ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

faraon S PROKLETOU DUŠÍ

faraonMuselo tedy jít o hrob někoho obzvlášť významného. Ayrton se zprvu dokonce domníval, že se mu podařilo objevit hrobku Tutanchamona. Jenže vnitřní prostory byly velmi jednoduché, s jedinou pohřební místností o rozměrech sedm krát pět metrů. K ní vedla jen zhruba deset metrů dlouhá vstupní chodba.

Uvnitř byl nepředstavitelný nepořádek. Přístupová chodba byla do více než dvou třetin výšky zaplněna úlomky materiálu, který kdysi kopáči vykopali, když ji hloubili. Hned u vchodu ležely pohozeny dva velké dřevěné panely pokryté tepaným zlatem, jako by je tam někdo nechal ve spěchu. Stěny hrobu byly na rozdíl od jiných zcela holé, bez jediné náboženské malby, která měla vést zesnulé na jejich cestě k posmrtnému životu. Kresby byly očividně seškrábány a stěny vybíleny. Jako by někdo usiloval o to, aby tento mrtvý nenašel cestu do podsvětí.

Kdo to ale byl odeslán do strašného zapomnění? Jeho jména byla z rakve vyřezána a tvář na ní stržena, faraonův duch tak byl připraven o zrak, vzduch i potravu. Kdo byl oním nenáviděným mrtvým?

Na první pohled bylo poznat, že hrobka už byla vykradena. Nebyli to ale zřejmě obyčejní vykradači hrobů. Ze vzácných pohřebních předmětů nezůstalo vůbec nic a ke zhanobení hrobky muselo dojít krátce po uložení mumie, neporušené stěny střežící vchod nesly ještě pečeť Tutanchamona. Hrobka tedy musela být vykradena a poničena už za jeho vlády!

Detektivka

stará tři a půl tisíce let

Další záhadou bylo, jak se v pohřební místnosti mohly objevit předměty prokazatelně několika různých osob. Tradiční magické cihly, umístěné ve čtyřech rozích hrobky, které mají střežit klid zesnulého, nesly jméno faraona Achnatona. Na těch se obvykle uvádí vždy jméno pohřbeného. Také nápisy na zlatých páscích obepínajících vnější obal mumie mohly patřit jen jemu. Jenže přímo v rakvi u mumie byl nalezen zlatý plíšek s nápisem, který naopak nasvědčoval, že tu leží pohřbena Nefertiti. Už z toho byli archeologové značně zmatení. A konečně kanopické schránky na vnitřní orgány mumifikované osoby, stejně jako zlacený pohřební svatostánek patřily Achnatonově matce královně Teje, manželce Amenhotepa III. Theodor Davis, pro kterého tým pracoval, se proto nejprve domníval, i když jen krátkou dobu, že objevil hrobku právě této královny.

Největší záhadou ovšem zůstala samotná znesvěcená, úmyslně poškozená rakev. Bylo z ní strženo téměř celé zobrazení tváře kromě pravého oka a přilehlé části čela. Jméno toho, kdo v rakvi ležel, bylo všude seškrábáno. Bylo odstraněno i ze všech kartuší na ostatních předmětech. Jediná jistota byla, že mumie musí patřit vládci, protože nad čelem tváře zachycené na rakvi se tyčí kobra, symbol moci králů.

Archeologové začali uvažovat o třech jménech, která by se dala na vyškrábaná místa dosadit: Achnaton, Nefertiti nebo Smenchkare. Prozkoumat samotnou mumii se nepodařilo. Byla ve velmi špatném stavu, protože do hrobky kdysi puklinou ve stropě vnikla voda a zčásti ji zatopila. Zbytky mumifikované tkáně se rozpadly krátce po otevření rakve a zůstala zachována jen kostra.

Je zvláštní, že zmatek byl i kolem určení pohlaví. Napřed odborníci rozhodli, že jde podle vzhledu pánve o ženu, později ale změnili názor s tím, že jde asi o třiadvacetiletého až šestadvacetiletého muže. Navíc se zjistilo, že tajemný mrtvý je anatomicky tak úzce spřízněn s Tutanchamonem, že musel být buď jeho bratrem, nebo otcem. Ve hře bylo jméno Smenchkare, což podle některých egyptologů měl být starší bratr Tutanchamona, vládnoucí krátce před ním. Otec Tutanchamona, Achnaton, nepřicházel vzhledem k údajnému věku kostry v úvahu. Tomu by muselo být v okamžiku smrti nejméně třicet let.

Nejnovější analýza kosterních pozůstatků záhadného mrtvého z hrobky 55 z roku 1988 ale původní údaje značně opravila. Kostra jednoznačně náležela muži blízce příbuznému s Tutanchamonem, jeho otci nebo bratru, podle chrupu ve věku kolem 35 let. Antropologická kritéria a nové rentgenové snímky zejména dlouhých kostí naznačují věk dokonce ještě vyšší. Nakonec tak ze tří možných kandidátů zůstal jediný – Achnaton.

