ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Jezero dvou tváří

Jezero dvou tváří
 
Text a foto Dagmar Cestrová
 

Když v září 1999 postihlo Taiwan, tedy i oblast kolem jezera Sun Moon ničivé zemětřesení, někteří Taiwanci to prý považovali za konec slávy místa, které mnozí označují za nejkrásnější v zemi.

 

Bylo už k večeru, když úzká silnička zabočila doleva a před námi se objevilo obrovské jezero. Jeho modrozelená hladina jiskřila v načervenalých paprscích slunce. Jsou místa a okamžiky, o kterých hned víte, že vám ještě velmi dlouho zůstanou před očima.

Cestou po silničce klikatící se kolem jezera, údajně dokola dlouhé padesát kilometrů, jsme míjeli domy, hotely – často ještě rozestavěné, přístavy s jachtami. Bylo vidět, že se Taiwanci skutečně snaží dát dohromady to, co zemětřesení zničilo.
 
Milenci i Čankajšek
 
Kdyby neplatilo, že je Sun Moon Lake nejkrásnější a největší taiwanské jezero, pak by přinejmenším bylo nejznámější. Dá se těžko odhadnout, zda má největší popularitu už za sebou, nebo ho teprve čeká. Ačkoliv v roce 2006 k němu zamířily tři miliony návštěvníků, dočteme se v různých materiálech, že největší slávu prožívalo v 60. a 70. letech minulého století. Jezdili sem milenci i novomanželé na svatební cestu, aby si užili romantiku při projížďce nebo toulkách po okolních horách, tohle místo si oblíbil čínský prezident Čankajšek, který na Taiwan utekl před revolucí. I když nepřišel s prázdnou (přivezl si s sebou spoustu historických předmětů, které dnes lidé obdivují v Tchaj-pchej v Národním muzeu), jeho éra politického vlivu na nejlidnatější zemi na světě skončila. Možná, že právě zádumčivá krása jezera mu pomáhala hlavně ke konci života zapomenout, že se mu nesplnil sen o sjednocené Číně.
 
 

Měl zde svůj dům, kam jezdil odpočívat, a pagoda Cihen, která i do noci září na jednom z kopců nad jezerem, tu stojí od roku 1971 jeho zásluhou. Od stejného roku, kdy musela Čínská republika Taiwan s Čankajškem jako prezidentem přenechat v OSN své místo kontinentální Čínské lidové republice. Úžasnou bílou stavbu, která přežila i zemětřesení, nechal vybudovat na počest své matky, paní Wang.

V této pagodě se ale promítá určité velikášství. Její stavba nebyla jednoduchá, materiál se musel vozit přes jezero, a Čankajšek ji nechal vztyčit do úctyhodných čtyřiceti šesti metrů, což s výškou kopce 954 metrů nad mořem představovalo rovnou tisícovku. Jako místo si vybral srdce draka, kterého místní vidí při spojení důležitých bodů v okolí jezera.
 

Dnes tak díky němu mohou turisté obdivovat bílou stavbu s devíti patry. Pokud vystoupají až nahoru, otevře se jim pohled nejen na prostranství kolem pagody, vysypané jemným bílým štěrkem, takže ve slunci září jako právě padlý sníh, ale především na celé jezero a okolní hory. Mohou se přesvědčit na vlastní oči, zda se skutečně podobá slunci a měsíci, tvarům, které se jezerní ploše snažili kdysi vtisknout Japonci.

V 80. letech však začala sláva Sun Moon Lake trochu slábnout, protože Taiwanci začali objevovat i další unikátní místa na svém zeleném ostrově. Teď místní věří, že jezero je natolik krásné, že kromě Taiwanců nebo Japonců přitáhne také zahraniční turisty z Evropy nebo Ameriky, a protože se oteplily vzájemné vztahy s kontinentální Čínou, tak i odtamtud. Ostatně sami s hrdostí tvrdí, že právě u jezera se nachází nejkrásnější hotel na Taiwanu a možná na světě – pojmenovaný po malém ostrůvku uprostřed vodní plochy – Lalu. Nevím, zda to nej skutečně platí, ale pravdou je, že  se tu zvláštním způsobem prolíná dílo člověka a přírody. Chodby i další místa hotelu jsou otevřené ven, plné květů, vodních jezírek s rybkami a lotosovými květy. Bazén se přelévá rovnou do jezera... Pokud chtěl stavitel propojit ducha jezera a ducha stavby, pak se mu to povedlo.
 
