ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

AUSTRÁLCI - LIDÉ BEZE JMÉNA


SUCHOU NOHOU DO AUSTRÁLIE

Tak tomu však nebylo. Ve skutečnosti přišli australoidi - jak jim odborně říkáme - z jihovýchodní Asie. A to postupně v několika vlnách někdy mezi 25 až 40 tisíci roky. Podobně jako první Indiáni do Ameriky přešli australoidi z Asie do Austrálie "suchou nohou".

V té době vrcholila poslední doba ledová. Hladina moře poklesla o mnoho desítek metrů. A tak bylo možné jít z jihovýchodní Asie do Austrálie takřka stále po suché zemi. Budoucí Austrálci putovali zřejmě několika cestami. Jejich hlavní trasa však nesporně vedla přes Malajský poloostrov, Indonésii a přes celou řadu dnes již neexistujících ostrovů, které se v poslední době ledové na čas vynořily z vod Torresovy úžiny, oddělující Austrálii od Nové Guineje.


I přesto museli černí poutníci z Asie místy překonávat nevelké mořské úžiny. K tomu jim zřejmě stačily velice jednoduché vory, případně primitivní čluny ze zvířecích kůží.

Budoucí aboriginové nepřišli najednou, ale postupně, v celé řadě vln. Nejsou proto všichni zcela stejní. Nejtmavší pleť mají ti, kteří žijí na severu kontinentu. Tito vystěhovalci z Asie žili ještě v době příchodu prvních Evropanů do Austrálie na kulturní úrovni starší doby kamenné.


PROTINOŽCI V DOBĚ LEDOVÉ

Před zhruba deseti tisíci roky skončila poslední doba ledová. Mořská hladina se začala postupně znovu zvedat, až asi před 4800 roky zmizel "suchozemský most" mezi Asií a Austrálií provždy ve vodách oceánu. Od té doby už "lidé odjinud" do Austrálie nepřicházeli. Teprve v době velkých zeměpisných objevů začínají navštěvovat a postupně i poznávat pátý světadíl nejprve Nizozemci a potom Angličané. S překvapením pak popisují nejen rostlinstvo a podivuhodné australské živočichy, ale zejména lidi, kteří tu žijí.


LOVCI A SBĚRAČI

Právem. Opravdu nikde jinde na světě (snad s výjimkou několika zvláště zaostalých skupinek obyvatelstva Nové Guineje) nežili lidé tak jednoduší jako zde. Neznali ani nejprimitivnější formy zemědělství. A v Austrálii ani nenalezli rostliny, které by se hodily k pěstování. A stejně tak se žádné z australských domorodých zvířat nehodilo ke zdomácnění. Jediný živočich, který tu člověku pomáhal, byl polodivoký pes dingo, jehož předkové snad také přišli s prvými australoidy z jihovýchodní Asie. Mladá štěňata dinga získávali Austrálci z nor, odkud si je odnášeli do svých tábořišť. Polovycvičený dingo pak pomáhal domorodcům při lovu a v noci je tělem ohříval. Austrálci totiž spali zpravidla na holé zemi.

Lov byl vysloveně mužskou záležitostí. Muži lovili s dlouhými oštěpy, pro něž vymysleli zvláštní vrhač woomeru, zejména ale používali svůj nejproslulejší vynález - bumerang. Zbraň se po zásahu oběti vrátila zpět k tomu, kdo ji vyslal.

Na severu Austrálie, v dnešním státě Queensland, "vynalezli" domorodci i znamenité kamenné sekery, které používali také při lovu.

Veškerou potravu původním Austrálcům skýtalo to, co mohli nalézt v přírodě svého světadílu. Živili se tedy sběrem a lovem. Přitom sběr housenek, mravenců a zejména různých kořínků, semen, ořechů a dalších darů rostlinné říše byl úlohou žen, lov a někde i rybolov prací mužů.

Tak jako byl velice jednoduchý způsob získávání potravy, bylo jednoduché i společenské zřízení prvních Austrálců.

Před dvěma stoletími, kdy začínali Austrálii kolonizovat Evropané, se dělili její původní obyvatelé do zhruba pěti set kmenů. Slovo kmen bych zde ale měl napsat v uvozovkách. Australský "kmen" tvořili lidé, kteří hovořili stejným jazykem, případně stejným dialektem.


ŽIVOT V TLUPĚ, ŽIVOT V KMENI

Australské kmeny neměly zpravidla žádné společné nejvyšší náčelníky. Domorodci se spíše sdružovali do ještě menších lokálních skupinek - "tlup", jimž stáli v čele jejich nejstarší mužští příslušníci. Členy tlupy spojovalo kromě vlastního jazyka také - a to na prvním místě - území, které společně obývali, v němž společně kočovali. Ženy se vdávaly do tlup svých manželů. Příslušníky takové lokální skupinky se stávaly i děti, které se z manželského svazku narodily.

Austrálie byla až do příchodu bělochů osídlena velice řídce. Na sedmi a půl milionech čtverečních kilometrů žilo tehdy zhruba jen 300 tisíc aboriginů, tedy méně než jeden člověk na čtvereční kilometr.

Austrálci chodili zcela nazí, případně takřka zcela nazí. Tělo si však často během obřadů dospívání (iniciací) zdobili tetováním či jizvením. Tyto důležité obřady souvisely s domorodými náboženskými představami. Jejich hlavním znakem bylo uctívání jistého "totemu". Všichni členové příslušné tlupy odvozovali od tohoto totemu svůj původ. Totemem bývalo zvíře - v Queenslandu často například krokodýl. Totemem však mohlo být i nějaké konkrétní místo, nějaká výrazná skála či jezero. Takové totemové zvíře či totemové místo bylo přirozeně pro příslušníky tlupy svaté a nedotknutelné.

Původní Austrálci konali celou řadu náboženských obřadů. Proslulé jsou jejich veliké slavnosti, jimž říkají korobori.

Austrálci neměli zpravidla stálá sídliště. A proto si ani nestavěli skutečné domy. Pro opravdový dům neexistuje ani v jediném jazyce domorodců vlastní slovo. Původní obyvatelé pátého kontinentu byli stále na cestě. Kočovali za zvěří, hledali oblasti, v nichž bylo možné nalézt jedlé hlízy. Žili postupně v celé řadě dočasných tábořišť. Znali však stezky, které jejich územím vedly. A znali zejména zdroje vody. Voda byla v tomto převážně velice suchém, leckde pouštním světadílu darem nejcennějším.
červenec - srpen 1999

Pro původní obyvatele Austrálie svět vlastně nikdy nedokázal nalézt jediné, všemi akceptované, a zejména jimi samými přijaté společné jméno.

Austrálci - jediní původní Australané - jsou tedy "lidé beze jména", kterým dnes anglicky hovořící obyvatelé Austrálie říkají aborigines. Jsou to nejdávnější obyvatelé tohoto světadílu. I ti sem ovšem - byť už před několika desítkami tisíc let - přišli odjinud. Jsou velmi tmavé pleti, a tak první Evropané, kteří je spatřili, hledali původní domov Austrálců na "kontinentu černých lidí" - tedy v Africe.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group