ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Brr, čokoláda

Brr, čokoláda

 

Napsala a vyfotografovala  Dagmar Cestrová

 

Čokoláda a feferonky? Brrr… Nejen tak si ale podle historiků dávali čokoládu Mayové nebo Aztékové či Olmékové. Současná podoba čokolády v tabulce a chuť je výsledkem až mnohem pozdější doby. Když pomineme všechny rituální a další důvody, proč indiáni míchali do hořkého nápoje z čokoládových bobů podivné příměsi, jak jim takhle vůbec mohl chutnat? Prý do něj dokonce přidávali mimo med, vanilku třeba i rybí mlíčí!

 

To brrr každého rychle přejde, když zjistí, čemu všemu dokáže čokoláda skutečně dát zcela výjimečnou a přitom příjemnou chuť a na čem si i dnes pochutnávají Evropané. Co třeba takhle husí jatýrka s čokoládou?

„To je naše delikatesa a je vynikající,“ uvedl starosta ženevské čtvrti Versoix Patrik Malek-Asghar. „Nebo třeba čokoláda s velmi tenkými plátky oříšků? Jinou zdejší specialitou je čokoláda s nasekanými tabákovými listy z doutníků Havana. Už jste ochutnali? Ne, pak tedy zítra...“
 
Ono zítra se vztahovalo už k třetímu ročníku čokoládového festivalu právě ve Versoix, kde se představilo více jak dvacet výrobců čokoládových bonbonů, zajíčků, jiných figurek a různých zvláštností. Oficiálními hosty také byli pěstitelé čokoládových bobů z Venezuely. Čokoláda tekla z malých fontánek, přímo před návštěvníky se tvarovaly čokoládové růže nebo další specialitky. Jak starosta řekl, první ročník v březnu 2005 radnice spolu s místní čokoládovnou Favarquer uspořádala na náměstí Place du Bourg a zájem veřejnosti byl větší, než očekávali. Zavalilo je na osm tisíc milovníků sladké pochoutky. Další rok se už proto festival přesunul na prostornější Place de al Gare a lidí přišlo ještě o sedm tisíc více. Už to ale nebyli jen Švýcaři. Festival totiž může být příjemným kulinářským zpestřením návštěvy Ženevy, protože se koná v době, kdy do tohoto města míří cizinci na proslulý autosalon. Letos jsme tu mezi návštěvníky slyšeli i španělštinu, angličtinu, nebo dokonce i češtinu!
 
A proč dostali ve Versoix nápad uspořádat čokoládový festival? „Máme tu čokoládovnu, chceme podpořit malé výrobce a jejich kvalitní ruční práci a pak – mám také rád, když to u nás žije,“ dodal starosta. Přiznal, že sám má rád raději tmavou čokoládu.
 
Umazané dětské prstíky a pusy od čokolády ale moc k vidění v obřím čokoládovém stanu, centru všeho dění, kupodivu nebyly. Překvapivě ochutnávali více dospělí než děti. Rodiče je spíše nechali vybrat z nabídky čokoládových sladkostí a pak šup s tím do sáčku a jíst se bude až doma. Případně jen ochutnávat čokoládové úlomky, které výrobci nabízeli zdarma.
 

 

Z čokolády i šaty
 
Zatímco v obřím stanu se vystavovaly a prodávaly sladkosti v různých tmavohnědých odstínech (bílá pro Švýcary prý není čokoládou) a ochutnávala se teplá sladká čokoláda, ve stáncích kolem pak různé další pokrmy s hořkou čokoládou. Paštičky, jatýrka, masová roláda... Švýcarům očividně chutnalo a přiznám, že nám také. Jediné, co nebylo s čokoládovou příchutí, byla minerální voda a pivo, respektive alespoň jsme je nikde neobjevili.
 
Celý den také Ženevané, které do Versoix přivážely jak vlaky, tak autobusy nebo třeba i lodě přes známé ženevské jezero, trpělivě vystáli několik desítek metrů dlouhou frontu, aby si mohli prohlédnout zdejší čokoládovnu. Favarquer byla založena už v roce 1826 a místní na značku nedají dopustit, její čokoláda je pro ně samozřejmě ta nejlepší na světě…
 

Dovnitř se šlo po skupinkách s průvodcem, který s pravou švýcarskou pečlivostí návštěvníkům vyložil celý výrobní postup. Exkurzi zpestřovala malá ukázka balení bonbonů a pak aranžování čokoládových šatů na manekýnky a jejich líčení barevnými polevami. Asi díky tomu, že jsme se na tu těšili celé dopoledne, nás trochu zklamala, ale kolemstojící Ženevané se tvářili spokojeně. Na provizorním pódiu v jedné z výrobních hal totiž jen postávala manekýnka a jakýsi muž jí na počokoládovaný živůtek právě lepil marcipánové ozdoby. V pozadí vyčkávala ještě jedna částečně ozdobená dívka a sem tam prošel okolo muž nalíčený jako kocour. Jinak nic. Možná ale Švýcary uspokojoval výklad každého pohybu malíře, který byl skutečně švýcarsky důkladný...

