ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Tajemství lidské kůže

Člověk či jeho předkové chodí po zemi už alespoň šest milionů let. Bylo tedy dost času na to, aby se u nás vyvinuly nejrůznější odstíny barvy pleti. Během evoluce jsme patrně opsali pomyslný kruh od bledé pokožky přes tmavší barvy zase zpět. Mezi lidmi všech kultur se však podobně jako u živočichů občas vyskytnou jedinci s velmi bledou kůží – albíni.
 
Tajemství lidské kůže 

napsal  MICHAEL FOKT,  foto  čtk

 

V současnosti se odborníci domnívají, že předci člověka měli podobnou pleť jako dnešní šimpanzi, tedy spíše bledou a pokrytou srstí. Když člověk během vývoje ochlupení téměř ztratil, musel vyřešit palčivý problém s ultrafialovými paprsky. Ve slunné Africe, pravlasti našich předků, byl jejich účinek přímo alarmující. Měly volnou cestu ke kůži a pod ni, kde ve velkém ničily sloučeniny kyseliny listové. Lékárníci je znají pod označením vitamin B9 a vědí, že jsou nezbytné při syntéze nositelky genetické informace DNA během dělení buněk. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k vážným poruchám vývoje embrya, což je pro evoluci pádný důvod k řešení. Rakovina kůže, které se tak bojíme dnes, tenkrát asi hrála spíše druhé housle. Zabíjela totiž většinou až po produktivním věku, takže příliš neomezovala snahy o šíření genů do dalších generací.
 
Výsledkem snažení přírody byla vrstva černého barviva, která smrtící záření zadržuje. Kůže našich předků tedy ztmavla. Časem se však lidé začali stěhovat do Evropy a dalších míst, kde slunce svítí slaběji. Černý filtr v kůži se tak stal nejen zbytečným, ale přímo škodlivým. Lidé potřebují malé množství ultrafialových paprsků k výrobě vitaminu D, který pomáhá při ukládání vápníku v kostech. Jejich kůže proto opět zbledla. Toto pravidlo platí dodnes – v místech, kde svítí slunce silněji, mají lidé všeobecně tmavší pleť než v méně osluněných oblastech světa.
 

 

Bílá kůže – bílá hůl?
 

Dokonce i u etnik s velmi tmavou pletí se občas objeví člověk bez pigmentu či téměř bez barviva. Takový albín zcela přirozeně přitahuje pozornost svým neobvyklým vzhledem a vzácností. Mezi deseti tisíci obyvateli byste pravděpodobně našli jen jediného. Gen pro albinismus sice nosí přibližně tři lidé z dvou set, ale aby se vlastnost projevila, musejí se geny při zplození potomka vzájemně potkat a dát dohromady potřebnou kombinaci. Kolem albínů se proto v mnoha kulturách objevila celá řada pověr a mýtů.

V africkém Zimbabwe někteří místní lidé věří, že pohlavní styk s albinotickou ženou vyléčí muže z infekce HIV. Nemocní muži proto takové příslušnice něžného pohlaví znásilňují a tím také infikují smrtícím virem. Na Jamajce považovali po dlouhá léta lidi postižené albinismem za méněcenné a prokleté. Albíni proto museli bez jakéhokoli objektivního důvodu žít na okraji společnosti. V jiných kulturách lidé naopak připisovali albínům rozmanité magické nebo věštecké schopnosti.
 

Obdobné množství omylů a polopravd koluje i o zdravotním stavu těchto lidí. Poměrně rozšířené představy o jejich neplodnosti nebo mentální zaostalosti jsou například naprosto liché. Pravdivé jádro naopak mají tvrzení o slepotě albínů, protože pro správný vývoj očí je nutný tmavý pigment. Bez něj se nemusí dobře vyvíjet sítnice a oční nervy. Duhovka bez barviva navíc vpouští do očí příliš mnoho světla, které albíny oslňuje. Řada albínů však vidí poměrně dobře a mohou dokonce řídit auto – ať již se speciálními optickými pomůckami, jako jsou malé dalekohledy připevněné na brýlích, nebo bez nich. Většina albínů ráda nosí tmavé ochranné sluneční brýle, které k představám o jejich slepotě také přispívají.

 

Byli i slavní
 
To, že se dá s albinismem spokojeně a úspěšně žít, dokládá poměrně obsáhlý seznam slavných albínů. Patří mezi ně například anglický král Eduard III. Vyznavač, modelka Connie Chiu či jamajští hudebníci Winston „King Yellowman“ Foster a Corrie „Al Beeno“ Moodie, kteří úspěšně rozbíjejí místní negativní náhled na lidi s nedostatkem pigmentu.
 
Červen 2007

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group