Archiv vydání magazínu Koktejl

Přes cestu nám přeběhne liška a můj průvodce Bah se ušklíbne. Bah je totiž

Dogon, dokonce syn náčelníka z vesnice Djigibongo. A liška je u Dogonů posvátným zvířetem...

S Dogony je spojena řada mýtů a záhad. Hlavně se spekuluje o jejich znalosti hvězdy Siria, kterou uctívali už Egypťané. Říká se, že zatímco v dávných dobách si lidé v Evropě ještě vyráběli nástroje z kamene a hlídali svoje ohniště, předkové Dogonů již znali souhvězdí Velkého medvěda či Sirius B, malou hvězdu, která byla dlouho neznámá, protože ji svým zářením zakrýval Sirius A. Bohové ze Siria prý ukazovali Dogonům kruhy kolem Saturnu, planetu Jupiter se svými dvěma měsíci a také vyhořelou planetu rotující kolem Siria. Na druhou stranu zase někteří badatelé poukazují na to, že Dogoni nikdy nemuseli mluvit o Siriu B, ale vždy o jeho zářivějším jmenovci, protože ten je na jejich obloze dobře znatelný.

Bez průvodu masek se neobejde ani rituál, který má pomoci zesnulým opustit svět živých a odejít mezi mrtvé.

Složitá je u Dogonů také svatba. Plánuje se dlouho dopředu, někdy ještě před narozením dítěte – tedy toho, které bude mít svatbu. První sexuální vztahy se začínají rozvíjet hned s příchodem puberty. Bezdětný není u Dogonů akceptován jako opravdový muž.

Prvními příbytky Dogonů byly skalní převisy a jeskyně. Po příchodu k útesu Bandiagara využili otvory ve skalách, po jejich předchůdcích – národu Telemů, který údajně uměl létat. Proč a kam Telenové odešli, dodnes není jasné. Údajně byli trpasličího vzrůstu, prostory, které jako své obydlí používali, tomu odpovídají.

Po další době se Dogoni rozhodli pro výstavbu svých vesnic na planině pod skálou. Hned nedaleko skalního zlomu (v oblasti je většinu času velké vedro, a proto Dogoni vždy rádi vyhledávali stín) si domorodci stavěli chatrče z kamene a jílu – materiálů, které našli všude okolo.

I když je kraj Dogonů velice chudý, jsou místní obyvatelé schopni vypěstovat na políčkách mezi skalámi nebo na kouscích půdy pod nimi svou obživu kukuřici, fazole, rýži i zeleninu. Perfektní znalost prostředí jim umožňuje najít potravu i tam, kde by to jiné ani nenapadlo. Důkazem je například místní posvátný strom baobab, z jehož listí a semen se připravuje moučník: sladká kaše, vítaný prvek místního jídelníčku.

Dogoni byli také schopni vybudovat si docela zvláštní systém, který jim umožňuje přemísťovat vodu z cisteren a studní tam, kde ji právě potřebují. Nosiči vody jsou tu však většinou ženy.

Vesnice Dogonů mají pro cizince spoustu zvláštnosti. Vesnice Sanga je nádherně vystavěná přímo pod obřím skalním převisem, Ireli je zase efektně „nalepená“ přímo na skále a má velmi starou, pěkně zachovalou sýpku na obilí. Další malebnou a návštěvy hodnou vesničkou je Todaz.

S příchodem turistů se bohužel z oblasti vytrácejí staré vyřezávané okenice a dveře a svět Dogonů se nenápadně mění podle potřeb cizinců. Pro některé vesnice představuje turismus také hlavní zdroj obživy. Nezbývá tedy než doufat, že nově budované vymoženosti pro turisty nenaruší nádhernou malebnost zdejší krajiny a architektury a nezmizí národ, který je dodnes pro cizince záhadou.

● Mali je pátou nejchudší zemí na světě.

● Dogoni žijí zejména kolem útesu Bandiagara, místy vysokého až 400 m a dlouhého asi 150 km. Uvádí se, že jich je tu asi na 200 tisíc. V celém Mali pak něco více než zhruba trojnásobek. Samotný útes Bandiagara je zapsán na seznam světového dědictví chráněného UNESCO.

● Původní obyvatelé přišli do této oblasti – či spíše sem byli zahnáni – již někdy okolo roku 1300. Uvádí se, že přišli z pravého břehu řeky Niger, odkud šli na západ do dnešní severní části Burkina Faso. Odtud ale byli vytlačeni k útesu nájezdy vyznavačů islámu. Dogoni jsou původně animisté, tedy vyznávají systém přírodních bohů. V současné době je v Dogonu zhruba přes šedesát procent obyvatel animistické víry, zbytek tvoří muslimové a jen částečně křesťané.

● Jsou vynikající řezbáři.

● Podle mýtů Dogonů, které známe, nebeský stvořitel oplodnil matku Zemi a narodili se čtyři bratři – Dyon, Arou, Dommo a Ono. Ti pak založili kmen Dogonů.

● Hlavním bohem Dogonů je Amma. Podle jejich mytologie je každá lidská bytost vyobrazením jejich světa a děti jsou vyobrazením svých rodičů. Tedy jejich následovníci jsou zobrazením celého jejich pokolení. Celý kastový systém Dogónů je postaven na tomto principu: hrnčířův syn se stane vždy jen hrnčířem. Každá kasta má svoje zákony a přikázání a její členové se smějí pohybovat jen v určité oblasti.

● O Dogonech se uvádí, že jejich systém tradic a mytologie je možná v celé Africe nejpropracovanější. Přes různé snahy popsat ho a vysvětlit není dodnes zcela objasněn.

● Oblast zlomu Bandiagara je krajem, kterým musí být nadšen každý, kdo rád fotografuje. Nejlepším obdobím pro návštěvu je proto září a říjen, kdy je tu dobrá viditelnost a nejsou tady ranní a večerní mlhy.

● Při fotografování lidí je velmi důležité zachovávat normy slušného chování, tedy pokud fotografujeme osoby, je dobré k tomu nejdříve dostat souhlas, zejména pokud jde o ženu.

● Mali, tedy i kraj Dogonů, je zemí relativně drahou, je zde málo potravin, málo aut, málo benzinu a také i málo řidičů. To zvedá ceny a je třeba s tím počítat.

● Při návštěvě vesnice v každé z nich požadují po turistovi menší poplatek místnímu náčelníkovi za návštěvu. Tyto peníze prý slouží na údržbu sídliště.