ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Docela jiné diamanty

Docela jiné diamanty
 
Text a foto Jiří Kolbaba
 

Úplně jinou Brazílii jsem objevil ve vnitrozemí na severu země, v rozsáhlém národním parku Chapada Diamantina. A vůbec přitom nešlo o to – jak vyplývá z názvu – že se tu kdysi těžily diamanty.

 

Bohatá naleziště objevili ve vnitrozemí Brazílie, v oblasti dnes chráněné statutem národního parku rozsáhlého jako polovina České republiky, portugalští vystěhovalci už v roce 1844. Vydal jsem se v jejich stopách a po šestihodinové jízdě autem jsem se dostal až do hornického městečka Lencois, základny prvních prospektorů. Už samotný název města „deky“ leccos napovídá. Je odvozeno od přístřešků, které si zhotovovali první prospektoři. Byli docela bez peněz, tak chudí, že neměli ani na jednoduchou stavbu, a tak žili pod dekami přehozenými přes větve. Většině se to vyplatilo. Oblast rychle zbohatla.

Deky zmizely, zato městečko se dnes může chlubit krásnou koloniální architekturou, a co víc – skvělými kulinářskými specialitami...
 
 

Také toulky korytem řeky ­Mucugezinho jsou neopakovatelné. Načervenalá železitá voda vytváří v tůňkách nezapomenutelné obrazce.

K nejoblíbenějším místům parku patří třistametrová stolová hora Morro do Pai Inácio. Výhledy jsem fotografoval přes četné kaktusy, kterým místní indiáni říkají xique-xique. Poblíž městečka Lencois, v místě nazvaném Ribeirao do Meio, si zájemci o trochu adrenalinu mohou vyzkoušet přírodní skluzavku. Na výlety po krajině, která je zvláštní a malebná, takže se návštěvník nemůže vynadívat, se můžete vydat na kteroukoliv stranu (pěšky, ale můžete si najmout i koně) a pokaždé najdete něco zvláštního. Průvodce se dá sehnat snadno v každé cestovní kanceláři v Lencois.
 
Ostrov jako vymalovaný
 

Stejně nadšen jako v Chapada Diamantina jsem byl, když jsem se rozhlížel kolem sebe na molu tropického ostrova Tinhare. Malebnost místa slibovala, že si tu jako fotograf přijdu skutečně na své.

Na ostrov jsem se dostal po zhruba dvou hodinách pohupování katamaranu ze Salvadoru. Pískovcové uličky romantického městečka Morro de Sao Paulo mají neopakovatelnou atmosféru, která si ještě uchovala příchuť slavné doby květinových dětí. Podobných míst, která v šedesátých letech sloužila jako útočiště hippies, je rozeseto po světě mnoho. Ovšem tady zůstala tehdejší hravost. Z četných reggae barů se line příjemná hudba, lidé se usmívají na sebe i na cizince a předvádějí nevšední pohostinnost. Když poprvé zjistíte, že za své pohoštění nic nechtějí, jste v šoku. Rychle ale pochopíte, že tady to není nic výjimečného.
 
 
Tinhare byl objeven v 16. století a v období kolonizace byl pirátskou základnou. O Morro de Sao Paulo se uvádí, že bylo založeno roku 1535. Ostrov byl vystaven četným nájezdům francouzských a holandských lodí a střetávaly se tu zájmy těchto dvou zemí. Dnes je oblíbeným letoviskem s nádhernými plážemi a má tu zvláštnost, že tu nepotkáte auto. Dopravu zajišťují koně, mezci, kola a v některých průvodcích se dočtete, že jediným motorizovaným prostředkem jsou tu traktory.
 
Ó, linda!
 

Z tohoto zvolání podle některých odborníků vzniklo jméno kouzelného městečka Olinda. Česky lze Ó, linda! přeložit zhruba jako Ó, jak krásné... Něco na tom asi je. Město je dnes považováno za jeden z nejlépe zachovalých architektonických skvostů z doby kolonialismu s dlážděnými uličkami, bílými kostely a pestrobarevnými domy. Bylo založeno na sedmi kopcích a na jeden z nich – Alto de Se – rozhodně stojí za to vyšlapat. Je to nejvýše položené místo ve městě a nabízí skvělé výhledy na historické uličky Olindy, dnes součásti světového dědictví chráněného UNESCO, v pozadí s lesknoucími se recifskými mrakodrapy. Prostě nádhera. A to jsem tu nebyl v době, kdy  tady v Olindě nebo v Pernambucu, druhém největším městě severovýchodu Brazílie, vrcholí proslulé karnevaly. Ten v Olindě je s těmi v Riu a v Salvadoru považován za největší a nejkrásnější v zemi.

 

Jiří Kolbaba

Původním povoláním grafik ve světě reklamy, nyní jeden z nejznámějších cestovatelů a fotografů v České republice, viceprezident Českého klubu cestovatelů, člen Klubu 7K. V celosvětové kampani Keep walking byl zařazen mezi elitní skupinu cestovatelů a dobrodruhů. Fotografuje, píše, pořádá výstavy, besedy a diashow, vystupuje v médiích. Navštívil přes sto dvacet zemí všech kontinentů. Více na www.theworld.cz
 
Listopad 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group