Poslední cedry
 
Okolí jezera skutečně nabízí spoustu romantických zákoutí. Leží už ve výšce, kde ani Středoevropana nezmůže horko natolik, aby vzdal procházku k některému ze zdejších chrámů, natož projížďku po jezerní hladině. Potíž může představovat vesta, kterou se na vás snaží navléci majitel lodi, ten se dá nakonec přemluvit tím, že je příliš horko a navíc umíme všichni plavat. Musím připustit, že neprojet se po jezeře by znamenalo připravit se o polovinu zážitků, které jezero dokáže nabídnout.
 
Především se nedostanete k několika plovoucím zahradám kolem zbytků bývalého ostrova, který před stavebnímu úpravami pomyslně rozděloval jezero na dvě části. Japonci, kteří Taiwan obsadili v letech 1895 až 1945, zde ale vybudovali hydroelektrárny a provedli další úpravy, díky kterým se hladina zvedla z původních sedmi metrů na dvacet sedm. Obě části jezera se nenávratně spojily, voda vyplnila některá údolí a hladina dostala tvar měsíce a slunce. Z ostrova uprostřed zbyla jen jeho špička. Dnes tak plovoucí zahrady ochraňují poslední vzácné rostliny, které kdysi na ostrově běžně rostly, a na kousku země se nacházejí poslední unikátní červené cedry. Ve chvíli, kdy jsme je viděli my, byl zelený už jen jeden z nich. „Cedry rostou i jinde, ale tento druh pouze tady,“ tvrdil smutně průvodce. Postarší muž provází po jezeře anglicky mluvící turisty a dokonce i v taiwanském průvodci Lonely Planet se mu za to vzdává dík. Jeho znalosti o jezeře jsou skutečně úctyhodné.
 
Ostrůvek ovšem nejen měnil vzhled, ale také název. Japonci mu dali jméno Jade Island (Jadeitový), ale pak byl, údajně na Čankajškovo přání, pojmenován Guanghua (Vrácený). Neoficiálně se mu také říkalo Líbánkový ostrov nebo Ostrov milenců (Honeymoon Island), protože tu stál altánek, nad kterým bděl bůžek ostrůvku žehnající lásce a místo tedy pochopitelně přitahovalo zamilované. Současný název Lalu dostal až po zemětřesení v roce 1999 a pochází z jazyka původních obyvatel.
 
V jezeře se ovšem nedoporučuje koupat kvůli bezpečnosti, je příliš hluboké. Přesto se tu jednou v roce pořádají populární plavecké závody a místní nevylučují, že pokud sem začnou více jezdit zahraniční turisté a budou mít o koupání zájem, situace se časem může změnit. Sami Taiwanci totiž koupání a hlavně slunění nevyhledávají. Čím bělejší má někdo pokožku, tím ho totiž Číňané považují za krásnějšího. Ženy tu proto často chodí s deštníky nad hlavou i při zamračeném počasí. Někdy jsme postřehli i překvapení nad naší světlou kůží, „zbytečně“ opálenou taiwanským sluncem.
 
 
Na hlavě draka
 
Když nás jachta vysadila u malého přístavu pod schody k chrámu Syuanzang, bylo poledne a slunce pražilo jako o závod. Výstup nahoru po cestě, která se považuje i za poutní, byl ale nakonec díky stínu vzrostlých stromů obrostlými orchidejemi docela příjemný. Chrám s ostatky buddhistického mistra stejného jména stojí v místě hlavy draka, kterého prý tvoří pomyslně spojené vrcholy okolních hor. Sousední chrám Syuanguang se nachází v jeho tlamě.
 
