ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

VRAZI, NÁSILNÍCI A LOVCI MOTÝLŮ

Ve vlhkém pralese, připomínajícím prádelnu, dva muži téměř splývají s bujnou vegetací. Jsou naprosto nehybní, čekají. Každý z nich má připravenu jemnou síť na motýly. Je ticho. Tu se jeden z nich otočí a rychlým pohybem zápěstí polapí s chirurgickou přesností do sítě svou kořist. Scéna připomíná výpravný film "Motýlek" se Steve McQueenem, jako legendárním trestancem chytajícím motýly ve vězení na ostrově, z nějž se nedalo uprchnout. Ne náhodou.

NEJVĚTŠÍ VĚZEŇSKÁ KOLONIE NA SVĚTĚ

"Herci" v naší scéně jsou totiž skuteční trestanci. Devětadvacetiletý Tuta je zde za brutální dvojnásobnou vraždu. V osmnácti letech podřezal dva lidi. Jeho o něco starší spoluvězeň Mario je tu na doživotí. Z nějakého politováníhodného důvodu usekl mačetou hlavu svému sousedovi.

Ovšem dnes, ostatně jako každý další den a velmi pravděpodobně po celý zbytek svého života, jsou na lovu. Jejich oběti jsou ale trochu jiné než ty, kvůli nimž se do vězení dostali. Jde o motýly vzácného a vysoce ceněného druhu, s kterými se trestanci dělí o tropický ostrov Palawan.

Pouhou hodinu letu z Manily se nachází největší vězeňská kolonie na světě. Ostrov má rozlohu 37 000 ha a smaragdové vody oceánu nahrazují dlouhé míle jindy používaného neprostupného ostnatého drátu. Stačilo by pár vylepšení stávajících objektů a vězení Iwahig by se mohlo stát luxusním tropickým rekreačním střediskem. Malebné, panensky bílé pláže a palmy vytvářejí dojem ráje. Ovšem 80 % ostrova tvoří džungle, neprostupné tropické prostředí, zamořené moskyty, jedovatými hady boa, krajtami a ještěrkami velikými jako králík.

VÍTÁME VÁS

Nad vstupem do vězeňské kolonie je tabule s pochybným nápisem "Vítáme vás". Uvítání je výslovně určeno turistům, kteří s průvodci ostrov navštíví. Tito turisté a stálí obyvatelé - řada Němců pobývá na ostrově celý rok - sem přicházejí kvůli neskutečné kráse jeho pláží a vynikajícím podmínkám ke koupání. Voda má po celý rok teplotu 25°C. Četní američtí a japonští sběratelé motýlů dobře vědí, že na ostrově je doložen výskyt nejméně 600 druhů motýlů. Přicházejí, aby strávili většinu času v džungli - lovem, sběrem a pozorováním.

"Je to jediné místo na světě, kde se nachází Trogonoptera trojana a Lowi zephynia," vysvětluje jeden z nadšenců. Občas sice vězeňskou kolonii Iwahig přejede pohledem, ale jinak zůstává k tomu, co se tam děje, zcela netečný. Toto vězení je kvalifikováno jako příkladné, stejně jako spousta dalších na Filipínách. V sedmdesátých letech tu upustili od používání řetězů a koulí na nohu, a tak se tohle místo vůbec nepodobá prohnilé trestnici. Po zaplacení poplatku si vězni mohou pod podmínkou dobrého chování pozvat do tábora své rodiny.

 


Nebýt faktu, že jsou na ostrově s rajským
klimatem tito muži vězněni, mohl by jim leckdo
závidět. Všichni zdejší trestanci si zaslouží
přezdívku "Motýlek". Mnozí se pokusili o útěk
a neuspěli. Vězňové v kolonii Iwahig, pochá-
zející většinou z Manily, mají těla pokryta růz-
ným tetováním, jímž se identifikují jako čle-
nové svých gangů na svobodě. Přirozeně
je tetování i připomínkou jejich pobytu v le-
gendárním vězení na ostrově Palawan.
V TRESTANECKÉ KOLONII

Dvacet kilometrů od Puerto Princesa, hlavního města ostrova, se uprostřed rovné silnice tyčí budka s nápisem: "Trestanecká kolonie Iwahig. Vítáme vás." Uvnitř budky podřimuje člen strážní služby, který má na starost zvedání závory.

