ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Ze hřbitova až do nebe

Ze hřbitova až do nebe
 

Text Lenka Jabůrková a foto Lenka a Václav Jabůrkovi

 
Guatemala je ve všech ohledech neuvěřitelně pestrá země a týká se to i svátků. Mayské rituály se často prolínají s katolickými obřady. Barevné hroby, patnáctimetroví draci, ohromná procesí, mayské tance v maskách... K nejdůležitějším svátkům zde patří Svátek všech svatých a Památka zesnulých, které připadají na první a druhý listopadový den.
 
Na Dušičky se celá Guatemala pečlivě připravuje a hluboce je prožívá. Okolí hřbitovů obsadí stovky prodavačů květin, svíček a občerstvení, policisté mají pohotovost a odklánějí dopravu. Na Ústředním hřbitově v guatemalském hlavním městě Guatemala (La Nueva Guatemala de la Asunción) vznikají neuvěřitelné lidské návaly.
 

Lidé nezdobí hroby jenom květinami, ale i vystříhaným hedvábným papírem. K hrobům dětí nosí hračky. Nejprve ovšem hroby očistí anebo rovnou nově natřou. Barvy přitom volí odvážné - žlutou, růžovou, blankytně modrou či světle zelenou.

K Dušičkám nutně patří tradiční jídlo fiambre, salát z neuvěřitelného množství různých druhů masa, uzenin, zeleniny čerstvé i nakládané, vajec, fazolí a bůhví čeho ještě. Příprava je náročná i na čas, takže většina lidí si fiambre objedná. Mnozí odvážlivci se s ním ale stále „patlají“ sami, což zabere tři dny. Další čtyři dny se fiambre jí.
 
 
BAREVNÉ HROBY A DRACI
 
Když nadejde první listopadový den, vzlétnou v Guatemale k nebi tisíce papírových draků, kteří nesou vzkazy a pozdravy zemřelým. Je to letitá tradice a velká událost pro místní i pro návštěvníky. Kdy jindy se člověku poštěstí pouštět draky ze hřbitova? Tento zážitek jsme si nemohli nechat ujít, a tak jsme brzy ráno vyrazili směrem na Santiago Sacatepéquez. Je to jedna z vesniček, kde je dračí tradice obzvlášť slavná - létá se tu už sto osm let.
 
K Santiagu se nám nějakým záhadným způsobem podařilo dostat z opačné strany než všem ostatním autům, takže jsme ušetřili velký kus prašné a hrbolaté cesty a bez problémů zaparkovali u ohromné skládky hned za vesnicí. K bráně hřbitova na vrcholu kopce stoupáme uličkou lemovanou stánky s pečenou kukuřicí, grilovaným masem, sladkostmi, tričky, hračkami a samozřejmě draky.
 
Na hřbitově je už dost lidí, kteří postávají i posedávají na hrobech. Připadá mi, že je tady nějak moc čerstvých hrobů, ale to je prostě zdejší realita. Hroby jsou pokryty travou a žlutými květy. Opatrně si sedáme na podstavec jednoho staršího kamenného náhrobku. Za chvíli přicházejí asi čtyřicetiletí manželé se starou paní. „Posaďte se tady, maminko. Poprosíme zemřelého o dovolení,“ říká muž. Lehce se ukloní a pečlivě stařenku usazuje na vedlejší hrob. Na příští dvě hodiny se stávají našimi sousedy, stejně jako dvě ženy s dětmi, které se usazují před námi.
 
K LETU PŘIPRAVIT
 
Kolem nás proudí davy lidí - nově příchozí a hlavně prodavači všeho možného k jídlu od oříšků po sladkosti a zmrzlinu. Už je připraveno celkem šest draků o průměru tři až osm metrů,  jsou krásní. Další draci jsou na cestě, v průběhu dopoledne jich vidíme přes dvacet. Okolo každého pobíhá skupinka mladíků i starších pánů, někteří drží draka, jiní rovnají provazy vedoucí přes půl hřbitova a na jejich konci stojí osoby nejpovolanější - pouštěči. Ti také pečlivě kontrolují sílu a směr větru. Je vidět, že to všichni prožívají. Aby také ne, někteří vyráběli draky už od srpna.
 

Okolo jedenácté dopoledne se zdá, že nám přeje štěstí a začíná foukat. První pokusy o vzlet se moc nedaří, po pár vteřinách draci padají na hlavy přihlížejících. Jeden drak se polámal, další zkoušejí štěstí znovu. Asi po hodině čekání se dočkáme vrcholu – ve vzduchu je v jednu chvíli šest draků, stoupají blíž k nebi a dál od lidí. Je to vážně krása. Znovu se mi potvrzuje, že Guatemalci mají celý život dětskou duši.

Před polednem začíná druhá soutěž, tentokrát dračích obrů. Ti nelétají, jejich tvůrci je vztyčují u spodní hřbitovní zdi. Nejdřív z každé skupiny musí nějaký statečný mladík vyšplhat po připravených hladkých kmenech až nahoru a upevnit lana. S jejich pomocí a se značnou námahou vytáhnou potom nahoru dračí velikány. Ti mají průměr až sedmnáct metrů a jsou nádherně zdobení. Za dobu našeho pobytu postaví dva, další čtyři jsou připraveni.
 
HLAVNĚ PŘIJÍT VČAS
 

Na chvíli nám zastíní výhled jakýsi mladík s lejstry. Je to rozhodčí. „Draci jsou rozdělení do několika skupin,“ vysvětluje nám. „Ty nejmenší měří okolo dvou metrů a vyrábějí je děti do dvanácti let. Kategorie pak pokračují dále podle velikosti draků. Zvláštní skupinou jsou ale draci nelítací.“

Hodnotí se vzhled, barevnost, ozdoby, ocas, vlajky a samozřejmě také to, jestli drak vzlétl. V neposlední řadě se pak posuzuje také to, zda soutěžící draka včas připravil k soutěži.

Podívanou na nebi i okolo nás jsme se kochali celé dopoledne. Kdo nakonec zvítězil, nevíme, ale myslím, že to není důležité pro nás ani pro většinu přihlížejících. Hlavně, jestli draci vyřídili všechny vzkazy.

 

CO MOŽNÁ NEVÍTE

● V Guatemale vedle sebe existují dva světy. Mayské ženy (a někde i muži) chodí ještě v tradičních krojích, ty bohatší pak v modelech renomovaných návrhářů.

● Po ulicích hlavního města se prodavači proplétají s plně naloženými kárkami mezi jaguáry a ferrari.

● Víc než polovina dětí je podvyživená, mnoho lidí je negramotných.

● Každý lepší dům hlídá ostraha s ostře nabitou zbraní.

● Kromě nejužívanější španělštiny Guatemalci mluví ještě více než dvaceti mayskými jazyky, jedním jazykem afrokaribským a jazykem xinka, který má aztécký původ a mluví jím posledních osmnáct lidí.

● Ze čtyřiceti sopek jsou mnohé aktivní. Pláže mají černý sopečný písek.

● Mayské památky jsou v Guatemale často hezčí než v Mexiku.

 

Mgr. Lenka Jabůrková

*1970 v Praze. Nedávno se vrátila z Guatemaly, kde s manželem a dětmi žila tři roky. Předtím pracovala na venezuelském velvyslanectví. Vystudovala španělštinu a portugalštinu na FF UK.
 
Listopad 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group