ikoktejl

  • Vychází Koktejl Special Léto

    Na stáncích od 28. června.

Za doškovými střechami

Za doškovými

Muzeum liptovské dědiny v podtatranské Pribylině je nejmladším skanzenem na území Slovenska, který byl pro veřejnost otevřen v roce 1991. Bylo to zrovna v době, kdy čeští turisté přestali na Slovensko jezdit a obrátili svou cestovatelskou vášeň opačným, západním směrem. Asi právě proto je pribylinský skanzen mezi naší veřejností poměrně málo známý, přestože leží hned vedle hlavní silnice z Liptovského Hrádku směrem na Podbanské a Štrbské pleso.


TIP KOKTEJLU


S loveckou tradicí se lze seznámit na zámku ve Svatém Antonu u Banské Štiavnice. Nachází se tu unikátní lovecká expozice, která mapuje vývoj této činnosti od pravěku po současnost. Jednotlivé části jsou věnovány zbraním, sokolnictví, rybářství, loveckým psům a podobně. Sokolnická vystoupení pořádá skupina sv. Bavona, která má základnu ve Škole v přírodě pod Sitnem.

www.skolavprirodesitno.sk

www.muzeumsv-anton.sk


Myšlenka vzniku skanzenu, který by reprezentoval svérázný region Liptov, se zrodila v době výstavby vodního díla Liptovská Mara, pod jehož hladinou mělo zmizet mnoho vesnic s tehdy ještě zachovalou původní zástavbou. Vybrané nejcennější památky lidového stavitelství byly proto v zátopové oblasti rozebrány a postupně přeneseny do Pribyliny.

Muzeum liptovské dědiny v Pribylině se odlišuje od ostatních slovenských skanzenů především tím, že vedle obvyklých objektů roubené lidové architektury zde stojí také obydlí příslušníků vyšších společenských vrstev. Patří k nim zděný goticko-renesanční zámeček ze zatopené obce Parížovce, který představuje nejstarší zemanské sídlo na Liptově a zároveň jednu z nejvýznamnějších regionálních památek. Jeho vznik je historiky datován do první třetiny 14. století. Druhou ukázkou bydlení majetnějších vrstev je dřevěná zemanská kurie z Paludze z roku 1858.

Velmi neobvyklá je také přítomnost zděného a poměrně velkého raně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary, který tvoří dominantu celého muzejního komplexu. Památkově nesmírně cenný objekt ze 13. století je věrnou kopií zaniklé stavby ze zátopové oblasti, do níž restaurátoři zakomponovali některé původní prvky – například kamenná ostění, žebrové klenby, originální malby, dřevěnou nástavbu na věži a veškerý mobiliář. Z někdejšího kostela nedaleko přehradní hráze zůstalo stát pouze torzo věže, které se stalo krajinným symbolem monumentálního vodního díla, smutně připomínajícím zánik mnoha liptovských vesnic.

Podobně jako jiné skanzeny se také Muzeum liptovské dědiny v Pribylině snaží pravidelně oživovat neobydlené muzejní objekty. Po celý rok se zde koná řada zajímavých akcí zaměřených na folklor i historii. K pravidelným událostem patří Ovčácká neděle, Řemeslnická neděle, Včelařská neděle, Neděle sv. Huberta, Kuchyně babiček, Mikuláš ve skanzenu, Vánoce na Liptově atd. Kromě toho připravuje muzeum folklorní programy a ukázky lidové výroby a řemesel také na objednávku pro cestovní kanceláře a kolektivy, možná je i noční prohlídka. K úspěšně realizované vizi „živého muzea“ přispívá i chov domácích zvířat, zejména ovcí, koz a koní. V budoucnu by se mohla rozšířit i přenesená část někdejší Povážské úzkorozchodné lesní železnice, která byla pro nerentabilnost zrušena v roce 1971.

Muzeum liptovské dědiny v Pribylině je otevřeno celoročně. Jeho návštěva je velmi příjemným a hezkým zážitkem, kterým si lze zpestřit například pobyt ve Vysokých či Nízkých Tatrách.


Studnice folkloru

Pro milovníky folkloru představuje Slovensko ve srovnání s naší zemí prakticky bezednou studnici písní, tanců, nářečí a zvyků. Lidová kultura a tradice jsou zde mnohem živější a spontánnější a zvláště na venkově není zapotřebí je křísit a obnovovat. K hojně navštěvovaným patří národopisné festivaly, jež se pravidelně konají na různých místech Slovenska. Mezi nejznámější patří festival ve Východné (první víkend v červenci) a v Detve (druhý víkend v červenci). Veliký respekt a obdiv na nich sklízejí tradiční lidové muziky, tvořené mnohdy příslušníky jednoho rodu. K nejslavnějším na Slovensku patří muziky z Terchové, Čierneho Balogu, Hriňové nebo z Hrochoti.


Přehled slovenských skanzenů

Bardejovské Kúpeľe – Múzeum ľudovej architektúry

(www.muzeumbardejov.sk)

Martin – Múzeum slovenskej dediny (www.snm.sk)

Pribylina – Múzeum liptovskej dediny

(www.liptovskemuzeum.sk)

Stará Ľubovňa – Národopisná expozícia v prírodě

(www.muzeumsl.sk)

Svidník – Múzeum ukrajinsko-rusínskej kultúry, skanzen

(www.muk.sk)

Vychylovka – Múzeum kysuckej dediny

(www.kysuckemuzeum.sk)

Zuberec – Múzeum oravskej dediny (www.zuberec.sk)

Expozícia ľudovej architektúry a bývania Humenné

(www.slovakiatourism.sk)

Banské múzeum v prírode Banská Štiavnica

(www.muzeumbs.sk)

Slovenské poľnohospodárske múzeum v Nitre

(www.agrokomplex.sk)


Poetická fujara,

součást tradiční kultury středního Slovenska, byla letos zapsána na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Tento dechový hudební nástroj můžete slyšet při vystoupení většiny místních folklorních souborů. Rozlišujeme dva styly hry na fujaru – valašský a laznický. Vyvinuly se v závislosti na sociálních poměrech interpretů. Původní funkce fujary představovala sólový projev,

jenž obsahoval některá intimní sdělení.


You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group