ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

kdysi žili i v Orlové

kdysiMikko Haaramo z helsinské univerzity uvádí ve svém internetovém archivu desítky vymřelých druhů nosorožcovitých. Nosorožce u nás známe jak z třetihor, kdy vládlo velmi příjemné klima, tak z doby ledové ve čtvrtohorách. Pozůstatky teplomilného nosorožce Dicerorhinus kirchbergensis se našly i ve slovenských Gánovcích-Hrádoku, na jižním Slovensku zase druhy Dicerorhinos jeanvireti a Dicerorhinus megarhinus. V České republice byly objeveny zkameněliny druhu Dicerorhinus etruscus. Předchůdci moderního člověka byli schopni tyto nosorožce lovit.

Podobné to bylo s nosorožcem srstnatým Coelodonta antiquitatis. Jeho pozůstatky byly nalezeny v roce 1799 ve věčně zmrzlé půdě Sibiře. „Nosorožec srstnatý byl v pleistocénu velmi rozšířený. Mnoho nálezů pochází z východní Sibiře, z transbajkalského regionu, kde se střídaly oblasti suchých stepí s polopouštními,“ uvádí dr. Gennadij. Boeskorov z jakutského muzea. Na území České republiky se kosti a zuby tohoto zvířete nalezly například v hliništi cihelny u Orlové ve Slezsku.

Nosorožec srstnatý, který už byl jako živočišný druh na ústupu, se přizpůsobil drsnému klimatu doby ledové a zřejmě se setkal i s moderním člověkem. Při své váze dvě až tři tuny mohl být atraktivní kořistí. Vyhynul zhruba před deseti tisíci lety a některé teorie uvádějí, že na tom měl podíl člověk a jeho lov.

Zaslíbená doba pro nosorožce panovala zhruba před 36–5,3 miliony let. K nosorožcům geneticky patřil i největší známý suchozemský savec, který vůbec kdy pobíhal po této planetě, byť mu chyběl roh. Před 37–25 miliony let se totiž po asijských lesostepích potuloval dlouhokrký nosorožec Indricotherium transouralicum. Od země po hřbet měřil takřka osm metrů a mohl vážit až třicet tun. Jeho fosilie se našly na mnoha asijských lokalitách, například v pákistánském Balúčistánu nebo v čínském Xinjiangu. Zástupci nosorožců se v minulosti popásali v Severní Americe, stejně jako na rozlehlých pláních Číny a obývali velkou část Eurasie.

Jed a sex

Asi málokoho napadne, že lidská tradice v odstraňování nepřátel pomocí jedů, sexuální nemohoucnost a úbytek nosorožců spolu souvisejí. Dodnes bohužel ještě spousta lidí věří představě, že otrávený nápoj v nosorožčím rohu vzkypí a tím se prozradí. Je to stejné jako věřit, že když se do nápoje hodí perla, ztratí nápoj svou jedovatost. Není sice vyloučeno, že některé alkaloidy mohou skutečně s keratinem, který roh tvoří, reagovat, ale to se týká jen nepatrného zlomku jedů.

Jinými zájemci o roh nosorožce jsou jemenští muži, kterým tradice velí mít z něho rukojeť své dýky. Takzvanou džambiju by měl mít každý jemenský jinoch a muž. Nejedná se o levnou záležitost, ale vzhledem k tomu, že Jemen díky ropným nalezištím zbohatl, může si tento luxus dovolit více Jemenců. To představuje více mrtvých nosorožců. V roce 1978 se vyšplhaly ceny jednoho rohu na jemenském trhu (samozřejmě v závislosti na velikosti a kvalitě) až k dvanácti tisícům amerických dolarů. Rukojeť tradiční dýky může být samozřejmě z rohu dobytka, dřevěná, zdobená stříbrným plechem, ale nosorožec je pro Jemence nosorožec. Podobné je to s práškem z rozemletých rohů, který se prodává (často ilegálně) v asijských lékárnách. „Zeptejte se lidí kolem vás, jak se používá nosorožčí roh v tradiční čínské medicíně. Častou odpovědí je, že jako afrodiziakum,“ píše Richard Ellis v článku Poaching for Traditional Chinese Medicine. Prášek má pomoci zvednout sebevědomí a erekci čínským mužům, ale zdaleka nejde jen o to. V čínské medicíně je také užíván coby lék proti horečce a jako prostředek způsobující potraty. Podle Ellise měli mít pověst o erektivním účinku rohů na svědomí západní spisovatelé. Možná vzhůru mířící roh mohl připomínat ztopořený pyj. Vzhledem k tomu, že roh nosorožce je tvořen především keratinem, tak stejný, nebo alespoň velmi podobný účinek by měly mít i nastříhané nehty.

Během třicátých let minulého století bylo každoročně jen z východní Afriky oficiálně vyvezeno 1600 kilogramů rohů. V sedmdesátých letech 20. století padlo v Africe každoročně okolo 1180 nosorožců. V té době byl největším dovozcem rohů Hongkong, odkud dále putovaly na asijský trh. Kilogram rohu afrických druhů nosorožců stál v roce 1990 na Taiwanu 4221 amerických dolarů. Ohroženější asijské druhy jsou dražší – 54 040 amerických dolarů za kilogram.

S tradicí se bojuje velmi těžce. V čínské medicíně se nosorožčí rohy užívají více než tři tisíce let. A lidská psychika podléhá představám, že pokud se něco používá dlouho, tak na tom asi něco je. Moderní léčebné metody sice nic takového nedokazují, ale zakázat tradiční medicínu v Číně nelze. Jednou z metod, jak komplikovat pytlákům a lovcům nosorožců práci, proto bylo jednotlivé kusy uspat a pod narkózou jim rohy odřezat. Výsledný efekt nepřinesla, neboť i když se roh odřeže, ještě z něj na hlavě zvířete dost zůstane. Navíc rohy dorůstají.

