Archiv vydání magazínu Koktejl

Dotazník pro Oldřicha Jelena

Nejmagičtější místo – Čekání na východ slunce ve tři hodiny ráno na vrcholku hory v pohoří Huang Shan v Číně.

Nejdramatičtější cesta – Rychlý a fyzicky i psychicky náročný výstup k lanovce v pohoří Huang Shan, prudkým stoupáním, v pětatřiceti stupních Celsia, dusnu a vlhku, s těžkým batohem na zádech, abychom stihli poslední lanovku k hotelu, kde jsme měli přenocovat.

Pánská jízda – Jezdím zásadně jen se svou milovanou ženou, bez které nenajdu ani pánské záchodky.

Nejsmutnější loučení – Vybaví se mi čínský pozdrav ce-tie (nashledanou), který jsem si pravidelně pletl s výrazem ni-hao (dobrý den), samozřejmě k velkému pobavení domorodců.

Nejzajímavější seznámení – S panem Nelsonem Changem, který mě pozval na Taiwan a do Číny, aby mě osobně poznal.

Láska na první pohled – Francouzská Provence.

Největší strach – Při přechodu 20 m dlouhého úzkého vrcholku hory Bright Summit v pohoří Huang Shan, kde mi šlo opravdu o život.

Radost až do rána – Příliš intimní otázka.

Vzpomínky na celý život – Když jsme při naší cestě do jižní Francie sjeli autem do příkopu, protože řidič usnul, a všichni jsme to přežili. Průběh celé bouračky jsem coby neřidič bezmocně sledoval nepřipoutaný na sedadle spolujezdce.

Jídlo, na které se nedá zapomenout – Bylo jich víc, hlavně v Číně, za všechny třeba delikátní kachní pařátek v oranžové omáčce, který jsem ovšem vychutnával pouze zrakem.

Únor 2008