ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Kresby jako šifra

Málokdo dnes ví, že oblíbená kamélie byla pojmenována právě po tomto muži. Rostlině dal v 18. století jméno význačný švédský botanik Carl Linné, který si uvědomoval význam Kamelovy práce. Kamelova sbírka je nejstarším herbářem tropických rostlin sbíraným Čechem.

Jiří Josef Kamel byl brněnským rodákem. Při studiu na jezuitské misijní škole ve Vídni měl vynikající výsledky zejména v oblasti přírodních věd. Když v roce 1682 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, netušil, že o pouhých pět let později odcestuje s dalšími jezuity na misijní cestu do Filipín.

„Jako prvý sbíral místní rostliny (jeden keřík nazval Myrtillus bohemica) a sestavoval herbáře, studoval živočichy, pořizoval jejich kresby a detailní popisy,“ píše Václav Rusek na serveru českých jezuitů. Kamel byl tak pečlivý, že jejich názvy uváděl i v různých jazycích: domorodém, indickém, malajském, čínském, španělském a latinském. Vše pak posílal do Londýna lékárníkovi Jamesu Petiverovi a přírodovědci Johnu Rayovi. Ti matreriály předávali královské společnosti pro prohloubení znalostí o přírodě Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge, která je potom zveřejňovala v nejstarším vědeckém časopise na světě Philosophical Transactions.

V 17. století byly léčivé rostliny vedle několika málo živočišných surovin jediným prostředkem k léčbě nemocí. Jiřího Josefa Kamela zajímalo, jaké rostliny k těmto účelům používají místní lidé. Především na ostrově Luzon zhotovil kresby a popisy celé řady tamních rostlin. Dodnes se tak zachovaly jak vlastní rukou psané Kamelovy popisky, tak i poznámky slavného britského botanika. Jelikož Josef Kamel občas nevěděl, jakou rostlinu vlastně kreslí, popisoval ji často docela jednoduše – například „větévka keře tropického stromu“. John Ray měl za úkol rozšifrovat, jakou rostlinu vlastně Kamel poslal. Ne vždy se mu to ale povedlo. Je potřeba si uvědomit, o jakou dobu šlo. Herbáře i kresby putovaly z Filipín do Londýna čtyři až pět měsíců a ne všechno cestu přežilo v pořádku. Něco zvlhlo, něco zplesnivělo, něco se ztratilo... Některé lodě byly přepadeny a vydrancovány piráty, které nějaké sušené kvítí a obrázky nelákaly. Nedaly se totiž nijak zvlášť zpeněžit.

Je ale třeba upozornit, že i sám Kamel se pokusil o systematickou klasifikaci rostlin a je jediným naším systematikem té doby. Všechny rostliny dělil na byliny, dřeviny a liány. Jeho systém se ale neujal, funkční botanický systém zavedl až v 18. století Carl Linné.

Zvláštností Kamelových kreseb pořizovaných pro vědecké účely je, že jsou co nejvíce věrné a přesné, zachycují důležité detaily a potvrzují, jaký význam takové kresby měly v té době. Popisy totiž byly jen jakýmsi doplňkem. Teprve Linné dal popisu nový význam.

O několik století později byla během druhé světové války mnohá z britských měst bombardována jak německou Luftwaffe, tak bezpilotními raketami. Zásah dostala i místa, kde měly být archivovány stovky Kamelových kreseb. Jezuité nakonec zjistili, že větší část kreseb byla umístěna v klášteře v Lovani. V roce 2004 nabídl páter Josef Koláček, bývalý vedoucí redaktor české sekce Vatikánského rozhlasu, kopie Kamelových kreseb doktoru Václavu Suchému z Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Ten kopie upravil počítačem a poté byly představeny na mezinárodním kongresu při 300. výročí úmrtí Jiřího Kamela. Část kreseb má být v budoucnu vystavena ve farmaceutickém muzeu v Kuksu. Některé rostliny nakreslené Kamelem dosud čekají na své jméno.

napsal Topí Pigula, foto autor textu a archiv Václava Suchého

 

Od Kamela ke kamélii

l KAMÉLIE, CAMELLIA, rod rostlin zahrnující vždyzelené keře z čajovníkovitých, byla do Evropy zanesena z Japanu v polovici předchozího století a je zde podnes z nejoblíbenějších rostlin ozdobných. (Ottův slovník naučný)

l Má střídavé listy, kožovitě tuhé, tmavě zelené, květy oboupohlavné, nápadně bílé nebo červené. V tropických a subtropických oblastech jihovýchodní Asie a Japonska roste asi 82 druhů.

l Camellia japonica se dnes pěstuje v desítkách kultivarů, i vícebarevných. Někteří botanikové zahrnují do rodu Camellia i čajovník čínský.

 

Muž bez tváře

l Osobnost Jiřího Josefa Kamela (narozen 21. dubna 1661) využila Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně ke zhotovení pamětní medaile. Ztvárnění medaile se ujal akademický malíř Karel Zeman. Protože se nedochovala podobizna jezuity, na averzu medaile vyobrazil kvetoucí kamélii a misionářovo jméno, reverz pak zdobí opis Facultas Pharmaceutica Brunensis a motiv dokumentuje vývoj farmacie – od alchymistických značek přes léčivé rostliny a jednorožce až po strukturu kodeinu.

 

 

 

 

 

 

l Medaile našla svoje obdivovatele na mezinárodní konferenci, na které si téměř stovka účastníků připomněla 300. výročí úmrtí tohoto brněnského rodáka a jezuitského misionáře. Poprvé zde byl představen výběr ze souboru znovu objevených Kamelových kreseb.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group