ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Nejkrásnější elektrárna

Tehdy zaměstnanci elektrárny díly jen natřeli základovou barvou a opět složili dohromady – a bylo po generálce. „Pracuji tady dvacet pět let a za tu dobu nepamatuji na žádnou větší závadu,“ dodává ještě J. Antoš.

Hučák (dříve Hučavý) nejen dodnes dodává elektrickou energii, ale je i jedním z nejkrásnějších architektonických skvostů Hradce Králové. Tedy žádný div, že je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, a dokonce je považován za nejkrásnější elektrárnu v republice. Název dostal po pevném jezu, který v době, kdy se elektrárna stavěla, tedy roce 1909, reguloval Labe nějakých dvě stě padesát metrů výše proti proudu řeky.

Proud v Hučáku dodnes vyrábějí tři Francisovy turbíny. Jejich původní podoba se poněkud změnila po deseti letech provozu, kdy se zjistilo, že nedosahují zamýšlených výkonů. Pro současníky je unikátní, že i dnes mohou turbíny vidět v té podobě, kterou dostaly po rekonstrukci ve dvacátých letech.

Ani samotná rekonstrukce ostatně neprobíhala běžným způsobem. Městští zastupitelé ji tehdy zadali firmě Kolben a spol. – Praha. Její inženýři nejdříve vyrobili malý dřevěný modýlek, odvezli ho do hydrologického ústavu a tam na něj lili vodu a upravovali tvar lopatek tak dlouho, dokud nebyli sami se svým návrhem spokojeni. Podle modýlku později nechali odlít skutečnou turbínu, kterou ještě vylepšili něčím na tu dobu zcela novým; patentovaným segmentovým ložiskem.

Při zkouškách prototypu turbíny pak výsledky dokonce předčily obecné očekávání. Z původních sedmdesáti procent se účinnost turbíny vyšplhala někam až k 86 procentům, což byl na tehdejší dobu skutečně vynikající výkon. Dnešní nejmodernější vodní turbíny jsou jen o něco málo lepší.

Je s podivem, jak kvalitní a výkonné dílo byli naši dědové schopni postavit, přestože neměli k dispozici dnešní technologie. Jak říká J. Antoš: „To zařízení je opravdu malý technický zázrak.“

 

Hučák

l Pod projektem je podepsán tehdejší ředitel Elektrických podniků pražských profesor inženýr Karel Novák.

l Vnější architektonickou podobu budově elektrárny v secesním slohu navrhl architekt František Sander, profesor pražské státní průmyslové školy. Je podepsán i pod návrhy mnoha jiných staveb na Vltavě a Labi.

l Kvůli proměnnému toku Labe byla vodní elektrárna vyprojektována spolu s elektrárnou parní, která sloužila jen jako rezerva při nepříznivém stavu vody. Jez s elektrárnou měly zároveň částečně chránit město před jarními záplavami.

l Výstavbě elektrárny předcházela v letech 1904 až 1907 úprava obou vodních toků (Labe a blízké Orlice, která se o něco dál do Labe vlévá). Spočívala ve vybagrování říčního dna a zvýšení břehů. V rámci usnadnění stavby byla řeka svedena do pomocného řečiště.

l Parní část elektrárny byla uvedena do provozu 14. února roku 1911. Obsahovala dvě parní turbíny o výkonu 400 koňských sil.

l Roku 1911 byla dokončena stavba jezu a segmentového mostu.

l V lednu roku 1912 začala dodávat elektrickou energii i samotná vodní elektrárna.

l Vnější podobu budovy Hučáku si může prohlédnout kterýkoliv návštěvník Hradce.
listopad 2006
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group