Archiv vydání magazínu Koktejl

Tunisko je pravděpodobně nejbezpečnější a nejdemokratičtější zemí Afriky. Ročně tak láká miliony turistů. Návštěvníci si chválí úroveň vztahů a zejména chování většinové arabské společnosti i domorodých potomků Berberů vůči nim.

Dnes jsou v Tunisku tři významná centra hrnčířství a výroby keramiky. První je určitě ve vesnici Guellala na ostrově Džerba, odkud se v 15. století přestěhovalo několik řemeslnických rodin na pevninský poloostrov Cap Bon, do oblasti dnešního města Nabeul. Dodnes jsou zde známá naleziště kvalitní hrnčířské hlíny.

Tím třetím je malá vesnice Sedjenane nedaleko Tabarky a Bizerte. Napůl kočovní Berbeři zde vyrábějí typický béžový porcelán a při modelování keramiky stále používají postupy staré několik tisíciletí. Tvarují své výrobky rukama a dekorace vyrývají přímo do vlhké hlíny. Rýhy pak vyplňují černým mastixem získávaným z pistácie lentiškové. Výrobky vypalují na otevřeném ohni. Na závěr je berberské ženy pomalují červenohnědou, béžovou a černou barvou. Právě z této oblasti také pocházejí známé výrobky tuniských dekorovaných zvířecích sošek a kadidelnice.

Velká část místní produkce glazurované keramiky vzniká výhradně jako zboží pro turisty a rozhodně má vysokou užitnou i uměleckou kvalitu. Přitom se typická tuniská keramika prodává za ceny příznivé i pro Středoevropany. Ročně si ji proto do svých domovů odvezou miliony turistů z celého světa.

Návštěva Guellaly je skvělým zážitkem, protože místní berberští hrnčíři se rádi podělí o své znalosti s každým, kdo projeví zájem. Já se třeba dozvěděl, že dodnes jsou v okolí vesnice četná mocná naleziště skvělé hrnčířské hlíny. Těží se v kopcích, jimž se říká chaab. Těmi nejznámějšími jsou chaab jeman, chaab maresfoudh a další. A ještě zajímavost na závěr. Když hrnčíř míchá hlínu se sladkou vodou, má hotový výrobek červenou barvu, použitím mořské vody získá hlína světlejší, téměř bílý odstín.

Rady na cestu

● Tunisko je považován za relativně bezpečnou zemi, na jih jeho území ale mohou pronikat teroristické skupinky z Alžírska. Na jihu je vytýčena vojenská zóna se zvláštním bezpečnostním režimem. Je dobré podívat se před každou cestou na informace o aktuální bezpečnostní situaci na stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR.

● Je nebezpečné cestovat osaměle do odlehlých oblastí. Každý cestovatel se může dobrovolně registrovat na velvyslanectví ČR v Tunisu a nechat tu plán své cesty.

● Protože jde o muslimskou zemi, doporučuje se mimo turistické zóny raději decentnější oblečení, dávat si pozor na alkohol a respektovat místní zvyklosti v chování, hlavně k tuniským ženám. V zemi působí mravnostní policie, která někdy kontroluje místní občany bavící se večer před nočními podniky s cizinci.

● Nedoporučuje se fotografovat policejní, vojenské a vládní objekty (jsou označeny státní vlajkou). Totéž platí pro židovské objekty.