ikoktejl

  • Vychází Koktejl Special Léto

    Na stáncích od 28. června.

co se jí v Egyptě

co se jí v Egyptě

Pokud máte chuť a příležitost vyzkoušet místní restaurace, stojí za upozornění časopis Cairo Today publikující tipy na dobré restaurace. Každý slušný podnik pracuje s většinou domácích surovin a ingrediencí a nabízí prakticky celoročně čerstvou zeleninu a ovoce. Jídelníčky najdete obvykle (samozřejmě kromě arabštiny) anglické, v Alexandrii i francouzské. Ve větších restauracích alespoň majitel hovoří anglicky, někdy i francouzsky či částečně německy. Naproti tomu číšníci nebývají jazykově vybaveni – proto se pro návštěvu restaurace vyplatí mít po ruce slovník. Nicméně značný počet menších restaurací specializujících se na egyptská jídla podává mnoho pokrmů z fazolí, zeleniny a masa, které vás nepřijdou příliš draho. Máte-li egyptské přátele, můžete být pozváni domů na pravou egyptskou večeři. Pro nás je asi trochu nepředstavitelné, že pozvání se mohou dávat až do jedné hodiny ráno. Obyčejně však, nestanoví-li hostitel přesný čas, jsou hosté očekáváni mezi 21.00–22.00. Chcete-li, můžete přinést květiny, čokoládu či láhev dobrého vína – tu ovšem jen v případě, jste-li si jisti, že hostitelé nejsou abstinující muslimové. Další rozdíl: jídla nejsou přinášena postupně, chod po chodu, ale obvykle jsou naservírována na mísách a talířích uprostřed stolu a každý si bere, co mu vyhovuje. Host nesmí mít prázdný talíř – připravte se tedy na to, že budete muset vícekrát slušně odmítnout, abyste hostitele přesvědčili, že víc už prostě nezvládnete. Pochválíte-li jídlo, případně požádáte-li o recept, jistě dojdete ocenění. Po večeři se stolovníci obvykle přemístí do jiné místnosti a dají si silně slazený mátový čaj či kávu. Egyptskou kuchyni po staletí ovlivňovaly prvky ze sousedství – z Turecka, Libanonu, Řecka, ale i Itálie, Francie či dokonce Anglie, což ovšem díky poloze a historii Egypta není nijak překvapující. Používá se tu taky množství nejrůznějšího koření – k nejznámějším patří například kurkuma, koriandr, hřebíček, zázvor, sezam, kmín (aromatičtější než ten, který známe z domova), černý pepř, čili...

Základem jídelníčku je zelenina, skoro žádné jídlo se neobejde bez zeleninového salátu, používá se hodně luštěnin – fazole, boby, čočka, cizrna; velmi oblíbené jsou také předkrmy – mezze. Nejpopulárnějším jídlem v Egyptě je však bezesporu kofte (mleté kořeněné maso) a shawarma (jakási obdoba řeckého gyrosu). Typickými egyptskými pokrmy jsou například ta’méja (karbanátky z bobů, zeleniny a koření), fúl midammis (vařené boby), salatit tihina (ochucená sezamová omáčka), košarí (směs těstovin, rýže a čočky s pikantní omáčkou a smaženou cibulkou), mahší (plněné zelné či vinné listy, plněné papriky, lilky nebo cukety). Jídlo na jihu, úzce spojené se severoafrickou kuchyní, bývá pikantnější než jídlo na severu, žádné z nich však není extrémně pálivé, jako třeba některé pokrmy indické. Základem je chleba – aysh, upravovaný do mnoha forem. Nejrozšířenější je ten, který se peče z čisté bílé mouky nazývané aysh shami. Je z kysaného těsta na rozdíl od plain aysh, který se podobá francouzským bagetám.

Spolu s chlebem jsou nejprostším a nejlidovějším jídlem fazole, rozmanitě připravované s cibulí, česnekem, rajčaty, různým kořením a všelijakými pastami. Právě taková fazolová směs se v Egyptě často podává k snídani. Někdy se z namočených, uvařených a nadrobno pokrájených fazolí smíchaných s kořením formují placky, kterým se v oblasti Káhiry říká ta’miyya, kdežto v Alexandrii falaafil, a podávají se smažené, s různými zeleninovými přílohami, nasekanou cibulí a pikantními omáčkami, nejčastěji v sendviči. Je to možná nejobvyklejší sortiment pouličních prodavačů.

