ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Filmaři v mincovně

Filmaři v mincovně
 

Discovery Channel

 

„Co s kouskem zlata? Buď si jej musíte nechat zvážit a ohodnotit dříve, než s ním budete obchodovat dále, anebo jej orazíte značkou, čímž vlastně vyjádříte jeho hodnotu, a vznikne mince,“ vysvětluje Ronald Top, moderátor televizní stanice Discovery Channel v jednom z dílů seriálu Vynalézání dějin, který se týkal peněz. Část se natáčela na Slovensku, v kremnické mincovně. Jejími mincemi jsme platili ještě nedávno – za bývalého Československa.
 
Právě v Kremnici Ronald Top ukazoval, jak se peníze ručně vyráběly z čistých, neoražených mincí pomocí razidla a kladiva. Historie zdejší mincovny totiž sahá hluboko do minulosti. Ostatně nebyla náhoda, že ve 14. století vznikla mincovna právě tady. Nacházelo se tu zlato a uherský král Karel I. Robert z Anjou tu proto už v roce 1328 založil výrobu mincí a městu dal královský statut. Zdejší zlaté doly pak svého času, především v 16. století, patřily k nejvýnosnějším v Evropě.
 

 
Podle dochovaných materiálů se v Kremnici nejprve razily takzvané florény, po nich dukáty. Kremnické mince byly ostatně ve středověku velmi ceněny právě pro svůj podíl zlata. Největší rozmach je ale teprve čekal – za doby Marie Terezie patřila zdejší mincovna k jedněm z nejvýznamnějších v Evropě.
 

Mince pak razila dál i po vzniku společného státu Čechů a Slováků. Po jeho rozpadu v roce 1992 tak musela nechávat Česká republika razit své mince v Německu a Kanadě, nakonec se ale mince začaly razit v Jablonci nad Nisou. Dnes v Kremnici razí mince nejen pro Slovenskou národní banku, ale i cizinu.

Původně mincíři vyráběli mince hlavně kladivy – nejprve museli z prutů ze slitin drahého kovu a příměsí (takzvané cány) vyklepat plech. Byl o něco širší než budoucí mince a samozřejmě dlouhý. Mincíř – střihač ho pak rozstříhal na čtverečky. Ty se různě narovnávaly a dál upravovaly, potom zahřály, vložily mezi spodní a horní razidlo a pregéř jim úderem kladiva dodal konečnou podobu.
 

Výroba měla samozřejmě různé obměny. Někdy se mince razily jen z jedné strany. Případně, hlavně v době, kdy se nekladl takový důraz na tloušťku mincí a jejich váhu, se nestříhaly z naklepaných cánů čtverečky, ale razil se z každého kusu stejný počet mincí bez ohledu na to, jak těžké a silné byly.

I když se výroba mincí od doby Říma po staletí příliš neměnila, začal také ji postupně ovlivňovat technický pokrok. Podle doložených nálezů se ale už v druhé polovině 15. století začal používat takzvaný průrazník, který usnadnil výrobu čtverečků. A s Leonardem da Vinci je spojován ruční lis na mince.
 
Nu a pak už postupně jednotlivé úkony přebíraly další stroje – v 16. století válcovací na pruty, další už i k ražbě mincí. V Kremnici se válcovací a razicí stroj objevil v roce 1573. Původně byl na koňský pohon, který ale záhy nahradila vodní energie.
 
Výroba se vylepšovala o další vynálezy a přibývalo výkonnějších strojů. Dnes dokáží vyrazit až sedm set mincí za minutu. „Stále je tam cítit zvláštní aroma zlatého prachu,“ řekl přesto Ronald Top o kremnické mincovně.
 
Seriál Vynalézání dějin – Inventing History běží na televizním kanálu Discovery Channel do 13. března. Ronald Top v něm připomíná při své cestě Evropou, že spousta věcí, které považujeme za samozřejmost, zase tak samozřejmá není.
 
Díl zaměřený na fenomén, který „hýbe světem“, tedy peníze, nahlédl jak do historie, tak do budoucnosti. A samozřejmě položil i důležitou otázku – jak dlouho nám ještě budou v peněžence zvonit skutečné mince a šustit bankovky? Nebudeme se na ně chodit dívat už jen do muzeí?
 
Možná, že kremnická mincovna bude jednou už jen připomínkou v expozici tamějšího muzea, které nyní dokumentuje někdejší slávu města. Muzeum bylo založeno v roce 1890 a je jedním z nejstarších na Slovensku.
 
Duben 2007

 

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group