Od mnicha před malým oltářem jsme dostali pro štěstí náramek z korálků. Nejsem pověrčivá, ale nechala jsem si ho (co kdyby, štěstí není nikdy dost) na ruce do konce pobytu. Až v Amsterodamu, kde jsme měli mezipřistání, jsem ho zapomněla odložený na toaletě – a krátce na to mi při odbavení řekli, že chybím na seznamu cestujících navazujícího letu do Prahy...
 
Mnich, kterému byl chrám postavený v roce 1965 věnován a kde byly uloženy i jeho ostatky, žil za dynastie Tang. Vydal se do Indie hledat nejsvětější svazek a nakonec do Číny přivezl stovky svazků, některé i přeložil. Přisuzuje se mu velká zásluha na šíření buddhismu v Číně, který je dnes na Taiwanu nejrozšířenější vírou.
 
Celkem se ale u jezera se nacházejí tři chrámy. Kromě dvou buddhistických i konfuciánský komplex Wunwu původně z roku 1938. Později byl rekonstruován a dnes je tvořen několika budovami postavenými ve stylu Severní dynastie, která vládla v roce 386 až 581. Nedá se minout, protože přímo kolem něj se vine silnička obtáčející jezero a obří draci, součást chrámu, se cestou nedají přehlédnout.
 
Ochutnejte, prosím
 
Je pravda, že původní obyvatelé, kteří dnes kolem jezera žijí, se zaměřili na turisty. Vesnička Thaů – Ita Thao - na břehu jezera je plná krámků s jejich výrobky ze surové bavlny, bambusu, ratanu a dřeva. Na výběr je všechno, včetně sošek s obřími pyji. Ty se nevyrábějí až dnes kvůli turistům, k folkloru Thaů patří už dávno, podobně jako u jiných národů.
 
V restauracích vás již na jídelníčku upozorňují, že ochutnáváte speciální jídla připravená z místních produktů podle zvláštních receptů a že nejen polechtají vaše chuťové buňky, ale podpoří i zdraví. Pokud si to budete přát, můžete objednat populární Čankajškovu rybu přímo z jezera. Patřila k jeho oblíbeným. Nebo pokrm z masa horského jelena, které je prý mimořádně zdravé, vše připravované se spoustou zvláštních bylinek a místními houbami. A mohu potvrdit, gurmáni by nepohrdli.
 
Další místo původních obyvatelů, někdo by řekl trochu skanzen, trochu zábavní park, leží jen osm kilometrů od jezera. Vesnice Chechengů (Čečengů) je považována za jakési kulturní centrum, kde se návštěvníkům ukazují původní zvyky i řemesla Thaů. Leccos se tu dá dozvědět z dějin původních obyvatel. Na rozdíl od některých jiných míst na světě je tady všude cítit, že své tradice zdejší obyvatelé nepředvádějí jen kvůli obživě, ale z přesvědčení, že se tak dělí o něco skutečně zvláštního. Chlubí se tím, že jejich výrobky jsou speciální, jejich písně léčí duši, jejich jídla prodlužují život.
 
„V horách se žije zdravěji než ve městech. Kdo pije horskou vodu, jí zdejší produkty, dýchá průzračný vzduch, ten zůstává dlouho mladý,“ tvrdili nám tady a bylo vidět, že to myslí naprosto vážně. Uprostřed svěží horské přírody se jim těžko dalo odporovat.
 
Zůstali sví
 
Původní obyvatelé ostatně svým vzhledem ani dnes nezapřou, že nepřišli z kontinentu, ale odněkud z tichomořských ostrovů. Díky tomu, že žili v horách, nesmísili se s Číňany, kteří sem v minulých staletích začali přicházet. Když ostrov obsadili Japonci, považovali prý původní obyvatele za méněcenné, sňatek mezi Japoncem a původní obyvatelkou byl tabu. Číňané, kteří sem uprchli s Čankajškem před revolucí (podle údajů, které nám sdělili při návštěvě sami Číňané, to bylo na milion příznivců Kuomintangu)? Mířili spíše do měst, kde mohli snadněji získat práci nebo významnější posty.
 

