ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Mistr skoku

Vyskočí až do výšky tří metrů a do délky deseti metrů. Znamenitě šplhá. Je mrštná, elegantní, krásná a vypadá nebezpečně. Prostě puma.

 

Mistr skoku

 

Napsal a vyfotografoval Ludvík Kunc

 

Dříve se jí také říkalo kuguár, kaguár, panter či stříbrný nebo horský lev. Inkové ji uctívali, jak potvrzují neustále další a další vykopávky na území jejich bývalé říše. Dokonce se od roku 2004 vědci dohadují, zda bylo, či nebylo pověstné Cuzco postaveno podle pumy, přesněji podle takto pojmenovaného souhvězdí v Mléčné dráze. Pro Inky nebylo tvořeno hvězdami, ale tmavým prostorem mezi nimi. A Cuzco údajně mělo podobu tmavé pumy. Ve vážnosti ji měli jak severoameričtí, tak jihoameričtí indiáni. Puma totiž byla původně rozšířena od Kanady až po nejjižnější cíp Jižní Ameriky. Tak se sice její teritorium označuje i dnes, ale člověk se postaral, aby počet těchto zvířat výrazně klesl.
 
Vztah člověka k pumě je dnes trochu schizofrenní. Na jednu stranu se ji snaží chránit, aby tato obdivuhodná šelma zůstala zachována jako součást ekosystému i nadále, na druhou stranu ji dál cíleně likviduje.
 
Když do Ameriky přišli evropští kolonizátoři, začal hon na pumu – za zabitou šelmu se vyplácela odměna, protože puma obtěžovala chovaný dobytek. V současnosti tlak ochranářů lov omezil, opravdu chráněny jsou však pumy jen na území národních parků. Farmáři je nadále považují za nepřítele, takže počet těchto zvířat stále klesá. Přitom puma je plachá, před člověkem se raději skryje a zažene ji i štěkot psů. K útoku na hospodářská zvířata se v rovinách málokdy odváží. Ve volné přírodě loví podobně jako rys ostrovid rychlým útokem na krk kořisti. Nejčastěji si vybírá jeleny a pak drobnější kořist.
 
Ve starých pramenech byla prezentována jako krvežíznivá a nebezpečná. I když je velká a silná, ve skutečnosti je daleko méně odvážná než například jaguár či levhart stejné velikosti. Dokonce i malý rys červený o váze deseti až patnácti kilogramů, obývající stejné území jako puma, dokáže být v nebezpečí nesrovnatelně zuřivější.
 

 

Jako domácí mazlíček?
 

Na začátku devadesátých let minulého století se dala puma v České republice dokonce koupit i v některých obchodech s chovatelskými potřebami a domácími mazlíčky. Teprve později začaly platit předpisy, které její držení a chov omezují, a hlavně – alespoň stanovují jasnější podmínky.

Puma je krásná šelma, která má určitý respekt před lidmi. Je velmi přizpůsobivá a dokáže si v zajetí na člověka zvyknout. Díky tomu se ji někteří lidé snaží chovat jako atraktivního domácího mazlíčka. Pumy mají rozdílné povahy a ne každá se pak nechá od svého majitele pohladit.
 
Odborníci ale nejsou tímto trendem nadšeni – podmínky v soukromých chovech jsou často i drastické a naprosto neodpovídají potřebám zvířete. O něco lepší situace je v zoologických zahradách – nejen pokud jde o zajištění potravy, ale také pokud jde o prostor. Co ale potřebují mladé pumy především, je péče vlastní matky. Uměle odchovaná zvířata nemohou být vrácena do přírody, protože se nejen nenaučila lovit, ale nedokáží se ani dostatečně chránit před divokými šelmami.
 
Odchovy šelem jsem se zabýval po léta jako pracovník zoo. Zkušenosti mám i s polokrotkým chovem, jedné pumě jsem se věnoval léta bez větších problémů, než začala hárat. S krajně nepříjemným hlasem na mne začínala útočit, nebezpečně mě ohrožovala. Podařilo se nám najít pro ni partnera v bratislavské zoo, pak přivedla na svět i mláďata.
 

Při jejím chovu jsem ale prožil spoustu chvil, kdy jsem mohl sledovat tuto šelmu v celé její mimořádné kráse. Vědecké poznatky zcela blednou před oním vzrušením a nádherou, kterou dokáže tato šelma nabídnout. Ohromující je to, že ona si svou sílu a krásu ani neuvědomuje.

 

Drahá svoboda
 
Díky svým zkušenostem se nemohu ubránit rozpakům nad experimenty vypouštět šelmy, odchované v zajetí, do divočiny. A to včetně experimentů světoznámých manželů Adamsových (Joy Adamsová je autorkou věhlasné knihy o lvici Else). Pustit šelmy zpět do volné přírody je téměř vyhnáním z ráje. Šelmy byly už stykem s člověkem poznamenány, takže ztratily schopnost uhájit si své teritorium. Nutně se stávají kořistí divokých šelem. Při vší úctě k práci Adamsových se domnívám, že bezděky ukázali cestu, kterou by se jít nemělo. Záchranu velkých koček tento způsob neřeší. V populárních filmech dnes vidíme pokusy vrátit uměle odchovaná mláďata do přírody, ale tyto pěkné pohádky mají často špatné konce, které už divák nevidí – mláďata buď pojdou hlady (pokud se dál uměle nepřikrmují), nebo se stanou kořistí divokých šelem.
 

Nicméně skutečně velkou zásluhou Adamsových je, že vyprovokovali zájem veřejnosti o život velkých šelem a jejich ochranu. Zaslouží si ji také krásné pumy – a hlavně si zaslouží to, aby jim dal člověk šanci mít svou budoucnost.

 

Jaká je puma

* Je velmi přizpůsobivá, obývá jak rozsáhlé jehličnaté horské lesy, tak i nížiny, savany, suché polopouště, v horách ji lze objevit i ve výšce nad 4000 metrů nad mořem.

* Životní prostředí ovlivňuje její velikost, horské pumy jsou i o polovinu menší než nížinné. Váží od 36 do 103 kg, dosahuje délky až 190 cm. V podstatě se puma vyrovná levhartovi.

* Přes svou velikost je řazena k malým kočkám, pro které je charakteristický kromě jiného i zkostnatělý, málo pohyblivý hrtan. Puma proto nedokáže vydávat řev jako třeba tygr nebo lev.

* Stejně jako malé kočky má větší plochu kolem nozder neosrstěnou, při požírání potravy se neopírá o lokty, ale podstrkává pod sebe přední nohy podobně jako kočka domácí.

* Její lovecké teritorium může měřit až 300 km2, záleží to na množství kořisti. Při jejím dostatku se teritorium zmenší na několik desítek kilometrů.

* Srst má různé odstíny hnědé barvy až k stříbrošedé. Mláďata jsou výrazně skvrnitá. Charakteristické je tmavé zbarvení uší, černý koneček ocasu a dvě skvrny na tvářích.
 
Leden 2007

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group