Prokletý faraon

Je jasné, že hrobka 55 v Údolí králů nebyla původním místem, kam byly ostatky mrtvého faraona uloženy. Také pohřební výbava neodpovídá jeho postavení, spíše připomíná sklad. Achnaton byl bezpochyby původně pohřben ve svém městě Achetatonu (dnešní Amarna) a do Údolí králů přenesen později za vlády Tutanchamona.

Achnaton byl po své smrti proklet za své náboženské přesvědčení. Tomu by odpovídal také stav hrobky, možná i to, že ji zhanobitelé opouštěli ve spěchu, v hrůze, a proto nechali u vchodu dřevěné panely ze stěn pohřební svatyně pokryté silným zlatým plechem. Původně je určitě chtěli odnést. Hrůzu z mrtvého potvrzují i dvě masivní stěny s pečetěmi faraona Tutanchamona.

Někteří archeologové tak docházejí k závěru, že hrobka 55 není ani tak místem posledního odpočinku, jako spíše magickým vězením prokletého faraona, který se zřekl starých bohů a jako první v historii hlásal jediného neosobního boha, dobrotivou energii prostupující vším, symbolizovanou životodárnými slunečními paprsky. Smrtelně si tím znepřátelil všechny kněze starých božstev, protože je zbavil jejich moci a prestiže. Jak se ukázalo později, jen dočasně.

Stopy nenávistného běsnění a msta byly v hrobce 55 patrné na každém kroku, stejně tak jako neskrývaný strach z toho, aby pohřbená osoba nezasahovala do dění v Egyptě i ze světa mrtvých. Mrtvý byl odsouzen k věčnému zatracení tím, že z rakve bylo vyškrábáno jeho jméno, stejně jako z kartuší, a on tak nemohl vstoupit do záhrobí. Byl navěky odsouzen k uvěznění v promáčené chladné skalní jeskyni. Podle egyptské mytologie tím, že zhanobitelé hrobu zachovali mumii netknutou, nezničili duši v ní dlící, uzavřeli jí však přístup do věčnosti.

Bůh uvězněný navěky

V dějinách Egypta nepatřil Tutanchamon právě k největším faraonům. Přesto se v jeho hrobce, označené orientačním číslem 62, našly přímo pohádkové poklady. Při jejich studiu se ukázalo, že mu původně nepatřily. Nejvíce z nich pocházelo zřejmě právě z pohřební výbavy Achnatonovy. Náhoda, nebo záměr? Každého napadne, že zřejmě to druhé. Už proto, že pro Tutanchamona byla původně připravována jiná hrobka. Nakonec skončil v té, která leží jen třináct metrů proti číslu 55.

Nejpozoruhodnější je, že ani slavná silně zlacená druhá rakev Tutanchamonova, známá z většiny prospektů, knih a turistických průvodců, nepatřila původně jemu, ale zřejmě Achnatonovi. V roce 1963 byly provedeny testy kostry z hrobky 55 a podle lebky byla zrekonstruována tvář zesnulého. Navlas se podobá tváři na druhé Tutanchamonově rakvi, která neodpovídá zobrazení obličeje Tutanchamona na první a třetí rakvi ani jeho posmrtné masce. Vypadá to, že se Tutanchamon zřejmě zmocnil drahocenných předmětů z pohřební výbavy svého otce a včlenil je do vlastního pokladu. V egyptské historii to je něco zcela neobvyklého. Bohatství pohřební výbavy vyjadřovalo podle tehdejších představ záhrobní sílu a moc zesnulého faraona.

Velké bohatství mělo Tutanchamonovi zajistit moc i po smrti. Proč ale?

Mohlo to být tak, že ještě za svého života na pokyn Amonových kněží mrtvého faraona Achnatona, z něhož měli noví vládci stále hrůzu jako ze živého vtělení nenáviděného boha Atona, uvěznil v hrobce 55 zvláštním magickým obřadem, který mohl provést jen faraon. A musel zůstat mocným i po smrti, aby tak zajistil platnost tohoto rituálu navěky.

Faraon Haremheb, který nastoupil na trůn čtyři roky po Tutanchamonově smrti, bezpochyby o nesmírných pokladech v hrobce svého předchůdce věděl. I když nechal později vymazat z egyptských dějin dokonce i Tutanchamonovo jméno, jeho hrobky se nedotkl. Haremheb neporušil ani hrobku 55, ačkoliv právě za jeho vlády dosáhla nenávist proti Achnatonově náboženské revoluci vrcholu. Byly ničeny Atonovy chrámy, znesvěcovány hroby jeho stoupenců, likvidovány jejich mumie a odstraňovány jejich jména nejen z kartuší, ale přímo z dějin. Haremheb usiloval o to, aby všem vštípil do paměti, že po Amenhotepovi III. nastoupil na trůn hned on sám. Achnaton, Smenchkare (někteří egyptologové uvádějí, že to bylo další jméno Nefertiti v době jejího mocenského vrcholu), Tutanchamon ani Aje neexistovali.