 

Nejen Švýcaři
 
I když je švýcarská čokoláda pojem a právě Švýcaři jako první začali vyrábět mléčnou čokoládu, bylo by bláhovostí tvrdit, že jsou tmavohnědou hmotou posedlí jen oni. Krok s nimi drží i další země západní Evropy. Deset kilo ročně na hlavu tak kromě Švýcarska spořádají také Němci a Belgičané.
 
V současnosti se odhaduje světová produkce kakaových bobů na tři miliony ročně. Své festivaly, které zaručeně vždy přitáhnou davy, tak pořádají Portugalci v městečku Óbidos (finále soutěže čokoládových receptů z celé Evropy), ale třeba i Italové v Perugii, kde čokoládové orgie Eurochocolate trvají celý týden. Nebo Turíňané po letošním březnovém úspěchu festivalu CioccolaTÓ už rovnou zvou na další akci v roce 2008. V Belgii letos v únoru dokonce z čokolády sochali. Festivaly a další podobné monstrózní akce se konají samozřejmě především zjara a na podzim, protože v létě by čokoládové kreace svůj tvar asi dlouho neudržely.
 

Některé čokoládové kreace ovšem trvají po celý rok. Co takhle dát si koupel v čokoládě? Nabízejí ji třeba lázně na Slovácku a další podobná zařízení v Česku ji buď už mají ve své nabídce, nebo se k tomu chystají. V Kolíně nad Rýnem a v Bruselu můžete navštívit muzea čokolády. V Itálii, v Perugii, je dokonce čokoládový hotel Etruscan Chocohotel. A kakaové boby se dostaly také na bankovky a známky Ekvádoru, Španělska a dalších zemí.

 

Čokoláda jako strašák?
 
Čokoláda prožívala vždy období vyzdvihování a zatracování. Zatímco po jejím objevení Evropou jí u francouzského dvora propadli za Ludvíka XIII. i Ludvíka XIV. první čokoholici, církev s ní měla ještě dlouho poté problémy. Když ji španělský dobyvatel Hernán Cortés dovezl v 16. století do Evropy, už se vědělo, že ji indiáni používají jako afrodiziakum a církev vždy měla potíže s tím, zda je láska, natož sex, dílem božím, nebo ďáblovým.
 

Hlavně v minulém století ji pak začali zatracovat lékaři a specialisté na výživu: Chcete snížit cholesterol v krvi a vylepšit si krevní obraz? Zapomeňte, že existuje čokoláda! Děvčata, jste v pubertě a zhoršila se vám pleť? Ani kostičku čokolády, je to pro vás jed! Chcete shodit nějaké kilo? Pak ani gram čokolády!

Možná to platí, pokud denně spořádáte tabulku mléčné čokolády se spoustou cukru. Ale co s tou hořkou? No ta zase přece poškozuje játra, ničí mozkové buňky a kdo ví co ještě…
 
A pohled na čokoládu ještě zhoršoval fakt, že přibývalo i čokoholiků, tedy lidí závislých na čokoládě. Podobně jako u jiných závislostí se zjistilo, že chorobná závislost na čokoládě může vést až k depresím a ovlivňovat celkové chování. Pravda totiž je, že jako může být lékem alkohol v malých dávkách, tabák nebo třeba marihuana, ve větším množství se mění v problém. Ostatně v roce 1996 zveřejnili američtí vědci v časopise Nature výsledky studie, podle které čokoláda obsahuje substance, které působí na mozek právě podobně jako marihuana. Jak s nadsázkou ale hned dodali její přívrženci, tuto „drogu“ není třeba pašovat přes hranice a je legální.
 

Současné výzkumy ovšem čokoládě nahrávají a tyto mýty bourají. Tedy pokud jde samozřejmě o kvalitní čokoládu, bez velkého množství cukru a bez tuků, které u levných cukrovinek nahrazují drahé kakaové máslo. Ostatně o současných trendech vyrábět různé rádobyčokolády potvrzují i potíže EU stanovit, jaké množství kakaa a případně kakaového másla má mít cukrovinka, aby se ještě mohla čokoládou nazývat. A diskuse na toto téma prozatím neskončily.