Nosorožci v lidské péči

Když se řekne člověk a nosorožec, pak si většina lidí spíše vybaví pytláky, tuny a tuny zbytečně hnijícího masa s uřezanými rohy. Až na konci tohoto tmavého tunelu se jako světélko objevují záchranné programy.

Sumaterští nosorožci v zoo v Cincinnati na rozdíl od pražských goril sice nehrají o dvanáct melounů, ale přesto mají ve svých výbězích nainstalované kamery. Život vzácných sumaterských nosorožců Emi a Suci tak lze sledovat, aniž vytáhnete paty z pokoje. Samička Emi se proslavila, když 30. července 2004 porodila samičku Suci. Cincinnati není v tomto ohledu jedinou zoo, podobně je možné sledovat on-line třeba nosorožce indického v rotterdamské zoo.

Podle serveru White Rhino EEP (Evropský chovatelský program pro nosorožce tuponosého) by mělo žít v šedesáti pěti zoologických zahradách 207 nosorožců bílých. Česká republika je zastoupena dvanácti zvířaty ve třech zahradách. Největším chovem se mohou pochlubit Safari Beekse Bergen z Nizozemska a Whipsnade z Velké Británie, kde je po deseti zvířatech. Hned v těsném závěsu je česká zoo ve Dvoře Králové nad Labem s osmi zvířaty – zde se ale jedná o vzácnou severní formu. Největším počtem zvířat z hlediska jednotlivých zemí disponuje Velká Británie, jejíž zahrady mají celkem sedmnáct samců a jednadvacet samic nosorožce bílého.

Odchovy nosorožců jsou událostí nejen ve světě profesionálních zoologů, ale přitahují i pozornost návštěvníků zoologických zahrad. Zoo ve Dvoře Králové nedávno vyslala do světa radostnou zprávu o tom, že má hned dva nové přírůstky nosorožce dvourohého. Evropské zoologické zahrady se v současné době mohou chlubit devíti mláďaty.

V Severní Americe, v Oklahoma City, se například letos v lednu narodila v zoo samička nosorožce indického. „První měsíc je pro mládě rozhodující,“ říká Dwight Scott, jeden z členů vedení zoo. Odhaduje se, že tohoto druhu žije ve volné přírodě posledních dva tisíce čtyři sta kusů.

Nejstarší nosorožčí samec žije v Evropě, v zoo v Ausburgu, a jde o nosorožce tuponosého. Abu se letos dožije rovných čtyřiceti pěti let. Celoevropský den pro nosorožce se může vztahovat i k němu, protože se odhaduje, že se narodil v květnu. Abu pochází z volné přírody, jihoafrické rezervace Umfolozi.

Nosorožci jsou jedním ze symbolů ohrožení současné divoké přírody. Na jedné straně jsou vypisovány mezinárodní sbírky na jejich záchranu, na druhé jsou zakládány tajné sklady nosorožčích rohů, které půjdou do prodeje až v době, kdy budou nosorožci vyhubeni, protože pak stoupne jejich cena. Nosorožci se tak skutečně stali jedním ze symbolů ohrožení současné divoké přírody.

 

Zachraňme nosorožce

l Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) vyhlásila kampaň za záchranu nosorožců. Ačkoli v Evropě už žádní divocí nosorožci nežijí, není to myšlenka zcela nesmyslná. Evropská chovatelská zařízení navštíví každoročně 125 milionů návštěvníků.

l Do kampaně se zapojilo i 16 českých a slovenských zoologických zahrad, které chtějí zvýšit povědomí veřejnosti o nutnosti ochrany volně žijících nosorožců a získat potřebné peníze na záchranné programy pro ně. Celoevropským cílem je získat 350 000 eur.

l Bylo vybráno 13 projektů, mezi které budou získané prostředky rozděleny. Nejčastěji jde o protipytlácké hlídky, ale také třeba o vědecký projekt identifikace nosorožců podle otisků jejich rohů nebo zvedací jeřáb pro přepravu těchto zvířat. Velmi důležité jsou i projekty na vzdělávání a práci s domorodci.

l Do kampaně se již zapojilo 97 subjektů z 18 zemí, přičemž některým aktivitám nechybí prvek vtipné nadsázky. Například v Británii se organizuje Rhino Mayday 2006. „May day” lze přeložit jako májový den, ale tato dvě slova jsou známá spíše jako krizové volání o pomoc, podobně jako SOS. zdroj: EAZA

 

Nosorožci ve světě

Nosorožci mají za sebou dlouhou historii, která se začala psát před zhruba 50 miliony let. Z desítek druhů do dnešních dnů přežilo pouhých pět. Někteří autoři popisují jedenáct poddruhů nosorožců.

 

Africké druhy v přírodě v lidské péči

Nosorožec tuponosý (širokohubý, bílý) jižní – Ceratotherium simum simum 11 000 750

Nosorožec tuponosý (širokohubý, bílý) severní – Ceratotherium simum cottoni <5 10

Nosorožec dvourohý (černý) – Diceros bicornis – 5 poddruhů 3600 250

Asijské druhy

Nosorožec indický (pancéřový) – Rhinoceros unicornis 2400 150

Nosorožec sumaterský – Dicerorhinus sumatrensis 300 9

Nosorožec jávský – Rhinoceros sondaicus ~70 0

zdroj: International Foundation a české zoo
květen 2006

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group