Pro Egypt je typická listnatá zelenina molokhiyya. Pokud byste byli pozváni do rodiny, je skoro jisté, že se hostitelé pochlubí svou verzí domácí speciality – sytou polévkou právě z této zeleniny. Její nakrájené listy se obyčejně dusí s kuřecím masem, s nímž se pak mohou či nemusí podávat; může to ovšem být zrovna tak maso jehněčí či králík. V polévce se pak sluší namáčet chléb – aysh. Předkrmy či drobnější jídla k nápojům – mezze – se namnoze připravují z jakéhosi olejnatého těsta ze sezamových semínek. Tihina smíchaná s olejem a ochucená česnekem nebo čili a citronem se může podávat samostatně; smíchá-li se však s vejcem, poslouží i jako speciální zálivka do egyptských salátů a pak se jí říká babaghanoug. Jinak tihina tvoří základ všelijakých omáček, jež se podávají buď s rybou, nebo s masem a v egyptských sendvičích zastupují evropskou majonézu. Ruzz (rýže) se připravuje třeba s ořechy, cibulí, zeleninou či s masem. Bataatis (brambory) se nejčastěji smaží či pečou, mohou však být i vařené anebo – což u nás neděláme – plněné. Egypťané vůbec rádi plní i různou zeleninu – kupříkladu lilky – rýžovou směsí. Wara’enab se připravuje z vařených vinných listů s menším množstvím okořeněné rýže, s mletým masem nebo bez masa. Pokud jde o dezerty, egyptské koláče jsou obvykle tradičně přislazované medovým sirupem. O míře egyptského slazení si uděláte jistou představu, když zjistíte, že proslulá baklava (těsto, med, ořechy) patří k těm méně sladkým moučníkům. Fatir jsou palačinky plněné vším možným, značně sladká basbousa je z krupicového těsta máčeného v medu, sypaná lískovými oříšky. Umm ali je rozinkový koláč máčený v mléce, který se podává horký. Egyptský rýžový puding se jmenuje mahallabiyya a podává se hojně obsypaný pistáciemi. Obřadem zůstává v Egyptě pití kávy či čaje. Turecká káva se vaří z kávového prášku v malém hrnečku. Jakmile začne voda vřít, základ vyplave na povrch ve formě husté tmavé pěny; kávu vám takto přinesou a přelijí do vašeho šálku. Těžší zrnka klesnou na dno a ty lehčí vytvářejí pěnu na povrchu – tak poznáte skutečně dokonale uvařenou kávu. Jakkoli je turecká káva známá svou nakyslostí, její chuť vždycky závisí na použité směsi kávových zrn. Čím vyšší je procento kávy arabica, tím je chuť kávy sladší a „čokoládovější“. Ahwu (kávu) dostanete v různých variantách a záleží na vás, na jakou jste zvyklí či na jakou máte chuť. Je ovšem dobré vědět, že ahwa sada je černá, ahwa ariha je slabě oslazená cukrem, ahwa mazboot je mírně nasládlá a ahwa ziyada je velmi sladká. Požadované množství cukru byste měli oznámit předem, protože v Egyptě se káva sladí už během vaření. V tradiční egyptské kavárně se ahwa nikdy nepodává s mlékem či smetanou. Většina hotelů a restaurací vám však nabídne v rámci snídaně silnou francouzskou kávu (obyčejně Nescafé); tu můžete mít s cukrem (bil sukkar) nebo s mlékem (bil laban). Egypťané převzali zvyk formálního odpoledního popíjení čaje od arabských domorodců a podávají ho s mlékem, citronem a cukrem. Domácí čaj bedouin je spíš vařený než namáčený a často je doslova nasycený cukrem. Osvěžující změnou oproti kávě je čaj bil na’na nebo mátový čaj. Sušená máta se prostě smísí s čajovými lístky a uvaří se jako jakýkoli jiný čaj.


Fazole Hatšepsovet

Ingredience: fazole, cizrna, paprika, cibule, rajčata,

rajčatová šťáva, citron, olivový olej, česnek, kamun, pepř a sůl.

Papriku, cibuli a rajčata nahrubo nakrájíme a hodíme na pánev do předem rozpáleného olivového oleje. Přidáme fazole, cizrnu a rajčatovou šťávu a necháme dusit. Po změknutí přidáme rozsekaný česnek, kamun, pepř a sůl. Vzniklou kašovitou hmotu servírujeme na talíř s felafelem (karbenátek z mleté cizrny a rozvařených fazolí), několika plátky okurky a citronu pro barvu. Jako příloha slouží samozřejmě arabský chléb.


Antický historik Hérodotos ve svých Dějinách o Egypťanech píše: „Pojídají chléb ze špaldy, kterému říkají kylléstis. Pijí pivo, které dělají z ječmene, neboť mají málo vlastní vinné révy. Některé ryby jedí syrové, sušené na slunci, jiné nakládané v soli.“


Egypťané znali víno už před rokem 3000 př. n. l. Egyptský výraz pro víno jrp či irep předchází jakémukoli známému pojmenování vína a zároveň napovídá, že víno bylo

zřejmě do Egypta importováno dlouho před tím, než se začalo s jeho místní výrobou.


Musaka

Ingredience: lilek, paprika, cibule, česnek, rajčata a brambory

Suroviny na drobno nakrájíme a smícháme s jehněčím masem. Okořeníme kamunem a arabskou kořenící směsí. Zapečeme.



You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group