ikoktejl

Předplaťte si

psisporty-predplatnePředplatné Psích sportů nikdy nebylo jednodušší. Můžete je objednat i jako vánoční nebo narozeninový dárek. Předplatitelé dostávají Psí sporty o den dřív...

Kde nás koupíte?

psisporty-kdekoupitNevíte, kde časopis Psí sporty koupit? Nahlédněte do našeho seznamu prodejen! A pokud víte o nějaké další, neváhejte a dejte nám vědět, zařadíme ji do seznamu.

Archiv vydání

psisporty-archivtMinuli jste nějaké číslo? V našem neustále se doplňujícím archivu jej možná najdete. A pravidelně se vracející čtenář jich bude objevovat stále více a více.

Metodika výcviku pro práci v sutinách

Metodika výcviku pro práci v sutinách

Iveta Soukupová

Začínala v roce 1986 všestrannou kynologií a od roku 1989 se aktivně věnuje také záchranářskému výcviku. Je členem Psovodů Sboru dobrovolných hasičů Hejnice a Záchranné brigády kynologů Libereckého kraje, kde přes pět let zastává funkci výcvikáře.

 

Nácvik označení osoby štěkáním

S nácvikem označení osoby je možné a dobré začít již v útlém věku psa. Štěňata jsou obvykle více hravá, proto se snáz rozdovádějí a rozštěkají. Už tříměsíční štěně můžeme pomalu hrou učit první krok, kterým je vytvoření spojitosti mezi štěkáním a odměnou. Když štěně pochopí princip hry a bude si štěkáním na psovoda spolehlivě vynucovat odměnu, můžeme se zaměřit na převedení zájmu na jiné figuranty a jejich označení v různých polohách a v různém prostředí. Nedá se obecně říci, jak dlouho se psem jednotlivé kroky cvičit, protože je to individuální a ovlivňuje to hned několik faktorů. Vždy jednak záleží na konkrétní povaze psa a na stupni jeho psychické zralosti a jednak na šikovnosti psovoda a figurantů a na tom, jak často psovod se psem trénuje. S vyštěkáním napřímo je možné začít ve věku zhruba šesti měsíců (s některými štěňaty i dříve, ale jen na krátkou vzdálenost), samozřejmě za předpokladu, že pes již dobře zvládá předchozí kroky. Spěchat při výcviku se nevyplácí a každý krok je potřeba se psem dostatečně procvičit a upevnit.

Vytvoření spojitosti štěkání = odměna

Cílem tohoto kroku je, aby pes pochopil spojitost mezi štěknutím a odměnou a naučil se štěkáním si odměnu vynutit. Zpočátku učí psovod štěkat psa na sebe a protože v tuto chvíli nejde o vyhledání osoby podle pachu, ale pouze o její označení, zatím od psa nikam neodbíhá. Je-li pes dobře kontaktní s cizími lidmi, může být figurantem od začátku jiná osoba.

Psovod formou hry (míčkem, peškem, uzlíkem nebo jinou hračkou) vydráždí a rozdovádí psa natolik, aby měl co největší snahu pohybující se „kořist“ chytit. Když má pes o „kořist“ největší zájem, psovod ji náhle schová např. pod bundu nebo za záda. Pes se bude snažit odměnu získat, bude zkoušet a vymýšlet, co na psovoda zabere, aby ji vydal. Po chvíli sám od sebe štěkne a právě v tom okamžiku mu psovod pohotově hodí míček nebo se s ním potahá o peška a hodně ho pochválí. Zpočátku bude pes odměněn za jedno třeba i slabé neúplné štěknutí. Jakmile pochopí souvislost vydání hlasu s odměnou, psovod zvýší požadavky a psa odmění až za hlasité, plné a postupně i opakované štěkání. Pokud bude pes na psovoda nejdříve jen skákat, ten couvne nebo nastaví koleno, aby byl pes nucen dát packy dolů, případně dá klidným hlasem povel „dolů“. Žádné drsné shazování nebo přísné okřikování není na místě. Vše je hra, která musí psa bavit, navíc jde o mladého a začínajícího psa. Odměnu pes dostane ve chvíli, kdy bude při štěkání všemi čtyřmi na zemi. V případě, kdy pes ještě nepřišel na to, co má udělat, a jeho snaha získat odměnu se snižuje, psovod mu „kořist“ ukáže, znovu ho vydráždí a vše se opakuje.

