ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Nepřítel strom

Vzpomínáte si na československou jednokorunovou minci, na které mladá dívka sázela lipku? Nebyla to náhoda. Lípa patří mezi uznávané národní symboly, a proto se lipové ratolesti objevovaly třeba na velkém znaku bývalé republiky Československé. V nově vzniklé České republice byste je už na velkém znaku hledali marně. Tato změna jako by symbolizovala i osud skutečných lip, se kterými se dnes nikdo nemazlí. Tento slovanský symbol padl i na Slovanském náměstí v Brně či u hřiště Slovanka v Děčíně.

U bývalého děčínského hřiště Slovanka leží kmeny topolů a lip. Čerstvě narašené větvičky podtrhovaly v době kácení jarní sílu mohutných stromů, jejichž kmeny sice už ležely pokácené, ale život ještě nějakou dobu dozníval.

„Městský úřad Děčín, odbor životního prostředí, povoluje pokácení dvaceti sedmi topolů černých. Stromy jsou v dožívajícím věku, téměř z poloviny suché.“

Spolu s topoly tu však již bez povolení padlo i sedm lip, jedna smuteční vrba, jeden modřín a několik bříz, které rostly v těsné blízkosti. Situace je jasná, porušení zákona evidentní a viník známý. Žádná pokuta ale nevrátí zpět vzrostlé stromy, které odstiňovaly pozemek od betonárky v sousedství, zachycovaly prach a tlumily hluk. Zatímco škoda vyčíslitelná cenou pokácené dřevní hmoty není nijak zásadní, ekologická újma je obrovská.

Povolení, nepovolení

Pokud někdo chce kácet, potřebuje povolení. To platí dnes stejně jako před dvaceti lety. Pořád je nutné v žádosti zdůvodnit, koho strom ohrožuje a čím škodí. V žádostech pak lze nalézt nejrůznější argumenty typu „navlhlé listí klouže a ohrožuje chodce“, „stínící koruna ohrožuje úrodu na zahrádce nedostatkem světla“, nebo je strom „semeništěm chorob a škůdců“. Lze se setkat i s kuriozitami typu: „Důvodem mé žádosti o kácení je jasan, který každoročně shazuje listí. To hlasitě šustí pod nohama, když jdu za svou nastávající. Jelikož rodiče našemu vztahu nepřejí a šustění vždycky moji přítomnost prozradí, žádám o povolení pokácet jmenovaný jasan. Na závěr své žádosti uvádím, že se jedná o zachování příznivého demografického vývoje, který je tímto ohrožen.“

S postupujícím věkem informačních technologií jdou argumenty o „nebezpečnosti“ ještě dál. „Asi ho pokácíme. Vadí v přenosu internetového signálu. My tady v obci máme internet vedený vzduchem. A lípa nám bude stínit. Ale napíšeme, že usychá a ohrožuje lidi,“ zaznělo v jedné diskusi okolo obecního kácení nedaleko Přelouče.

Když argumenty nepomáhají, neváhají lidé sáhnout k drastickým metodám. „Dnes je v módě projet vodící pletiva stromu motorovou pilou, strom uschne a pak je důvod ke kácení,“ říká Michal Herink z České inspekce životního prostředí. Jindy poslouží chemikálie nalitá ke kořenům, nebo se strom prostě pokácí načerno.

Přehlídka případů pochybného kácení je v podstatě nekonečná. „Dvacetimetrový dub pokáceli dva pracovníci firmy Betonstav, která v místě staví prodejny Lidl a Kaufland. Údajně k tomu došlo omylem 12. února 2006,“ píše Michal Štingl na serveru Econnet. Snad nejčastěji se v souvislosti s nelegálním kácením stromů objevuje právě jméno obchodního řetězce Lidl. Není se co divit. Na jeho pozemcích padlo v letech 2002–2003 celkem 102 stromů. Výhledu na reklamní poutač Lidlu překážela i stoletá lípa v Chomutově, kterou potkal stejný osud. Tentokrát lidem došla trpělivost a proti záhadnému mizení stromů u Lidlu se zvedla silná vlna nevole. Podezření, že za kácením stojí Lidl, se nicméně nikdy nepodařilo ani prokázat, ani vyvrátit. Stromy padly vždy v noci a nikdo se k tomu nehlásil. Můžeme se tedy jen domýšlet. Lípu v Chomutově každopádně připomíná už jen pomník, dílo sochaře Josefa Šporgyho s názvem Kořeny, které bylo odhaleno 28. října 2005.

STÁT JSEM JÁ

Francouzský král Ludvík XIV. to měl s vládou jednoduché. Vydal nařízení, sám si je schválil a sám podepsal. Pokud jde o stromy, platí jeho výrok „stát jsem já“ i o českých radnicích.

Na Slovanském náměstí v Brně-Králově Poli padlo v rámci obnovy parku několik desítek stromů. Od radikálního zásahu ho nezachránilo ani to, že je od roku 1997 kulturní památkou. Proti se postavila občanská sdružení. „Máme strach, že park bude vypadat jako fotbalové hřiště, kde sice bude zelený trávník, ale do stínu se tam nikde neschováte,“ říká Hana Chalupská z nevládní organizace Veronica. Radnice odráží útoky tím, že projekt obnovy parku navazuje na návrh významného zahradního architekta Miggeho z roku 1913 a dokládá, že Česká inspekce životního prostředí nenašla žádné zákonné pochybení. A právě tento moment je na celé věci nejzajímavější.

„Úřadu městské části Královo Pole v Brně se nepodařilo, aby záměr kácení protlačil formou správního řízení. Místo nového řízení, kde by byly odstraněny nedostatky, úředníci oznámili, že kácení stromů pouze ohlásí. V tomto případě však úřad v Králově Poli oznamuje kácení sám sobě a sám oprávněnost svého oznámení také posuzuje,“ popisuje absurditu systému tisková zpráva sdružení Nesehnutí.