 

Božské složení
 
Chemické rozbory indiáni před zhruba třemi tisíci lety samozřejmě k dispozici neměli. Věděli ale, že čokoláda dokáže zlepšit náladu, Aztékové ji označovali dokonce za zdroj moudra a považovali za léčivo. Ostatně než se čokoláda stala obecně rozšířeným pamlskem pro děti i dospělé, prodávaly se první tabulky čokolády v Evropě v lékárně. Současné vědecké poznatky a metody nám pak už jen pomohly vysvětlit, kterými látkami je blahodárné působení čokolády způsobeno.
 
Kakao, tedy kakaové máslo, vzbuzuje silnější reakce v mozku, zrychluje tep. Jedna tabulka čokolády dodá člověku celodenní dávku hořčíku. Obsahuje ale i další důležité látky pro organismus – draslík, fosfor, vitamin E, proteiny. A nebo železo. Pokud do ní přidáme mléko, přidáváme i vápník a bílkoviny. Bohužel ovšem často v takovém případě výrobci přidají i velké množství cukrů.
 
V čokoládě jsou ovšem obsaženy i složky jako kofein či fenyletylamin zvyšující hladinu endorfinů, látek, které vyvolávají pocit štěstí. Pomáhají bojovat proti únavě, soustředit se. Tuky dodávají energii. Proto byla čokoláda součástí výbavy amerických vojáků za druhé světové války a není žádným tajemstvím, že ji mají v oblibě horolezci. V tak malém kousku takový náboj!
 
Fenyletylamin mimo jiné vylučuje i mozek zamilovaných a i on je na vině toho, že se o zamilovaných říká, že jsou jako zmámení. Přesto byli vědci z univerzity v Sussexu nedávno překvapeni, když při svém experimentu s mileneckými páry zjistili, že pro ně bylo větším požitkem jedení čokolády než polibek! „Přístroje ukázaly, že reakce mozku intenzivnější a příjemné pocity trvaly až čtyřnásobně déle než při líbání,“ konstatuje zpráva. Navíc se ukázalo, že čokoláda působí na obě pohlaví stejně, i když se obecně uvádí, že má silnější účinky na ženy.
 
Za nejzázračnější látku, kterou někteří odborníci srovnávají s účinky opiátů, se ale nejčastěji uvádí theobromin. Získat ji lze pouze z kakaových bobů. Povzbuzuje mozek, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak. Má i lehké močopudné účinky. Teobromin se dříve dokonce užíval k léčbě srdeční nedostatečnosti a astma.
 
Látek je v čokoládě samozřejmě více, objeveny jich už byly zhruba tři stovky a o většině vědci uvádějí samé superlativy. V čokoládě dokonce nalezneme polyfenoly s antioxidačními vlastnostmi, které se v současnosti doporučují při prevenci proti rakovině. Jsou to tytéž látky, pro které se nabádá pít v malém množství červené víno.
 

Dokonce ani tuk z kakaových bobů neškodí, jak se původně myslelo. Nezvyšuje „špatný“ cholesterol, ale kyselina stearová, kterou obsahuje, naopak pozitivně ovlivňuje takzvaný „dobrý“ cholesterol.

 

Jíst? Ale kolik?
 

Odbornice na výživu RNDr. Ludmila Oliveriusová, CSc., autorka knihy Mýty a pověry o výživě (bourá tu ostatně spoustu zažitých představ o údajné škodlivosti řady potravin), čokoládu pro její dobré vlastnosti doporučuje – ovšem samozřejmě s mírou. Musí ovšem jít o tu kvalitní, ne tedy různé imitace, které obsahují rostlinné nebo živočišné tuky a chemické emulgátory, které naopak organismus zatěžují. Určitým vodítkem tak může být i cena výrobku. Pokud tedy chceme cítit při jedení čokolády podobné účinky, jako kdysi Mayové a Aztékové, pak je dobré se z údajů na obalu přesvědčit, že čokoláda je vyrobena výhradně z kakaového prášku a kakaového másla. A pozor na množství cukru, čím méně, tím lépe…

 

Jed pro psa
 
Theobromin navozuje libé pocity u lidí..., ale pro psy je to jed. I když některým chutná, neumějí ho strávit. Uvádí se, že desetikilového psa může zabít už 700 gramů čokolády. Škodí také dlouhodobější podávání menších dávek.
 
Červenec 2007
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group