V poušti na jihozápadním pobřeží Perského zálivu začala nedaleko metropole Abú Dzabí stavba města šetrného k přírodě. Dostalo název Masdar, tedy Pramen, a jeho projekt vytvořil třiasedmdesátiletý britský architekt Norman Foster, který stojí například za úspěšnou rekonstrukcí budovy Říšského sněmu v Berlíně.

Právě teplota, která tu v létě stoupá až k padesáti stupňům Celsia, byla jedním z problémů, s nimiž se musel N. Foster vypořádat. Vsadil na zdejší tradiční systém větracích věží, které využívají proudění vzduchu a zajišťují tak přirozenou klimatizaci i bez elektřiny.

Vodu má Masdar získávat z moře odsolováním a to na zařízení, které bude mít o osmdesát procent větší kapacitu, než je dnes běžné. Veškerá odpadní voda bude po vyčištění sloužit k zalévání stromů a rostlin pěstovaných k výrobě biopaliv. Město je navrženo tak, aby v něm oproti jiným městům spotřeba vody klesla na polovinu a spotřeba energie o tři čtvrtiny. Naprostá většina odpadu se bude recyklovat.

Přes to všechno existují k projektu výhrady. Spojené arabské emiráty totiž patří v přepočtu na obyvatele k největším producentům skleníkových plynů na světě. Kritici se proto obávají, že Masdar má být jen ukázkovým předměstím, které má zakrýt přesně opačný přístup k životnímu prostředí v Abú Dzabí.

text Aleš Horáček, foto Fosterandpartner.com

Ekologické cíle

Zástupci americké Národní technické akademie představili na letošním výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy v Bostonu seznam cílů technického výzkumu v tomto století. Sestavila jej osmnáctičlenná pracovní skupina vedená profesorem Stanfordovy univerzity a bývalým ministrem obrany Williamem Perrym. Členy byli například genetik Craig Venter či nositel Nobelovy ceny za objev důvodu ničení ozonové vrstvy Mario Molina nebo spoluzakladatel internetového vyhledávače Google Larry Page. Ze čtrnácti cílů se jich téměř polovina týká ekologie:

Zvýšit účinnost a dostupnost využívání sluneční energie.

Získat energii z jaderné fúze, tedy z reakce, při níž se v reaktoru jádra vodíku spojují, vytvářejí helium a uvolňují energii.

Zachytit a skladovat oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv, aby nepřispíval ke globální změně klimatu.

Ovládnout koloběh dusíku v přírodě, který lidé narušili zemědělstvím a umělým hnojením a také spalovacími motory, z nichž uvolňované oxidy dusíku škodí lidskému zdraví.

Zajistit přístup k nezávadné vodě, který dnes nemá šestina obyvatel světa.