Jsou-li odměnou pamlsky, postup je obdobný. Psovod dá psovi nejdříve přičichnout (podle zájmu psa možno i několikrát)
k pootevřené krabičce, aby ho dostatečně zaujal a chuťově naladil, pak krabičku zavře a rychle schová. Pes se bude pamlsků dožadovat opět různými způsoby. Jakmile štěkne, okamžitě dostane jeden nebo několik pamlsků a velkou pochvalu a vše se zopakuje. Závěrem psovod krabičku otevře a dá psovi všechny zbylé pamlsky a zároveň ho bude také radostně chválit. Psovod musí vždy upoutat a udržet pozornost psa, proto jeho pohyby, reakce, podání odměny a celkové počínání musí být rychlé, pohotové a bez zbytečných prodlev. Princip nácviku je jednoduchý a na většinu psů tento postup velmi dobře a rychle zabírá. Tímto způsobem se pes učí už od samého začátku při výcviku přemýšlet a samostatně řešit situace. Vydráždění míčkem, peškem nebo potravou je sice pomoc, pes však  musí sám přijít na to, jakým chováním ze psovo
da odměnu vymámí. Při nácviku označení tímto způsobem zpočátku chvíli trvá, než se pes rozštěká (vždyť to musí vymyslet), ale jakmile pochopí princip hry, sám štěkání urychlí. Pokud už pes umí štěkat na povel, není dobré mu povelem „štěkej“ příliš pomáhat, není-li to nezbytně nutné. Povel „štěkej“ je totiž konkrétní pomoc, kdy psovod říká psovi přímo a přesně, co má udělat. Pes si tak snadno zvykne místo řešení situace čekat na pomoc (je to pro něj jednodušší) a trvá déle, než začne figuranta samostatně a spolehlivě vyštěkávat.

Pokud jde o psa, kterému se přece jen nechce štěkat v rámci hry, může psovod použít jiný způsob. Psa uváže (může ho také držet pomocník) a odejde od něj. Nemusí chodit daleko, ale může se schovat třeba za strom. Některý pes začne štěkat hned, protože nechce být uvázaný a chce za páníčkem. Po prvním štěknutí se psovod rychle vrátí, psa pochválí a odmění. Nezaštěká-li, psovod začne psa volat a lákat k sobě, může ho také z dálky odměnou vydráždit. Pes bude chtít jít za psovodem nebo během pro odměnu, protože však nebude moci, po chvíli zaštěká. Po jednom (později několika) štěknutí následuje pohotová odměna a opakování. Nakonec psovod psa odváže, radostně si s ním pohraje a hodně ho pochválí. V prvopočátku je dobré psa odměnit už za náznak štěknutí. S vyštěkáním na volno je možné začít, až když pes spolehlivě štěká na psovoda, který nikam neodchází, ale zůstává před ním.
 

 

Převedení zájmu psa na jinou osobu

Pes už ví, že pokud zaštěká, dostane, co chce. Jestliže spolehlivě vyštěkává psovoda, je na čase převést jeho zájem na jiného figuranta. Psovod dá pomocníkovi odměnu tak, aby to pes viděl. Míček nebo peška může figurantovi hodit, aby zvýšil zájem psa a upoutal jeho pozornost. Dále bude pomocník při nácviku štěkání postupovat úplně stejně jako psovod. Pomocníka je potřeba občas střídat, aby si pes nespojil vyštěkání jen s jednou konkrétní osobou.      

Pokud jde o psa, který projevuje k figurantovi určitou nedůvěru, převedení zájmu musí být postupné a je nutné zaměřit se nejdříve na vytvoření přátelského kontaktu mezi psem a figurantem a až poté na štěkání. Psovod se například bude se psem tahat o peška. Ve chvíli, kdy je pes v tahu, předá poutko peška figurantovi, který si bude se psem hrát dál (peška je také možné nejdříve připnout na vodítko, jehož konec figurant při hře převezme). Během hry bude figurant psa vlídným hlasem chválit, mluvit na něj a nakonec mu peška nechá, aby si ho odnesl. Stejně tak v případě míčku nebo pamlsků se bude pomocník snažit získat důvěru psa nenápadně během hry, chválením a odměňováním. V žádném případě se nesmí vnucovat a chtít psa za každou cenu hned hladit. Pes musí postupně nabýt jistoty a přesvědčení, že figurant je kamarád, který mu nic špatného neudělá a kterému naopak může plně důvěřovat a se kterým navíc bude velká zábava.

