ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

U objevu mastodonta byli Češi

Dzonoty (mayský název pro cenoty, tedy vstupy do zaplavených prostor na Yucatánu) byly podle Mayů vstupní branou do posvátného světa – Xibalby. Pozůstatky mayské kultury, která dosahovala vrcholu rozvoje v letech 1200–1500, jsou dodnes patrné. A tak třeba v cenotu Ich Kin je ve vstupu do jeskyně vytesaná postava ženy, v cenotu Mayan Step lidé vytvořili pohodlný přístup k vodě. Upravená zídka i nádoba v cenotu Chac Ha svědčí o tom, že v minulosti bylo toto místo, dnes zarostlé hustou džunglí, obýváno lidmi. Konzervační účinky vody a písečných nánosů uchovaly však i mnohem starší tajemství.
 
u objevu Mastodonta byli Češi

 

Napsal  Daniel Hutňan,  Vyfotografoval  Radoslav Husák

 

V  květnu 2006 přišla z Yucatánu senzační zpráva: V jeskynním systému Koox Baal byly nalezeny kosti jiného mastodonta, a to jen několik metrů od vodicí šňůry, kterou jsme značili cestu v rozměrných prostorách osmé nejdelší zaplavené jeskyně Mexika právě my.
 
Skupina českých a slovenských jeskyňářů působí na Yucatánu od roku 2003. Pod názvem Czech Speleological Survey pronikají do vodou zaplavených prostor a hledají nové cenoty hluboko v neprostupné džungli. V průběhu šesti expedic prozkoumali a zmapovali téměř dvacet kilometrů chodeb. Systematická práce v oblasti vesnice Chemuyil přitom vedla k objevům dnes známých cenotů Zebra, Joolis, Gemelos, Ich Kin, Cangrejo, Nai Bosh. Od karibského pobřeží jsou vzdáleny vzdušnou čarou jen deset kilometrů. Pod zemí se tedy rozprostírá mnohakilometrový labyrint jeskyní včetně nejdelší vodou zaplavené jeskyně na světě – systému Ox Bel Ha s jeho kilometry chodeb na ploše deseti kilometrů čtverečních. Systém se nachází dvacet kilometrů jižně od Chemuyilu.
 

 

Mamuti
 

Jak se dostali předchůdci mamutů do Ameriky? První předchůdci se objevili před čtyřiceti miliony let v Africe. Před čtyřmi až pěti miliony let se vyvinuly tři linie. Z první (Loxodont) vznikl slon africký. Indický slon se vyvinul z linie druhé, Elephas. Třetí linie (Mammuthus) dala vzniknout mamutům.

První mamuti se objevili v Evropě před třemi miliony let. Postupně se přesunuli do východní Asie a asi před 1,7 miliony let překonali zamrzlou Beringovu úžinu a přešli do Severní Ameriky. Velké ochlazení před milionem let téměř způsobilo jejich vyhynutí. Malá skupina, která přežila, se přizpůsobila podnebí. A před sto tisíci lety chlupatý mamut – Mammuthus primigenius – opět překonal Beringovu úžinu a zabydlel se na Aljašce a v Kanadě.
 
V oblasti dnešních Spojených států a Mexika se objevil Mammuthus columbi preferující mírnější podnebí. Konec velkých zvířat ale nastal vlivem výrazných změn klimatu a dokonalejších zbraní člověka před deseti tisíci lety.
 

Mastodont (Mastodon americanus) je často zaměňován za mamuta. Ve skutečnosti tvoří samostatnou větev sloního stromu. Vyvinul se před třiceti pěti miliony let v Africe. Pak se rozšířil do Evropy a Asie a postupně i do Severní Ameriky. Zde se vyvinul ve specifického mastodonta. Byl menší než jeho současník Mammuthus columbi, ale mnohem hojnější.

Ve vnitrozemí Mexika je popsáno asi patnáct nalezišť pozůstatků tohoto tvora. Nálezy v cenotech jsou však velmi vzácné a na další se čekalo právě až do loňského roku.
 