Česká legislativa totiž umožňuje, aby městský úřad na svém pozemku oznámil sám sobě, že bude kácet, kácení zaplatil a zbytek nechal na specializované firmě. Nejvyšší správní soud v šestistránkovém rozsudku potvrdil, že běžně nastává situace, kdy účastníkem správního řízení vedeného orgánem obce je obec sama. Rozsudek praví, že úředník, který takovouto věc rozhoduje, je sice zaměstnancem rozhodujícím o žádosti svého zaměstnavatele, ale přesto by měl rozhodovat nestranně. A protože je předpoklad, že to tak dělá, nejde prý o střet zájmů. Zkušenosti zejména z malých obcí ale jasně ukazují, že přísloví „ruka ruku myje“, „dnes ty mě, zítra já tobě“, nebo „kde není žalobce, není ani soudce“ mají své opodstatnění.

PŘÍBĚH JEDNÉ LÍPY

Obec Semtěš na úpatí Železných hor má necelé tři stovky obyvatel a chlubí se stopami po hradištním osídlení z doby železné a čtyřbokou kamennou gotickou tvrzí. Čím se ale již od letošního roku pochlubit nemůže, je zhruba stoletá lípa. Ta byla přirozenou součástí koloritu vesnice a stínila jen obecní pozemek. Prostě klasický strom, který tu ku potěše potomků zhruba před sto lety vysadil některý z pradědů zdejších obyvatel.

Letos v lednu ale dostal Obecní úřad Semtěš oficiální žádost od žadatele, obce Semtěš, o povolení lípu pokácet. O necelý měsíc později Obecní úřad Semtěš vydal rozhodnutí, kterým sám sobě kácení povolil a zároveň se vzdal práva na odvolání. Kácení podmiňuje výsadbou dvou nových stromků na stejném pozemku.

Proč musela lípa padnout? Podle zdůvodnění radnice byla suchá a její stav mohl ohrozit bezpečnost občanů. Na pařezu ale není ani stopa po hnilobě.

„Byl to normální zdravý, životaschopný strom. Loni sice měl trochu méně listů, protože byly trošičku složitější klimatické podmínky, ale to měly i jiné stromy, které letos obrazily naprosto normálně. Nepamatuji, že by ta lípa někoho jakkoli ohrožovala,“ říká jeden z místních, Miroslav Krejčík.

Fotografie z kontroly České inspekce životního prostředí jeho slova jen potvrzují. Strom měl narašené větve a celkově nevypadal nijak poškozeně. Důkazem, že papír snese všechno, je i porovnání obvodu pařezu, který měří 345 centimetrů, zatímco v žádosti obce stojí, že lípa měla ve výšce 130 centimetrů nad zemí obvod jen

180 centimetrů. Že by v Semtěši rostl velmi atypický strom s kmenem ve tvaru kuželu? Nebo se tím jen potvrzuje, že systém schvalování vlastních žádostí umožňuje úředníkům napsat a schválit si prakticky cokoliv?

Článek vznikl s pomocí ZO ČSOP Veronica a Sdružení Arnika.

Rádoby zdravotní ořez

Problémem, který bezprostředně

souvisí se stromy v našich ulicích, je takzvaný zdravotní ořez. Najaté firmy často z košatých stromů legálně nadělají telegrafní sloupy, na to totiž není potřeba povolení. Stromy za několik let uschnout, takže jejich skácení ze zdravotních či bezpečnostních důvodů je jen logické.

„Zadavatel, který si takový ořez objedná, si vůbec neuvědomuje, že strom vyžene sekundární korunu a za pár let je tu stejný problém,“ říká Michal Herink z České inspekce životního prostředí. Často strom kvůli nedostatku listové plochy zajde a je nutné jej skácet. To, že ho pokácí tatáž firma, která strom zmrzačila, je jen „logickým“ vyústěním situace, kde vítězství slaví neodbornost. A ještě za ni dostane daná firma odměnu.

 

Lípa jako symbol

l Lípa je úzce spjata nejen s českým národem, ale se Slovany vůbec. Ostatně město Česká Lípa, Lipová v Jeseníkách, Horní Lipka na Orlickoústecku či Krásná Lípa ze Šluknovského výběžku v severních Čechách jen podtrhují význam tohoto stromu v českém a moravském povědomí – asi stejně jako lipové čaje našich babiček.

l Lípa patří mezi důležité medonosné stromy, což její popularitu u Slovanů určitě zvyšovalo, protože medovina byla jejich oblíbeným nápojem.

l Pro svou mohutnost a důstojný vzhled byla uctívána Slovany na rozsáhlém území, měla člověka chránit od zla a uřknutí. Bosenská pověra tvrdila, že kdo porazí starý dub nebo lípu, těžce onemocní nebo zemře.

l Petr Tryščuk v článku Jak se lípa stala národním symbolem uvádí: „Oficiálním národním symbolem se lípa stala v roce 1848 při Všeslovanském sjezdu v Praze 2. až 12. června. Byla to reakce na velkoněmecké snahy (na Frankfurtský sněm) a protiváha velkoněmeckého dubu.“

l S lipovými ratolestmi se dodnes setkáváme na prezidentské standartě a generálských insigniích.

 

Co říká vyhláška o ochraně přírody

l Poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

l Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.

l Ke kácení dřevin není potřeba povolení, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

l Pokuta za nepovolené kácení je pro fyzickou osobu až 50 000 Kč, pro právnickou osobu až 500 000
Kč.
listopad 2006

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group