ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Vesnička na rákosu

Vesnička na rákosu
 
Text a foto Ivan Janko
 
Nikdo neví proč ani přesně kdy. Bylo to ještě v čase Inků, kdy se příslušníci jihoamerického kmene Uru rozhodli nadobro opustit pevninu. Zamířili k jezeru Titicaca, kde si z rákosu upletli první plovoucí ostrov. A na vodě žijí už po staletí. Dnes však už spíše kvůli turistům.

 

Není jich mnoho. Na obrovském jezeře, které je nejvýše položenou splavnou vodní plochou světa, jich najdete sotva čtyřicet. Titicaca leží ve výšce 3812 metrů nad mořem a konkurují mu jedině jezera tibetská. Tam však nefunguje žádná pravidelná lodní doprava, která je samozřejmou součástí jezera rozděleného mezi Peru a Bolívii.
 
 
Byl to génius
 

Pokud by lodní doprava nefungovala, zřejmě by lidé z kmene Uru stále žili podle svých dávných pravidel. Doba se ale změnila, něco i ze zvyků zdejších obyvatel, ale přesto stále žijí na svých ostrovech.

Nápadně husté rákosí, ze kterého se ostrůvky splétají, se nazývá totora. „Vyrábějí z něj všechno, co se dá,“ vysvětloval Miguel, který nás doprovázel. Jak mohlo lidi před asi tisíci lety napadnout, že tato rostlina se dá využít právě na stavbu plovoucích ostrovů? „Neexistují žádné záznamy proč, kdy ani jak se postavil první ostrov. Jisté je jen to, že vynálezce musel být génius,“ mínil ­Miguel. To jsme však už byli u jednoho z nejmenších ostrůvků nazvaného Uros Balsero.
 
Rozpůlí ho
 

Náš odhad, jak se takový rákosový ostrov vytváří, byl ale naprosto špatný. „Ze dna se oddělí kus bahna i s kořeny rákosu. Voda v této části jezera totiž není hlubší než metr,“ šokovala nás jedna z místních žen.

Na celém ostrově jsme viděli jen příslušnice něžného pohlaví, všichni muži odjíždějí každé ráno na lov ryb. Vybraný kus bahna ve tvaru čtverce o stěně dlouhé asi jeden metr se i s rákosím vytáhne na hladinu a přiváže k ostatním kvádrům. Po vysušení funguje jako velký kus korku. Když má plocha poskládaná z kvádrů potřebnou velikost, přichází řada na čerstvě nasekané rákosí. To se na něj rozloží v několika vrstvách. „Spodní části ostrůvku postupně odhnívají, a tak se čas od času musí doplňovat podlaha,“ vysvětlila obyvatelka ostrova, zřejmě nejstarší z žen, která tu očividně měla velké slovo. Na malém modelu ještě předvedla, že život na plovoucím ostrově má až nečekaně mnoho výhod. „Když se muž pohádá se ženou, postaví si z rákosu za den svůj vlastní dům,“ zasmála se nahlas. A když se oba nechtějí ani vidět, odnesou si chýše každý na opačný konec rákosového domova. „Když ani to nepomůže, celý ostrov rozpůlí a každý si plave za svým štěstím,“ dodala.
 
Barvy ve vlasech
 
Život na rákosu je dnes dokonalým spojením dávné kultury a moderní doby. Příslušníci kmene Uru ovládají starou technologii stavby ostrova, vaří na ohništi, ale v domcích mají televizory napájené solárními panely. Našemu oblečení ale na chuť nepřišli, do tradičních oděvů oblékají i děti. Neodmyslitelnou ženskou ozdobou jsou mimo pestrobarevných šatů i chlapsky vypadající klobouky a bavlněné bambule, které mají vpletené do vlasů na konci dlouhých copů. Krátké vlasy žádná žena nosit nesmí. „My, vdané, máme už jen takové nenápadné, většinou hnědé nebo černé ozdoby,“ ukazovala barvy vpletené do svých vlasů postarší ostrovanka. „Ty pestrobarevné znamenají, že je děvče připravené na vdávání,“ doplnila informaci její sousedka.
 
Okamžitě se k nám přitočily místní krásky s modrými a růžovými ozdobami ve vlasech. Výběr byl bohatý, přesto žádná neuspěla. Raději jsme přijali nabídku vyzkoušet si nejen chůzi po plovoucím rákosu, ale i možnost plavit se v člunu ze stejné suroviny. Takové plavidlo prý šikovný mistr dokáže postavit za pár dní. „Dnes ho ale vylepšujeme plastovými láhvemi, které dáváme do trupu lodě,“ prozradila tajemství mladá žena, která se pak chopila vesla. Ženy z kmene Uru patří k těm lépe stavěným, a tak jí pohánění lodě veslem očividně nedělalo žádné potíže.   
  
Zájem znamená přežít
 

Ostrovy Los Uros dnes patří k jednomu z největších turistických lákadel celého Peru. Tato jihoamerická země se otevírá světu a do města Puno, odkud startují lodě na prohlídku jezera Titicaca, přijíždějí turisté prakticky každý den. Jen díky tomu je ale jisté, že obyvatelé ostrůvků z rákosu přežijí. Když se návštěvníci dozvědí, jak ostrovy vznikají, přichází na řadu neodmyslitelné nakupování suvenýrů. Prodej výrobků z rákosu je tu jediným zdrojem příjmu. A tak rostoucí cestovní ruch původní ostrůvky Los Uros nejen nepřeválcuje, ale naopak podpoří jejich další existenci. Minimálně přežijí jako dobře fungující skanzen.     

 

Jezero Titicaca

Přitéká do něj 25 řek, odtok zajišťuje pouze jediná řeka Desaguadero.

Rozloha 6900–8300 km2, v nejdelším místě měří 190 km, v nejširším 80 km.

Většina plochy patří Peru.

Průměrná hloubka je 107 metrů, největší hloubka je 272–304 metrů.

Hladina leží v nadmořské výšce 3852 metrů nad mořem.

Průměrná teplota je 13 stupňů.
 
Duben 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group