ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Qutb Minar – rozvaliny, veverky a papoušci

Qutb Minar – rozvaliny, veverky a papoušci

veverkyPravdou je, že památka po staletí nerezavěla a začala korodovat až poslední dobou kvůli škodlivému působení smogu, který obsahuje oxidy síry. Podle legendy se každému, kdo železný pilíř obejme za zády, do roka splní jakékoli přání. Sloup je ale u paty poměrně široký a obejmout ho dokáže málokdo. Navíc je až k němu přístup zakázán.

Loupeže a drancování

Prvním muslimem, který na Indický subkontinent přinesl islám, byl sultán Mahmúd z Ghazny. Ale nešířil ho mírumilovnou cestou. Během prvních pětadvaceti let 11. století totiž vládce důležitého obchodního města v dnešním Afghánistánu vpadl do Indie sedmnáctkrát. Nikdy se tady ale neusadil. V jeho loupeživých taženích pak pokračovali po jeho smrti i další muslimští vladaři.

Na konci 12. století pak vládcové z Afghánistánu ovládli sever a střed Indie a mocný generál Kuttbudín Ajbak (Qutb-ub-din) dobyl Dillí a stal se místním guvernérem. Po smrti svého pána Muhammada z Ghuru tu v roce 1206 založil sultanát.

To už byly v plném proudu práce na minaretu a mešitě, které dnes známe pod jménem Qutb Minar. Generál chtěl vystavět ohromující komplex a na stavbu použil pískovec z dvaceti sedmi hinduistických chrámů. Pro muslimské vládce bylo ničení a drancování dobytých měst typické. Legenda praví, že při taženích po Indii někteří z nich nechali zabít každého hinduistu, na kterého vojáci narazili.

Musí být největší!

Kuttbudín Ajbak se však neproslavil jen jako ničitel hinduistických památek, ale také jako stavitel nejvýznamnější muslimské památky v zemi. Stavbou mešity a minaretu položil základy jedné z nejstarších muslimských památek v této části světa. Chtěl vytvořit monumentální stavební celek – mešitu, minaret a náboženskou školu, aby zahanbil všechna ostatní náboženství. Areálu tak dominuje pětipatrový minaret vysoký 72,5 metru. Spodní tři patra jsou z pískovce, horní dvě z kombinace pískovce a mramoru. Základna je hodně široká, v průměru má patnáct metrů. Původně totiž měla být věž ještě vyšší.

Kuttbudín ale stavbu nedokončil. Zemřel, když byla postavena první dvě patra. Minaret je tak obrovský, že na něm dělníci s přestávkami pracovali až do roku 1368. Místní průvodce Sandijoy Kumarsinh říká, že u paty minaretu stojí nejstarší mešita v Indii a dodává: „Místní vládci převzali architekturu částečně od hinduistů. Použili i opracované pískovce z jejich chrámů. Zdi komplexu tak dříve zdobily nejen citáty z koránu, ale i sochy lidí a zvířat. Protože jejich zobrazování korán zakazuje, pozdější panovníci je nechali zničit.“

Smutný konec

Kuttbudínovi následovníci v megalomanské stavbě pokračovali. Mnozí ale z původních velkolepých plánů slevili. Místní panovníci totiž na stavbu potřebovali spoustu peněz a zvyšovali proto daně, což vyústilo v několik povstání a nakonec k úpadku venkovských oblastí. Ale někteří panovníci se nechtěli svého velikášství jen tak vzdát.

„Jeden z pozdějších vládců chtěl na opačné straně komplexu dokonce postavit podobný monumentální minaret, ještě dvakrát vyšší. Když zemřel, byla věž vysoká dvacet sedm metrů. Nikdo už pak ale v tak nákladném projektu nepokračoval,“ vysvětloval Kumarsinh.

Moc muslimských panovníků v Indii trvala až do 18. století, kdy zem postupně ovládli Britové. Nikdy se jim nepodařilo zcela vymýtit ostatní náboženství.

Komplex kolem minaretu Qutb hodně poničily války, o opravy se nikdo nestaral. První restaurátorské práce tak proběhly až během britské nadvlády, ale nikdo už nedokázal zrestaurovat budovy v jejich bývalé kráse. Po odchodu Britů stará muslimská památka chátrala dál.

V současné době nemá indická vláda na opravy muslimských památek peníze. Jejich rozvaliny tak kontrastují s opečovávanými hinduistickými chrámy. Hinduismus tady má stovky milionů vyznavačů. Chrámy oblíbených bohů Ganéše a Lakšmí, které stojí jen pár minut chůze od minaretu Qutb, září čistotou. Ganéš je sloní bůh, který rozdává štěstí. Možná si z něj trochu nechal i pro sebe a pro svůj chrám. Zatímco k němu se chodí modlit každý den stovky lidí, po rozvalinách někdejšího centra ohromné muslimské říše se prohánějí jen veverky, papoušci a holubi.

 

Odhalení

l Železný sloup patří mezi kuriozity světové metalurgie, ale vypadá to, že jeho tajemství už bylo odhaleno.

l Sloup zkoumal inženýr Ramamurthy Balasubramaniam a dospěl k závěru, že fosfor, který sloup obsahuje ve vysokém množství, zreagoval se železem a kyslíkem a ve vlhkém vzduchu vytvořil povlak. Ten pak po staletí chránil sloup proti korozi.

l Sloup byl vyroben za vlády krále Čandragupty II. na začátku čtvrtého století našeho letopočtu na počest slavných válečných vítězství. Úctu vzbuzuje dodnes – i když z jiného důvodu. Je unikátní ukázkou umění starých řemeslníků.

 

Kolébka náboženství

l V Indii vznikla dvě velká světová náboženství – hinduismus a buddhismus. Zemi přitom po staletí vládli muslimští sultáni. Jejich moc skončila v 18. a 19. století.

l Z miliardy a 80 milionů Indů jich islám dodnes vyznává asi 145 milionů. Víc muslimů žije už jen v Pákistánu a Indonésii. Indie tak má víc obyvatel, kteří vyznávají islám, než všechny arabské státy. Přesto muslimské památky v zemi chátrají.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group