Tutanchamon, jehož hrobka byla nabita zlatem a všemi možnými cennostmi, aby mu zajistily moc a sílu i na onom světě, byl pověřen posláním střežit údajné zlo uvězněné v hrobce 55. Proto je také jeho hrob přímo proti hrobce 55. A proto nechal mstivý Haremheb i přes všechnu svou nenávist obě hrobky na pokoji. Bál se, aby boha Atona, uvězněného v Achnatonově mumii, nevypustil opět na svět.

Nezdá se ale, že to pomohlo. Když jsme o pár dnů později stáli v Egyptském muzeu v Káhiře nad restaurovanou rakví z hrobky 55, vystavenou od února 2002, napadlo mě, že Achnatonova víra v jediného neosobního boha, i když je nazýván různými jmény, víra v pozitivní energii prostupující vesmírem, je dnes celosvětově rozšířena. A všechny ty staroegyptské bohy v čele s Amonem-Re dobře zná jen pár egyptologů a nevěří v ně ani oni.

 

Nejatraktivnější období dějin Egypta

l Podle rozhodnutí faraona Haremheba měl být kacířský faraon Achnaton vymazán z dějin Egypta. Spolu s ním i celé jeho období, protože tento král vytvořil náboženství jediného neosobního boha Atona a zapudil všechny předchozí bohy. Také krásná Achnatonova manželka Nefertiti nebyla žádoucí. V náboženské reformě hrála nesporně mimořádně významnou úlohu a po Achnatonově smrti zřejmě sama po určitou dobu pod novým královským jménem vládla.

l Kněží obnovených bohů ničili kartuše se jmény nenáviděných faraonů, kdekoli na ně přišli. Doba jejich vlády byla přeskočena, egyptští dějepisci se o nich nesměli zmiňovat ani je uvádět v přehledech faraonů. Moderní historici proto neměli o jejich existenci dlouho ponětí.

l Téměř po třech a půl tisíci letech se však znovu vynořili ze stínu zapomnění a doba, kdy žili, jejich osudy a vztahy, se staly nejpřitažlivější a současně nejtajemnější v egyptských dějinách jak pro egyptology, tak pro veřejnost. Haremhebův záměr ztroskotal. Dopadlo to přesně naopak. Kdo zná dnes Haremheba? Svým zásahem naopak přispěl ke zvýraznění Achnatonovy mimořádnosti. Tajemství vždy neodolatelně láká.

l Na téma Achnaton, Nefertiti, Smenchkare a Tutanchamon bylo vysloveno množství teorií a protichůdných hypotéz. Bylo o nich sepsáno tolik knih, vědeckých pojednání i beletrie, že by zaplnily rozsáhlou knihovnu. Jedním z nejzajímavějších a dobře podložených je názor britského egyptologa profesora Harrise, který uvádí, že Smenchkare není nikdo jiný než samotná Nefertiti, kterou si Achnaton zvolil v posledním období za spoluvladařku. Předpokládal zřejmě, že se po jeho smrti ujme sama vlády.

l Kromě jiných argumentů ve prospěch této hypotézy uvádí Harris i nález zlatého plíšku z rakve v tajemné hrobce 55 v Údolí králů s nápisem „miláček Vaenrea“. Tento přívlastek byl vždy vyhrazen výhradně královně Nefertiti. Nefercheprure Vaenre bylo totiž korunovační jméno samotného Achnatona a Smenchkare se zřejmě stalo korunovačním jménem Nefertiti.

l Potvrzuje se, že i osoba Smenchkare, která se náhle vynořila jakoby odnikud, byla označována Nefertitiným přívlastkem „miláček Vaenrea“. Předtím, než přijala korunovační jméno Smenchkare, byla označována i svým druhým jménem jako Neferneferuaton, které se rovněž uvádí ve spojitosti se Smenchkare.

l O tom, že Achnatonovým spoluvládcem z posledního období byla žena, svědčí i známá vápencová stéla z Amarny, která zobrazuje Achnatona a Smenchkare a je z ní jasně patrno, že Smenchkare není muž. Mužské postavy byly vždy zobrazovány se šíjí vyklenutou ven, zatímco ženské se šíjí prohnutou dovnitř. Navíc Achnaton, sedící vpravo, s druhou osobou milenecky laškuje, když ji bere za bradu. S kým jiným by laškoval než se spoluvládkyní! Dnes již názor, že Smenchkare je vlastně Nefertiti, zastává stále více vědců včetně významného britského egyptologa Reevese.
únor 2006

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group