ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Most s pohnutým osudem

Most s pohnutým osudem

 

Už jste se někdy prošli po mostě přes největší českou řeku v Roudnici nad Labem? Budete se v té chvíli nalézat nejen poblíž místa, odkud praotec Čech vybíral zaslíbenou zemi. Právě tady se klenul třetí nejstarší most Českého království a nejstarší most kamenný. Stavěl se sedm let a základní kámen s ostatky svatých byl položen doprostřed řeky v roce 1333. Pohled na železnou konstrukci samozřejmě každému napoví, že současný most je z podstatně pozdější doby – byl postaven až v letech 1906 až 1910. Ovšem než na most, který téměř navazuje na roudnické náměstí, vstoupíte, leccos vám tu jeho staletou pohnutou historii připomene…
 
Že by třináctka na začátku letopočtu zahájení stavby přinášela mostu smůlu? Možná. Na druhou stranu se ale o jeho postavení zasloužil sluha boží, biskup Jan IV. z Dražic. Roudnice totiž původně patřila pražskému arcibiskupství. Buď jak buď, kvalitu mostu, dokončeného v roce 1340, už za dva roky důkladně prověřilo rozvodněné Labe. Vydržel. A pomohl samotné Roudnici k tomu, aby rostl její význam jako obchodního a správního centra oblasti.
 

 
Během dalších století přes most táhlo několik vojsk a čelil dalším povodním. V pohnutých dobách boje o češství v roce 1620 obsadila most stavovská vojska a po vítězství císařských vojsk na Bílé hoře ho dokonce pobořila. Oprava se táhla a nakonec hrdé stavbě nad řekou Labe udělili poslední ránu Švédové a jejich děla. Původní most už nikdy nebyl obnoven, a protože Roudničtí potřebovali i na druhou stranu Labe, objevil se na jeho místě alespoň přívoz. To ovšem most nenahradilo, důležitost Roudnice klesala ve prospěch blízkých Litoměřic a tamějšího mostu.
 
Torza starých pilířů byla v Labi v Roudnici odstraněna až v roce 1906, postaveny nové a vztyčena želená konstrukce. Tím ovšem pohnuté události kolem mostu neskončily. Právě on odděloval v letech okupace nacistickým Německem hranice mezi českým územím a pohraničím, které si zabralo Německo. Tuto dobu dodnes symbolizuje plastika Čechie a český lev na mostě směrem k levému břehu Labe.
 
Až budete po mostě procházet, určitě si všimněte malé žluté stavby téměř na konci mostu pod zámkem. Za mříží je tu umístěna nejen pamětní deska, ale domek souvisí s dnes oprašovaným systémem mýtného – právě tady se kdysi vybíralo.Z mostu je úchvatný pohled na samotnou řeku s plavebním kanálem. Masa protékající vody dává jasně najevo svou sílu a skrytou divokost ještě zesilují peřeje poslední stavby na řece u roudnického mostu – kanoistického kanálu s divokou vodu.
 
Pokud ovšem za skutečně poslední novinku spojenou s mostem nepovažujeme unikátní nález z roku 2005. Při čistění plavebního kanálu byly nalezeny kamenné bloky z klenby původního mostu z roku 1333 a dokonce i tři dřevěné trámy ze základů pilířů. Přežily sedm staletí zřejmě jen díky tomu, že je překryla vrstva bahna, které zamezilo přístupu vzduchu. Nalezené bloky jen potvrdily, že původní odhady, jak se most stavěl, jsou správné. Bloky byly sestavovány k sobě a prostor mezi nimi vyplněn maltou. K identifikaci bloků i trámů napomohly i údaje z důkladné dokumentace pozůstatků původního mostu rozebraných při stavbě nové kosntrukce mostu na začátku dvacátého století.
 

„Objevy jsou to velmi významné z několika důvodů… Jde o nové nálezy stavebních částí středověkého kamenného mostu… Další význam tkví v tom, že současné vědní obory mají k dispozici velkou škálu metod, kterou lze stanovit celou řadu nových poznatků,“ uvádějí na svých webových stránkách pracovníci roudnického Podřipského muzea. Právě ve venkovní části tohoto muzea jsou nyní unikátní nálezy umístěny.