„I v současné době žijí původní obyvatelé po svém, naše děvčata jsou moc pěkná, objevují se sice smíšená manželství, ale není to tak časté,“ usmívala se Mio, pracovnice kulturního centra ve Wuang, které jsme později navštívili abychom se dozvěděli něco více o kultuře původních obyvatelů.

Ředitelka informačního oddělení taiwanského zastoupení v Praze Emma Tai nám vysvětlila, že současné vedení Taiwanu původní obyvatele podporuje. Mají zdarma vzdělání, svou samosprávu a řadu dalších výhod. „Všichni si uvědomují, že jsou pro Taiwan důležití,“ odpověděla na otázku, zda tato pozitivní diskriminace nepopuzuje ostatní obyvatele zeleného ostrova.

Konec konců bez kultury původních obyvatelů by i samotné jezero Sun.Moon hodně ztratilo ze své originality.

 

Čankajšek

● Narodil se v říjnu 1887 v jihovýchodní Číně v rodině obchodníka se solí. Studoval na vojenské akademii v Číně i Japonsku, kde vstoupil do armády. Do Číny se vrátil v čase revoluce proti vládnoucí dynastii v roce 1911.

● Po vzniku Čínské republiky byl zakládajícím členem nacionalistické strany Kuomintang. Při sjednocování rozpadlé Číny se tato strana spojila s komunisty, později je Čankajšek považoval za největší nepřátele prosazování své moci.

● V roce 1928 se stal předsedou nové nacionalistické vlády a ještě v témže roce prezidentem.

● Po útoku na Pearl Harbour se Čína zařadila mezi spojence a Čankajšek získal podporu USA, což později využil pro rozvoj Taiwanu.

● Po kapitulaci Japonska však část území, které opustil, obsadili komunisté. Následovala občanská válka, Čankajšek rezignoval na funkci prezidenta a nakonec uprchl na 160 km vzdálený Taiwan v roce 1949. Od roku 1950 až do své smrti v roce 1975 byl prezidentem zdejší Čínské republiky. Považoval se ale dál za představitele celé Číny a vždy vystupoval proti vládě v Pekingu.

● Jeho nacionalistický režim byl na Taiwanu značně autoritativní, proto není ani jeho zdejší působení hodnoceno jednoznačně kladně.

 

Taiwan

● Původní obyvatelé sem přišli odněkud z Tichomořských ostrovů. Ve středověku sem začali přesídlovat Číňané.

● O Taiwan měli zájem Japonci a po japonsko-čínské válce v roce 1895 jim ostrov připadl. Začali s industrializací, stavbou železnice a podobně. Postupně se Taiwan stal plnoprávnou provincií Japonska.

● Na konci 2. světové války bylo v Postupimi rozhodnuto, že ostrov připadne Číně, která stála na straně spojenců.

● Po vítězství komunistů v Číně utekl na Taiwan Čankajšek se zbytky armády a ostrov dál samostatně vystupoval pod názvem Čínská republika. Jako samostatnou republiku ji ale neuznala žádná z velmocí.

● Dnes má Taiwan téměř 23 milionů obyvatel a díky rozvíjející se ekonomice se považuje za asijského draka. Velkou pozornost věnuje zachování přírody i historických tradic.

● Po posledních volbách, kdy na ostrově zvítězili nacionalisté, se vztahy s vedením v Pekingu začaly oteplovat.

 

Jezero slunce a měsíce

● Nachází se geograficky v centru Taiwanu, v kantonu Nantou. Po roce 1999 se o obnovení a rozvoj oblasti stará jeho nově zřízená správa.

● Leží zhruba v 700 metrech nad mořem, terén rekreační oblasti kolem je ve výšce od 600 metrů do 2000 metrů. Rozloha jezeraje 8,27 km2.

