ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

KRYSTALY V PODZEMÍ

Na mapě naší planety mizí každým rokem další bílá místa. Jedna říše však zůstává lidem v mnohém nepoznaná. Je to podzemní svět bílých krápníků, stékajících vodopádů, propastí, bizarních kamenných kulis. Svět jeskyní, svět speleologických výzkumů.

OBŘÍ STAN PLNÝ TAJEMSTVÍ

Stále jsou v různých částech světa hlášeny objevy nových jeskynních systémů, z nichž mnohé se ihned stávají cílem dalších výprav a vzbuzují také zájem o komerční využití. Takový "zájem" však mívá negativní dopad na celou jeskyni. Dochází k narušení mikroklimatu, znečištění podzemních vod, ohrožení krápníkové výzdoby, která vznikala miliony let.

Proto jeskyně, v nichž vznikly unikátní a citlivé podzemní formy, musíme pro jejich záchranu před člověkem uzavřít a ukrýt. Jednou z nich je i jeskyně Emine Bojir Chasar Nižnij, která leží na Krymském poloostrově na hřebenu Čatyr Dag.


Krápník, který podle svého tvaru dostal jméno "Socha Svobody".

Hřeben Čatyr Dag se vypíná nad hlavním městem Krymu Simferopolem a nad černomořským pobřežím kolmými skalními stěnami do výše 1500 metrů. Již staří Řekové považovali tuto horu, která z dálky připomíná obří stan, za posvátnou a pod jejím vrcholem postavili svou svatyni. Mnoho jeskyní na hřebenu znali lidé od nepaměti a některé z nich mají i svou pohnutou minulost. V jeskyni Bim Baš (Tisícihlavá) objevili archeologové veliké množství lidských koster, jež jsou smutným důkazem zločinu středověkých nájezdníků, kteří do jeskyně nahnali na tisíc domorodých Tatarů a pak je ohněm a kouřem zahubili. Jeskyni Suuk Koba obývali lidé už v neolitu.

Hřeben Čatyr Dag patří ke krasovým rajonům s největším výskytem jeskyní, a proto také vždy poutal pozornost speleologů, krasových turistů a dalších hledačů jeskyní. Jeskyně zde byly bez ochrany, a tak krápníková výzdoba většiny z nich končila v rukou sběratelů minerálů nebo ve stáncích prodejců suvenýrů. Proto se simferopolští speleologové rozhodli podívat do podzemí hřebenu, velmi citlivě zpřístupnili dva z jeskynních systémů, ale to nejcennější zcela uzavřeli. Tím přírodním pokladem je Emine Bojir Chasar Nižnij.

POD ŽELEZOBETONOVOU ZÁTKOU


Vstup do Sálu přízraků.

Jeskyně byla simferopolskými speleology objevena v roce 1976 a po zjištění, co vše ukrývá, ihned uzavřena. Až v roce 1981 přizvali ke společné expedici české speleology z Bohumína a vstup do podzemí o průměru třiceti centimetrů, uzavřený železobetonovou zátkou, byl opět otevřen. Jediná zahraniční výprava tehdy v podzemí pracovala nepřetržitě sedm dní a kromě mapové a fotografické dokumentace se podařilo objevit i další pokračování jeskyně. Po skončení prací v podzemí byl vstup opět uzavřen na dlouhých 20 let.

Teprve v říjnu tohoto roku se simferopolští speleologové rozhodli jeskyni znovu otevřít pro expedici, k níž přizvali opět pouze bohumínské speleology. Kromě dalších výzkumných prací byla cílem i nová fotografická a filmová dokumentace, aby unikátní výzdoba jeskyně mohla být představena celému světu. I tentokrát byl po skončení výpravy vstup neprodyšně uzavřen, podle předpokladu znovu na mnoho let.

Proč vlastně mohlo vstoupit do podzemí dosud pouze 40 speleologů a proč je jeskyně tak přísně chráněna? Není jednoduché popsat slovy to, co zde příroda za statisíce let dokázala vytvořit. Stěny jeskynních chodeb a dómů, krápníky i dno jsou pokryty miliardami krystalů kalcitu a aragonitu, mnohdy tenkými jako vlas. Téměř všude jsou obrovské trsy bílých krystalů, připomínající tvary kamenné kytice chryzantém. Každý dotyk vyluzuje škálu zvonivých tónů a neopatrný pohyb znamená zničení velmi křehké krásy.


Drúzy kalcitových krystalů v Mléčné chodbě (nahoře) a v Krystalovém sále (dole).

Nejkrásnějším místem jeskyně je sál Nokturno. Osmdesát metrů dlouhý a třicet metrů vysoký dóm nemá jinou barvu než bílou. Husté jehlice krystalů pokryly vše. Po krystalech se i kráčí. Z Nokturna vede Mléčná chodba. Délka, bohatství a hustota krystalové výzdoby je zde fantastická. Člověku se až tají dech při pohledu na miliony bílých jehlic a stébel a připadá si jako v pohádkové zimní krajině.

Zcela opačně působí Sál červených máků. Více jak sto metrů dlouhý dóm má sytě červenou barvu. Červené jsou i krápníky, na nichž vyrostly tisíce krystalů, které připomínají květy červených máků. Takové množství a bohatost tvarů krystalů nejsou známy nikde na světě. Nitro jeskyně je opravdovou pokladnicí a učebnicí krasových forem.
červen 2001

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group