 

Nález mastodonta
 

Vše začalo tím, že se v roce 2005 členové české a slovenské expedice snažili najít spojení mezi objeveným cenotem Joolis a cenotem Koox Baal. Pokus spojit obě jeskyně do jednoho systému se ale nepodařil. Český tým tak požádal potápěče Billa Philipse, který exploroval původně 3,8 kilometru dlouhou jeskyni Koox Baal, o možnost zkusit propojit cenoty z druhé strany. Jeho souhlas znamenal začátek velkých objevů v bludišti krápníkového světa. Souběžně s již známými částmi jeskyně vznikl nový gigantický tunel (30x6 metrů). Díky mnoha několikahodinovým ponorům se systém chodeb jeskyně Koox Baal prodloužil na nynějších úctyhodných 9,6 kilometru. Na konec krásně vyzdobených prostor se potápěči zatím nedostali ani s použitím výkonných podvodních skútrů. Nadšení z objevů nových prostor urychlovalo proplouvání jeskyněmi stále dopředu a tak si potápěči ani při podrobnějším mapování cestou zpátky nevšimli kostí mastodonta ležících pod skalním převisem v jedné z chodeb, asi osm set metrů od vstupu do jeskyně. Teprve když o několik měsíců později proplouval jeskyní Bill Philips, který má s nálezy koster vyhynulých živočichů dlouholeté zkušenosti, všiml si fragmentů kostí. Jak se tak velké zvíře mohlo dostat až osm set metrů hluboko do jeskyně? Pravděpodobně tam bylo mrtvé tělo vneseno proudem řeky tekoucí po deštích podzemními chodbami. Zachytilo se pod skalním převisem a pod nánosy písku vydrželo tisíce let.

 

Konečně u objevu
 
Čeští potápěči se na místo dostali v říjnu loňského roku. Cílem expedice bylo hlavně zhotovit fotodokumentaci pozůstatků mastodonta a pokusit se o další průzkum jeskyní. Každý rok ale příroda nebo místní obyvatelé něčím překvapují, většinou nemile. Domorodci se třeba objevili s kulovnicemi, když se jim nelíbila přítomnost cizinců na jejich pozemku. V jednom nově objeveném cenotu se potápěči setkali s krokodýlem, v suchých částech jeskyní zase mají útočiště pavouci a štíři. V džungli působili potíže hadi a nemilým překvapením byl i mohutný jaguár přebíhající přes cestu.
 
V říjnu se nečekaně objevily problémy s majitelem pozemku, na kterém leží cenot Koox Baal. Členové týmu nakonec museli vstupovat do podzemí z jiného cenotu vzdáleného od přístupové cesty téměř dva kilometry. Znamenalo to nosit denně džunglí při teplotě vzduchu až 35 stupňů Celsia potápěčskou výstroj vážící přes čtyřicet kilogramů. Až pár dní před koncem pobytu se podařilo majitele pozemku přece jen přesvědčit, aby s prací potápěčů souhlasil. Fotografie kosterních pozůstatků mastodonta tak jsou na světě. Velká část kostí však ještě leží pod nánosem jemného písku.
 
Toto naleziště se stane předmětem výzkumu mexických archeologů. Určitě se nejedná o poslední takový nález.
 

Náš přítel Robbie Schmittner pár dní po našem objevu narazil v jednom z cenotů systému Sac Actun na kosti člověka staré třináct tisíc let. Zřejmě je to nejstarší nález lidských pozůstatků na americkém kontinentu.

 

Cenoty

* Pokles moře v dávných dobách způsobil, že se nad hladinu dostala část několik set metrů silné vápencové desky Yucatánského poloostrova. Dešťová voda rozpouštěla vápenec a postupně vytvářela složitý systém chodeb a tunelů, které odváděly vodu do moře. Ve vzniklých prostorách se časem vytvořila druhotná výzdoba, vzniklo nádherné vápencové království.

* Stoupání hladiny moří ve čtvrtohorách bylo příčinou postupného zaplavení sladkou i mořskou slanou vodou. Cenoty vznikly propadnutím stropů jeskyní.

* Mayská riviéra, území mezi Playa del Carmen a Tulum na Yucatánu, je tak jako ementál proděravělá podzemními chodbami. Jejich průzkum začal v roce 1987.

* Speleopotápěčský průkopník Jim Coke, dnes správce databáze všech mapovaných jeskyní ve státě Quintana Roo, eviduje přes 600 km zaplavených a suchých chodeb v této oblasti.
 
Únor 2007
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group