● Současnou podobu mu vtiskli Japonci na začátku 20. století, když zde postavili hydroelektrárny a provedli další úpravy, především zvýšili hladinu z původních 7 metrů o dalších 20 metrů. Severní část jezera má mít podobu slunce, jižní měsíce.

● Uprostřed je zbytek ostrůvku, dnes nazývaný Lalu, zatopeného umělým zvýšením hladiny jezera, zničeného zemětřesením. Rostou tu vzácné rostliny, včetně červených cedrů. Na zbytky půdy i plovoucí zahrady je vstup zakázán, chodí se po umělé lávce.

● Koupání není dovoleno kvůli bezpečnosti (velké hloubce).

● Turisté nejčastěji využívají možnosti vyjížděk po jezeře. Vydavají se po jeho okolí po několika turistických a cyklistických trasách.

● Navštívit lze pagodu Cihen, konfuciánský komplex Wunwu, chrámy Syuanzang a Syuanguang, křesťanský kostel, kam chodil Čankajšek se svou manželkou Sung Mej-ling, minizoo s muzeem motýlů i vesnici původních obyvatelů Ita Thao nebo blízkou vesnici Chechengů.

● V oblasti žije řada vzácných živočichů, zejména ptáků.

Zdroj: Sun Moon Lake National Scenic Area Administration

 

Lid Thao

● Původní osídlenci nečínského původu, kteří se usadili na jezeře někdy před půl tisíciletím. Thao znamená něco jako Jsem člověk. Předpokládá se, že přišli z oblasti Alishan dál v horách. Podle legendy přivedl k jezeru lid Thao bílý jelen. Lovci, kteří ho zahlédli, šli v jeho stopách až k jezeru, které je natolik uchvátilo, že sem pak zavedli celý kmen.

● Podle legend žili před Thay na jezeře lidé tmavší pleti malého vzrůstu, se kterými se ovšem nově příchozí sžili.

● V 19. století zdecimovaly počty Thaů nemoci zavlečené přistěhovalci i pronásledování. Ve 20. století do jejich životního prostředí zasáhly stavby hydroelektráren na jezeře.

● V současné době se předpokládá, že žije asi 400 Thaů, jiné prameny uvádějí až 600. Je to zřejmě jeden z nejmenších kmenů původních obyvatel, kterých má být podle rozdělení po roce 2001 deset.

● Pro turisty jsou velmi zajímavé svátky Thaů – v únoru a březnu zaměřené na příchod jara, v květnu a červnu svatební ceremonie, v červenci je tématem lov, v srpnu se koná velmi zajímavý festival na počest jejich nového roku.

Zdroj: Sun Moon Lake National Scenic Area Administration

 

Rady na cestu

● Při cestě na Taiwan nepotřebujete při cestě kratší než 30 dní vízum, pokud do země vstupujete na přesně určených místech (včetně mezinárodních letišť). Pas musí platit ještě dalších šest měsíců.

● Nepotřebujete žádné zvláštní očkování nemusíte se obávat nějaké nákazy. Pro pobyt v přírodě je dobré pro jistotu přibalit běžné repelenty.

● Pro použití elektrických zásuvek je třeba mít adaptér, běžně se ale dá půjčit v každém hotelu. Hotely počítají spíše s návštěvou obchodníka vybaveného vlastním notebookem (přípojky na internet jsou na pokojích běžné), takže pro „skypování“ na hotelovém počítači si přibalte vlastní sluchátka a ptejte se, zda je naistalován potřebný program.

● K jezeru Sun Moon se dostanete buď najatým autem, nebo autobusem, případně stopem. Levnější ubytování se dá sehnat v pracovní den. Ceny při současném kurzu zhruba odpovídají cenám v ČR.

● Taiwanci jsou velmi ochotní a milí, pokud to bude možné, vyjdou vám ve všem vstříc.

● Před kteroukoliv cestou si zjistěte aktuální informace na webových stránkách www.taiwanembassy.org/cz
 
Říjen 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group