ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Zvířata na vysílačku

zvirataOdborníci ze speciálního oddělení DARPA zkoušejí vytvořit kybernetický hmyz. Chtějí využít toho, že hmyzí tělo při metamorfóze prochází určitou regenerací. Věří, že když v pravý čas vloží do larvy speciální mikrosystém, vnitřní orgány se kolem něj v době kuklení upraví a vylíhlou můru či vážku bude možné ovládat. Takto upravený hmyz by například bylo možné směrovat k chemikáliím obsaženým ve výbušninách.

O mnoho dál pokročil experiment s ovládáním žraloků, který pro Pentagon provedli vědci z bostonské univerzity. Na oceánologickém kongresu v Honolulu počátkem března předvedli v bazénu dálkově ovládaného metrového ostrouna obecného. Ten měl v čichovém centru každé mozkové polokoule voperovanou elektrodu a signál z vysílačky tak u něj s pomocí slabých výbojů vyvolával pocit, že cítí pach kořisti. Žralok pak plul podle toho, na které straně elektroda právě čichové centrum dráždila.

Pentagon chce nyní u floridských břehů vypustit několik podobně upravených žraloků modravých, kteří dorůstají délky kolem čtyř metrů. V budoucnu by měli například sledovat nepřátelské lodě. K jejich ovládání bude místo vysílaček použito sonaru, jehož signál dokáže určovat směr až na vzdálenost tří set kilometrů.

Do třetice Pentagon počítá s nasazením robotického potkana označovaného jako Roborat. S ním vědci již dříve dokázali projít takovými cestami, po kterých by se normální potkan nejspíš nikdy nevydal. Roborat má totiž voperované dvě diody v centrech zpracovávajících podněty z hmatových vousů a třetí v centru pro libé pocity. Pak již stačí jen potkana naučit, že když se vydá na tu stranu, na kterou ho vedou vousy, pocítí blažený pocit. Odměna je to tak silná, že potkana opouští i strach z výšek a nebezpečných míst. S Roboratem vybaveným malou kamerou a mikrofonem se počítá jak pro špionáž, tak pro pátrání po lidech při katastrofách.

zpracoval Aleš Horáček

 

Zvířecí vojáci

l V průběhu druhé světové války měli spojenci v plánu shazovat na nepřátelské flotily kočky s bombami na těle. Počítali s tím, že se zvířata budou instinktivně snažit vydrápat na nepřátelskou loď a ukrýt v podpalubí, kde způsobí výbuch. Projekt se nakonec neuskutečnil, protože kočky ztrácely při výsadku vědomí.

l Proti německým tankům užívala ruská armáda psy cvičené na to, že pod tanky najdou žrádlo. Před útokem je nechali vyhladovět a psi pak donesli výbušninu až pod nepřátelské obrněnce.

l Podobně měli posloužit netopýři uměle uvedení do zimního spánku, kterým na tělo připevnili výbušninu. Probuzení netopýři pak po vyhození z letadla nad nepřátelským územím měli vletět do temných oken továren a vybuchnout. Ani tento pokus nevyšel, protože se netopýry nedařilo z umělé hibernace probudit.

l Počátkem padesátých let společnost Sandia, zaměřená na vývoj malých atomových zbraní, prováděla pokus s mulou, kterou s pomocí mozkových elektrod a slunečního kompasu dokázala navést na místo, kde by bylo možné bombu odpálit.

l Na konci padesátých let začali Američané cvičit kytovce k připevňování magnetických bomb na nepřátelské lodě, pátrání po ponorkách a hledání ztracených zbraní na mořském dně. Své uplatnění našli vedle delfínů také lachtani, lvouni, kulohlavci a běluhy.

l Ve válce ve Vietnamu nasadilo americké námořnictvo pět delfínů, aby střežili přístav Cam Ranh Bay před vietnamskými potápěči. Později se objevily i informace, že delfíni dostávali na ploutve injekce se smrticí látkou a zabili takto čtyřicet potápěčů. Pentagon to však popřel.

l Americké námořnictvo trénovalo kosatky, aby byly schopné donést na nepřátelské pobřeží malou atomovou bombu.

l Ve válce v Perském zálivu hlídali američtí delfíni přístav Bahrajn a doprovázeli kuvajtské tankery.

l Ve válce v Iráku měli američtí delfíni za úkol hledat miny v iráckých přístavech.

l Při loňském hurikánu Katrina informoval bývalý vládní vyšetřovatel Leo Sheridan o tom, že ze základny na pobřeží Louisiany uniklo do moře třicet šest delfínů vycvičených ke střelbě speciálními šipkami s toxickými látkami na vetřelce. Také tyto informace armáda popřela.


powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group