ikoktejl

  • Vychází Koktejl Special Léto

    Na stáncích od 28. června.

Víno

Málokterý návštěvník Chorvatska odolá a nedá si při prázdninové

Vletní atmosféře se dá vypít leccos. Jaké však nastane zklamání, když si takové víno nakoupíte do zásoby a přivezete domů, a nedejbože pozvete ještě přátele. Většinou zjistíte, že jste si přivezli pěkné patoky. Přitom lze vChorvatsku najít zajímavá a velmi kvalitní vína. Ovšem jejich cena je většinou v důsledku uměle udržovaného kurzu tamní měny značně nadsazená.


I v Chorvatsku už nastupuje ve vinařstvích nová generace vzdělaných vinařů s mezinárodními zkušenostmi, kteří dokáží zhodnotit bohaté dary místní přírody. Jedním z nich

je enolog společnosti Degrassi.


Pěstování vinné révy má na chorvatském pobřeží a na ostrovech tisíciletou tradici. Ostatně tudy se réva vinná (Vitis vinifera) šířila dávno před naším letopočtem ze starého Řecka do Itálie. Vedle světově rozšířených odrůd, jako je Sauvignon blanc a Sauvignon Cabernet, Chardonnay, Muškát, Ryzlink vlašský i rýnský, zde najdeme také odrůdy, které nikde jinde nepěstují. A ty jsou pro milce vína nejzajímavější.

Na ostrově Susak, který je zcela atypický, protože má písčité pobřeží i vnitrozemí, mají odrůdu Trojiščina s růžovou slupkou. Víno z ní má zcela originální, mírně slanou chuť. Na ostrově Krk najdeme Žlahtinu. Oproti tomu Grk je odrůda, která roste pouze na Korčule. Pošipem se chlubí na poloostrově Pelješac a Vugava roste na ostrově Vis. To vše jsou prapůvodní bílé odrůdy.

Z červených je známý Babič od Šibeniku. Mezinárodně uznávané jsou vysoce kvalitní Dingač a Plavac Mali, především z velmi kvalitních poloh na poloostrově Pelješac.

Je potěšitelné, že i v Chorvatsku se už našli osvícení vinaři, kteří pochopili, že ve světové konkurenci mohou uspět především s víny vysoce kvalitními a původními. Do země se navíc vrátili i s potřebnými investicemi lidé, kteří za komunistického režimu emigrovali. A ti chytřejší ze starousedlíků se nebojí vyrazit na zkušenou do vinařsky vyspělejších zemí, ať už je to sousední Slovinsko, Itálie, Rakousko, nebo dokonce do zámoří ke krajanům usídleným v Austrálii, Chile či Jihoafrické republice. Tam všude patří vinaři původem z Chorvatska k velice úspěšným.

Pochopitelně i v Chorvatsku je pořád ještě řada vinařů, kteří jsou přesvědčeni, že jejich vína jsou nejlepší, protože je už stejně dělali jejich otcové a dědové. A vůbec si neuvědomují, že pro člověka jenom trochu znalého vinné kultury jsou vlastně nepitelná pro svou naoxidovanost, ztěžklost, nejrůznější pachutě a předčasné stáří. Je to situace obdobná s naší, kde se také vinaři bránili novinkám určujícím světové trendy. Teprve nápor levných a přitom kvalitních vín z dovozu je poučil, že s nekvalitním vínem pro turisty (v Chorvatsku) a pro Pražáky (na Moravě) už nevystačí.


Fenomén Grgič

Prvním věrozvěstem nových vinařských trendů v Chorvatsku nebyl nějaký světaznalý mladík, ale drobný rtuťovitý sedmdesátník Miljenko Grgič. Komunisté ho vyhodili z vysoké školy. Diplom dostal až po návratu do vlasti po čtyřicetileté emigraci v polovině devadesátých let. Po různých peripetiích v padesátých letech zakotvil v Kalifornii v dnes slavném údolí Napa, ležícím na sever od Los Angeles. Tenkrát se tady s vinařstvím vlastně teprve začínalo, a tak nebyl problém získat dostatek vhodných pozemků. Dnes mají milionovou cenu v dolarech. Vinařství Grgič zde sousedí se světově proslulým Robertem Mondavim.

