytky dělnických chatrčí z období vlády 19. dynastie a pod nimi narazili na šestimetrovou šachtu, která vedla do podzemí. Na jejím dně objevili vchod zakrytý kameny.

Po odkrytí malého otvoru spatřili pět sarkofágů ze zčernalého dřeva ve tvaru lidského těla. Napočítali také dvacet hliněných nádob s faraonskými pečetěmi. Vše nasvědčovalo tomu, že se jedná o hrobku, v pořadí šedesátou třetí, kterou se archeologům podařilo v Údolí králů najít.

Nález okamžitě vzbudil rozruch. V této lokalitě na západním břehu Nilu u Luxoru se podařilo hrob s mumiemi nalézt naposledy v roce 1922, kdy tu anglický archeolog Howard Carter objevil téměř nedotčenou hrobku faraona Tutanchamona. Zachovalé barevné pohřební masky na sarkofázích navíc dávaly naději, že tu spočívají mumie příslušníků egyptské šlechty z pozdního období 18. dynastie, která vládla v letech 1567 až 1320 před naším letopočtem, kdy moc egyptské Nové říše dosahovala svého vrcholu. „Podle mě vypadají královsky,“ oznámil novinářům generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás.

Samotná komnata však vyvolávala otázky. Její skromný rozměr čtyři krát čtyři metry, strohé zdi bez výzdoby a fakt, že tu nebyly žádné cennosti, na důstojnou hrobku rozhodně nevypadaly. Zdálo se, že sem byly předměty uloženy narychlo. Archeologové proto dospěli k názoru, že se patrně jedná o úkryt, do kterého byly mumie přemístěny z původních hrobů kvůli vykradačům.

„Naznačuje to, že staří Egypťané začali od konce Nového království vybírat mumie z hrobek a ukrývat je,“ poznamenal Havás. V Luxoru se takové úkryty našly již tři, všechny na konci 19. století. V prvním bylo čtyřicet nedotčených královských mumií, ve druhém sto rakví Amonových kněží a ve třetím, vytvořeném uvnitř hrobky Amenhotepa II., dvanáct královských mumií.

Tato teorie však vydržela jen do otevření sarkofágů. Místo mumií v nich totiž archeologové našli jen keramické střepy, zbytky látek a materiálu pro mumifikaci. Také v deseti nádobách, které otevřeli, byly místo potravin chemikálie používané k balzamování těl. „Není to hrobka pro šlechtu nebo příbuzné krále, jak jsme si mysleli při jejím objevení. Nejspíše je to místnost pro mumifikaci,“ uvedl v následném tiskovém prohlášení Havás. zpracoval Aleš Horáček

 

Letošní archeologické nálezy

l Na nalezišti Dér Bahrí nalezl polsko-egyptský tým v chrámu egyptské královny Hatšepsovet hrobku egyptského vezíra z 8.–7. století před naším letopočtem. V minulosti byla vyrabována, dochovala se v ní však část mumie v malovaném sarkofágu.

l Pozůstatky obrovské flotily, s níž se Egypťané plavili do Puntu, objevila v lokalitě Marsa el-Gawasis, 23 kilometrů jižně od pobřeží Safágy u Rudého moře, mise bostonské univerzity s italskou výpravou z univerzity Nibelz. Nalezli zde velké množství plátna, svinutá lana a dřevěné latě.

l Dvě sochy Sachmet, bohyně války se lví hlavou, našli němečtí egyptologové při konzervačních pracích v chrámu faraona 18. dynastie Amenhotepa III. Jedna byla vytesána ze žuly, je vysoká 2,5 m a drží svitek papyru. Chybí jí pouze spodní části nohou a podstavec. Ze druhé sochy se zachovala busta z dioritu, která měří na výšku téměř metr. U soch ležela také hlava sochy z červené žuly, jež pravděpodobně ztvárňovala panovníka říše Kúš, která ovládla Horní Egypt v letech 712–656. Sochy zřejmě byly v chrámu pouze ukryty v 19. nebo v první polovině 20. století.

l Další dobře zachovanou žulovou sochu našli američtí archeologové z Univerzity Johnse Hopkinse. Socha představuje královnu Teju, manželku faraona Amenhotepa III. Je vysoká 140 centimetrů, v ramenou má 44 centimetrů a je do ní vytesáno Amenhotepovo jméno.

l V káhirské čtvrti Ajn Šams objevili archeologové ve skále ze zelené břidlice pod tržištěm Súk al-Chamís starověký sluneční chrám. Nalezli tu královskou sochu pravděpodobně z doby Ramesse II., třítunovou královskou bustu, obě z růžové žuly, a pískovcovou sochu Ramesse II. vysokou 1,5 metru.
duben 2006

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group