 

tip Kam ještě v okolí:
 
* Roudnice nad Labem může nabídnout zajímavou procházku nebo výlet na kole po samotném městě, jednom z nejstarších v Čechách. Její název vychází z původního Rúdnik či Rúdnica, což znamená rudný pramen. Nachází se zde zámek, klášter augustiniánů a další zajímavosti. Některé historické prameny uvádějí, že právě tady byl na kněze vysvěcen Mistr Jan Hus.
 
* Z blízkých Krabčic si můžete celkem pohodlně vyšlápnout na památnou horu Říp nebo sem dojít trochu krkolomější cestou z Vražkova, kde se můžete zastavit na střelnici.
 
* Na divoké vodě si v Roudnici mohou záludnost tohoto živlu vyzkoušet i začátečníci.
 
* Rovinatý terén okolo města je jako stvořený k výletům na kole.
 
napsala a vyfotografovala Dagmar Cestrová

 

Za vínem na Mělnicko
 

I když je tuzemská produkce vín soustředěná především na jižní Moravě, i ve vinařské oblasti Čechy je možné nalézt vinné skvosty. Tato oblast se dělí na dvě vinařské podoblasti – litoměřickou a mělnickou. My se dnes vydáme do druhé z nich a to přímo do okolí Mělníka a blízké Roudnice nad Labem.

Vinice Mělnicka se rozkládají na vápenitém podkladu, což je předurčuje také pro pěstování modrých odrůd jako jsou například Rulandské modré, Modrý Portugal či Svatovavřinecké. Mělnická vína lze ochutnat u příležitosti návštěvy místní kostnice nebo mělnického zámku při prohlídce vinných sklepů. Příznivci dobrého domácího vína jistě využijí možnosti malé degustace, jež přijde na pouhých padesát korun a okoštovat lze jedno bílé a jedno červené víno. Komu by to nestačilo, může si zakoupit samozřejmě další skleničku. Návštěvu Mělníka nezapomeňte ukončit pohledem na mělnický soutok Labe s Vltavou, vycházky určitě nebudete litovat.
 
Dalším výletním cílem po návštěvě Mělníka bude Roudnice nad Labem s bohatými vinicemi i historií. Na Roudnicku se dnes pěstují hlavně bílé odrůdy jako například Müller Thurgau, Ryzlink Rýnský, Sylvánské zelené, Rulandské bílé a šedé, Chardonnay nebo Muškát Ottonel. Opravdoví fajnšmekři si jistě nenechají ujít jakostní vína s přívlastkem, která se vyznačují tím, že při lisování musí dosáhnout cukernatost alespoň 19 stupňů normalizovaného moštoměru (moštoměr – ukazuje kg přírodního cukru ve sto litrech moštu). Stupně cukernatosti pak dále stoupají v závislosti na přívlastku, který víno nese. Na své si ale přijdou i milovníci červených vín. Místní vinaři se věnují mimojiné i výrobě takzvaných barikových vín. V čem výroba spočívá? Část produkce vybraných vín se nechává před stáčením do lahví nazrát speciální technologií v sudech z francouzského dubu, které se nazývají barrique. Vína lze koupit buď na zámku, nebo v Roudnické vinotéce v Riegrově ulici poblíž náměstí.
 

Roudenská vína šla vždy dobře na odbyt. Věrnými odběrateli jsou po staletí např. Pražský hrad nebo pražští arcibiskupové. První zmínky o pěstování vína na Roudnicku jsou již z roku 1333. Tehdy patřila Roudnice pražským arcibiskupům. O pěstování vína se zasloužil v době Karla IV. právě jeho důvěrný rádce, arcibiskup Arnošt z Pardubic. Dnes patří roudnické vinice a dalších sedm hektarů známých mělnických vinic rodině Lobkowiczů, kterým patřilo zdejší panství od začátku 17. století.

Jak je vidět má vinařství v Čechách i na Moravě dlouhou tradici. Určitě tedy stojí zato česká a moravská vína vyzkoušet, uvidíte, že u nich určitě i zůstanete.
 
www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz a www.lobkowiczke-vinarstvi-roudnice.cz.
 
Červenec 2007
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group