Když Miljenko Grgič získal světové prvenství za svůj krystalicky čistý kalifornský Sauvignon, zapsal se mezi uznávanou elitu a začali si ho vážit i v Kalifornii. Vždyť titul za nejlepší Sauvignon světa získal v kolébce moderního vinařství ve Francii. Porazil nejenom tamní proslulé vinaře, ale celý Starý i Nový svět. Přesto po osamostatnění Chorvatska neváhal a na stará kolena se vrátil do vlasti, aby znovu začal úplně od začátku. Prosperující vinařství v Kalifornii přenechal synům a v Chorvatsku mu pomáhají synovci.

Když jsem ho navštívil v jeho domě na poloostrově Pelješac a ptal se, proč na stará kolena začíná znovu, odpověděl napůl žertem: „Víte, v Americe mě nejvíc štvalo, že nikdo nedokázal pořádně vyslovit moje příjmení. Pořád mi ho nějak zpotvořovali. Dokonce mne přemlouvali, ať se přejmenuji. Já jsem ale po otci Grgič a jako Grgič taky umřu.“

I jeho nové vinařství je tak trochu symbolické. Koupil pozemky a velký osamělý dům, který využívali jako rekreační zařízení ti, kteří ho ze země vyhnali. Ve Francii by to bylo chateau jak vyšité. Pořídil moderní technologii pro řízené kvašení, nerezové tanky, barikové sudy umístil v klimatizovaném sklepě a začal dělat víno tak, jak byl zvyklý.

Starousedlíci se mu smáli a nedávali mu s takovými novotami šanci. Netrvalo dlouho a jeho víno se prodávalo za dvojnásobnou cenu než jejich a dostalo se jak do západní Evropy, tak i do USA. Dnes mu rádi prodávají hrozny, protože sami tak kvalitní víno nedokáží připravit. Není žádným překvapením, že se víno Grgič pravidelně umisťuje mezi dvacítkou nejlepších v zemi.


POLOSTROV PELJEŠAC

Je domovem vína Plavac Mali a dalších odrůd.

Rozkládají se tu také věhlasné vinařské lokality Dingač

a Postup. Právě zde také žije Miljenko Grgič, světoznámý vinař.


ISTRIJSKÉ VINOHRADY

Na Istrii jsou čtyři vinařská střediska: Buje, Poreč, Pazin a Rovinj, která jsou společně s okolními letovisky zakreslena do mapy vinných stezek. Pěstují se tu tři hlavní druhy vína: bílé malvazija a muškat a červený teran.


DALMATSKÁ TRADICE

Dalmatské druhy vína byly známy již od antických dob. Mnohé ze zdejších vín se vyrábějí z původních druhů vinných hroznů. Na každém ostrově jsou osobité druhy vína a vinaři, kteří mají svůj způsob jejich výroby.


OSTROV RÉVY

Hvar je ostrovem s největším počtem rozmanitých druhů vinné révy, z nichž mnohé jsou nepěstěné, které vyrostly samy od sebe. Jenom na Hvaru se daří druhům vinné révy jako je bogdanuša, drnekuša, prč a mekuja. Zvláštní místo v nabídce má jedinečné hvarské víno, které znají všichni odborníci na světě – špičkové červené víno Drnekuša.


ŠPIČKOVÁ KVALITA

Na poloostrově Pelješac, kde je hodně vinohradů, se vyrábí proslulé víno Postup a Dingač, který je jedním z deseti nejlepších jakostních vín na světě.



VĚČNÝ STROM

Vedle vína je Chorvatsko známé i pěstováním oliv. Olivovník (Olea europaea) je stále zelený strom s rozvětvenou korunou a s tmavozelenými tuhými listy ve tvaru hrotu kopí, které každé tři roky znovu vyrostou. Protože olivovník dobře vzdoruje plísním,

je také nazýván věčným stromem.


LIKÉR MARASKINO

Kromě chorvatských vín můžete ochutnat také původní likér ze Zadaru s názvem Maraskino. Krasová půda, červená hlína, hodně slunce a vítr zvaný bóra – to vše přispívá k mimořádné aromatičnosti tohoto nápoje, který byl v 17. a 18. století rozvážen loděmi do celého světa.


POBŘEŽÍ PRO ČERVENÁ VÍNA

Na chorvatském pobřeží a místních ostrovech

se nejvíce daří kvalitním červeným vínům, bílé odrůdy se pěstují spíše v hornaté kontinentální

části blízko hranic se Slovinskem.