Většina zdejších trestanců tráví svůj čas jako zemědělci, řemeslníci nebo lovci motýlů. Na polích sklízejí úrodu, která se používá k přípravě stravy pro jejich spoluvězně, v dílnách vyrábějí suvenýry pro turisty a v džungli loví motýly.

Posledně jmenovaná činnost je bezesporu ze všech nejobtížnější. Pracovní podmínky v džungli jsou tvrdé, odchyt motýlů vyžaduje zručnost a velikou trpělivost. Lov motýlů, stejně jako většina ostatních druhů lovu, začíná dlouhým husím pochodem, při němž si trestanci - s vidinou těžkého dne před sebou - zlepšují morálku zpěvem a výskáním.

Přechod řeky vždy představuje problém, který je třeba dobře promyslet. A to dokonce i pro Tuta, jenž si rád zuje sandály a bos kráčí džunglí. Řeky se totiž hemží hady a krokodýly. V džungli expedici hlasitě doprovázejí všudypřítomné opice. V tomto náročném prostředí mohou lovci motýlů strávit i několik dnů. A to zejména v období od března do května, kdy je nejvhodnější doba pro lov nejvzácnějších a nejcennějších druhů ve stádiu úplné přeměny, jako je třeba Paradoxa, jehož jeden exemplář se prodává až za 400 dolarů.

V DŽUNGLI

S hlavou ostříhanou dohola, jak přikazují pravidla, míří Tuta, Mario, Edgar a ostatní členové skupiny s po zuby ozbrojenou eskortou do džungle. Jsou vybaveni dlouhými sítěmi a mačetami, a to nejen proto, aby si razili cestu hustou vegetací v džungli, ale také aby si po cestě opatřili potravu. Život závisí na tom, jak odoláte žíznivým moskytům, zda jste schopni najít v zemi ještěrku nebo krajtu k obědu, a zejména zda jste schopni pokračovat v cestě.

Tito muži si na nesnadnou existenci zvykli a v džungli se pohybují rychle. Skupina se zastavuje na břehu řeky. Zde se rozhodli nalíčit past na masožravého motýlího samečka. Tuta zaráží do vlhké země bambusovou tyč s mrtvým hmyzem nebo kouskem ryby. Schovává se za strom a čeká a čeká. Někdy celé dlouhé hodiny.

PŘESNĚ A RYCHLE

Celé umění lovu spočívá ve švihnutí síťkou. Záleží na přesnosti a rychlosti. Křehký hmyz se nesmí poškodit nebo dokonce rozmáčknout. Motýla je třeba ze síťky jemně vyndat, aniž by přitom dostal příležitost uniknout a nebo byl zabit stisknutím trupu pod křídly. Proto lovec umístí motýla mezi dva listy snímacího papíru a opatrně ho uklidí do kovové krabičky, kterou nosí na opasku. Právě v ní je schován celý jeho úlovek: Singapora, Carla, Delpis, Mili a ostatní Paradoxa s obdivuhodně jemnou kresbou na křídlech.

S krabičkou plnou jemných motýlů se potom vrací zpět do vězeňské kolonie. V táboře totiž lovci přinesou své úlovky Marietě Labarosové, která je bezpochyby nejdůležitější ženou na ostrově. Právě přes ni se uskutečňují všechny transakce. Jako členka "Young Entomologist Society" prodá samičku Singapury za 500 dolarů, poté co ji koupila od trestance za 50 dolarů. A to je částka rovnající se jednomu měsíčnímu platu na Filipínách. Téměř všichni filipínští vězni sní o tom, stát se trestanci v Iwahigu. Velká relativní svoboda, venkovní aktivity, vody v jezeře a řekách a především fakt, že jeden den lovu může přinést tolik peněz, kolik si vydělá běžný svobodný občan za tři měsíce! Být trestancem v Iwahigu je jedním z nejvýnosnějších povolání na Filipínách.
březen 1999
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group