Vyštěkání napřímo

Když už má pes vytvořený dobrý kontakt s figurantem a umí ho zblízka vyštěkat, můžeme přistoupit k dalšímu kroku, kterým je vyštěkání na vzdálenost.

Psovod drží a povzbuzuje psa, kterého pomocník odměnou, pohybem a hlasem vydráždí. Poté rychle odběhne několik metrů tak, aby ho pes stále viděl. Jakmile se zastaví, psovod dá povel „hledej“ a vypustí psa (bez obojku, pokud psovod  používá dečku, pak ji psovi nasadí ještě před vydrážděním). Po krátkém zaštěkání následuje odměna a velká pochvala od figuranta. Psovod na psa po vyslání už nemluví, ale vše nechává na pomocníkovi. Za psem jde a pochválí ho až ve chvíli, kdy je odměňován. Zpočátku jde o to, aby pes doběhl k figurantovi a začal samostatně štěkat, proto dostane odměnu už po dvou nebo třech štěknutích. Při vyštěkání má figurant odměnu ukrytou tak, aby ji pes neviděl. Jestliže pes vše dobře zvládá, může pomocník postupně vyžadovat delší štěkání a také odbíhat dál. V případě používání pamlsků psovod psa odmění a pak připoutá a odchází s ním na vodítku. Pes se musí naučit rozlišovat, kdy je práce a kdy volná zábava. Pokud by odcházel na volno, mohl by si v prostoru určeném pro práci dělat v podstatě, co chce. To znamená očichávat pro něj zajímavá místa a třeba se i venčit, což je nežádoucí. Tyto návyky by si pak snadno přenesl i do hledání. Něco jiného je, odnáší-li si pes aport, který dostal od figuranta za vyštěkání. V takovém případě nepobíhá po sutině jen tak, ale je odměňován po celou dobu, co aport nese. Figurant také může psa k psovodovi přivést během toho, co se s ním tahá o peška či jinou hračku. Po ukončení cviku psovod sundá psovi dečku a nasadí obojek. Trénink by měl být ukončen vždy v tom nejlepším, to znamená, dokud pes pracuje s plným nasazením a zájmem a těší se na další práci.

                                                                       

 

 

Změna polohy figuranta     
    
   

Nyní již pes umí spolehlivě označit stojícího figuranta. Je proto na čase naučit ho vyštěkávat pomocníka i  v jiných polohách, tzn. sedícího, ležícího nebo v dřepu. Nejjednodušší je začít tím, co už pes dobře umí, to znamená vyštěkáním stojící osoby a zpočátku na kratší vzdálenost. Během štěkání si pomocník dřepne, sedne nebo lehne a z této polohy následně psa také odmění. Obvykle stačí dvě, tři zopakování tímto způsobem, a pomocník může zaujmout jinou polohu hned po odběhnutí. Pes vše velice rychle pochopí.

 

 

Nejčastější chyby při nácviku vyštěkání

1/ Při vyštěkání figuranta psovod na psa z dálky mluví, povzbuzuje ho a chválí. Pes se pak po psovodovi otáčí, má snahu k němu odbíhat, při práci se fixuje víc na psovoda než na figuranta.

2/ Pes dostane odměnu v okamžiku, kdy udělal při štěkání pauzu. Byl tedy odměněn za to, že přestal štěkat, a nikoliv za to, že štěkal.

3/ Od psa je vyžadováno od začátku a vždy dlouhé a vytrvalé štěkání. Nepřiměřenými nároky se u psa časem sníží jeho radost z práce, a tím i chuť pracovat.

4/ Trénink nebyl ukončen včas. Pes je psychicky unavený, při dalších opakováních se už nedokáže dostatečně soustředit a dělá více chyb.

5/ Figurant má odměnu při vyštěkání u sebe tak, že ji pes vidí. Bude-li tomu tak častěji, může se stát, že pes bude spolehlivě vyštěkávat pouze osobu, u které uvidí odměnu. Označení figuranta, u kterého odměnu neuvidí, bude nejisté a nespolehlivé.

6/ Psovod u psa dostatečně nenatrénoval a neupevnil označení figuranta napřímo a hned přešel k vyhledání. Označení osoby pak bývá nespolehlivé, pes nemá jistotu a neví, jak přesně se má u osoby zachovat.

Napsala Iveta Soukupová

 

 

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group