TOP 20 Pokud se do Chorvatska chystáte a máte zájem o víno, zde je dvacítka jmen vinařů či vinařských firem a jejich působišť, jejichž vína rozhodně stojí za ochutnání. Pořadí sestavili sami Chorvaté.

–––––––––––– Grgič Vina, Trstenik

––– Vlado Krauthaker, Kutjevo

––– Ivan Enjingi, Hrnjevac

––– Zlatan Plenkovič, Hvar

––– Tomac obitej, Jastebarsko

(má zajímavé sekty)

––– Davor Zdjelarevič, Stupnik

––– Franco Kozlovič, Momjan

––– Ivica Matoševič, Pula

––– Kutjevački podrum, Kutjevo

––– Moreno Degrassi, Savudrija

––– Frano Miloš, Ston

––– Stjepan jarec, Sv. I. Zelina

––– Drago Režek, Plešivica

––– Moreno Coronica, Umag

––– Badel 1862

––– Anton Katunar, Vrbnik

––– Šenpjen Volovec, Šenkovac

––– željko Adžič, Kutjevo

––– Ivo Skaramuča, Kuna

––– Mario Jakobovič, Kutjevo


Kam za vínem

Hledání sídel úspěšných vinařů na mapě Chorvatska vás přesvědčí, že vinná réva se nepěstuje jen na ostrovech a pobřeží. Země je z hlediska vinařského rozdělena do dvou regionů – kontinentálního a přímořského. Obecně lze říci, že dobré bílé víno se najde spíše v hornaté kontinentální části blízko hranic se Slovinskem, kvalitní červené naopak na pobřeží a ostrovech v přímořském regionu.


Kontinentální region

zahrnuje vinařské oblasti:

Podunají (5000 ha vinic). Velká produkce jde pořád ještě leckde na úkor kvality. Známá je zdejší Graševina.

Slavonie (6000 ha vinic). Vinice jsou v kopcích a lze zde najít zajímavá bílá vína například v Kutjevu.

Moslavina (2000 ha vinic). Opět zatím více kvantity než kvality.

Prigorje – Bilogora (6000 ha vinic). Hornatá oblast kolem Záhřebu. Díky pečlivému zpracování a moderním technologiím lze dostat velmi dobrá bílá vína, srovnatelná se zahraničními.

Pokupje (1000 ha vinic). Nejmenší chorvatská vinařská oblast na jih od Záhřebu. Vynikající bílá vína z odrůd známých i u nás.

Plešivice (3500 ha vinic). Oblast leží na hranicích se Slovinskem, nejkvalitnější bílá vína země.

Zagorje – Medimurije (9500 hektarů vinic). Největší vinařská oblast, především základní stolní vína.


Do přímořského regionu patří:

Istrie a Primorje (9000 ha vinic). Druhá největší a jedna z nejzajímavějších vinařských oblastí země. Zahrnuje jak vnitrozemí Istrijského poloostrova, tak i pobřeží. Patrný italský a slovinský pozitivní vliv na kvalitu vína. V hornatém vnitrozemí lze najít vysoce kvalitní bílá vína odrůd Muscatel, Sauvignon, Pinot blanc a Chardonnay. Na pobřeží převažují vína červená.

Dalmatské Zagorje (4000 hektarů vinic). Turisty neobjevená oblast, po důkladném pátrání lze najít zajímavá červená vína zjinde nepěstovaných odrůd Nin, Šuša nebo Trnjak.

Severní Dalmácie (4000 ha vinic). Českými turisty již dávno objevená oblast, zajímavá červená vína i „hrůzy“ určené právě turistům.

Střední a jižní Dalmácie (6000 ha vinic). Skutečné červené poklady srovnatelné s nejlepšími víny zahraničními. Především vína z poloostrova Pelješac a okolních ostrovů, jako jsou Hvar, Korčula a Vis, kde réva vinná roste v extrémních podmínkách, patří ke skutečným lahůdkám.


TIP KOKTEJLU


Chorvatská vína můžete také ochutnat v typickém středověkém městečku Ráb na stejnojmenném ostrově, proudem teče také při slavnosti „rapska fjera“. Je připomínkou doby, kdy městečko oslavovalo svou svobodu a samostatnost – takzvané municipium. Slavnost končí velkolepou rytířskou

hrou lukostřelců na počest patrona sv. Kryštofa.


You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group