ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Ostrov štrikujících chlapů

Ostrov štrikujících chlapů
 

Text a foto Ivan Janko

 
Chlapi a s jehlicemi v rukou? Možná je ojediněle najdete i v České republice. Na peruánském kamenném ostrově Taquile jde ale o běžný jev. Pletou vlněné čepice.
 
Z rána to vypadalo na pořádný liják, ale obloha se nakonec úplně vyčistila. A tak jsem se usadil na zadní otevřené palubě. Vzduch byl chladný, ale kvůli katastrofálně seřízeném motoru naší rychlolodě nebyl ten nádherně čistý vzduch vůbec cítit. Značně opotřebovaný pohon lodní vrtule navíc hučel jako špatně nastavený monopost formule 1, a tak jsem se raději schoval do podpalubí. A zřejmě jsem se podíval na mapu. Ta, kterou měli vystavenou v přístavu města Puno, mě dokonale oklamala. Podle ní totiž nemohla cesta na kamenný ostrov Taquile trvat víc jak třicet minut. Omyl. Trvala skoro dvě hodiny.
 
 
Voňavá muňa
 

Zapomeňte na sportovní výkony. Hrdinství totiž není na peruánské náhorní plošině Altiplano vůbec na místě. Vždyť hladina jezera Titicaca svou výškou zlehka překonává i majestátní alpské vrchy a s dechem na krajíčku tu jsou i trénovanější jedinci.

„Nemusíte nikam pospíchat. I tak mě staršina ostrova čeká až tak za hodinu,“ upokojoval mě Pedro, který dělal průvodce.
 
Z maličkého mola nad křišťálově průzračnou hladinou jezera, kde bylo vidět díky čisté vodě až do desetimetrové hloubky, vede do vršku kamenná cesta. Takového kopečku bychom si ani doma ani nevšimli. Převýšení něco kolem dvou set metrů, na slunci příjemných plus dvacet stupňů a lehký vánek. Jen ten kyslík jaksi rozředili a na jednu pořádnou dávku bylo třeba se minimálně třikrát zhluboka nadechnout. „To máš. Drž si to u nosu a pořádně dýchej,“ snažil se mě povzbuzovat Pedro. Do ruky mi nacpal malou zelenou rostlinku, které tady všichni říkají muňa. „Používá se hlavně na čaj, ale je skvělá, když se vdechuje vůně čerstvých lístků. Skvěle odbourává výškovou chorobu,“ vysvětlil Pedro. Jako odchovanec Altiplana poskakoval po kamenech, jako kdyby byl u Mrtvého moře, níže o více než čtyři kilometry.
 
Muži a jehlice
 
Muňa zabrala. Ne že bych mohl konkurovat domácím, kteří vesele vykračovali vedle nás i s nákladem těžším než padesát kilogramů na zádech. Nesli zboží, které se na Taquile vozí na lodích z přístavu Puno. Na kamenném ostrově dnes žijí asi dva tisíce lidí a na rozdíl od skanzenu plovoucích ostrovů Los Uros se jejich život kvůli turistice vůbec nezměnil. Chovají ovce, pěstují, co se hodí, spíše tedy čemu se v této nadmořské výšce daří, a věnují se svým zálibám. Ženy sledují přímé přenosy z fotbalové ligy mistrů a muži pletou čepice. Hloupost? Ano, ale jen ta první polovice věty. Čemu se věnují ženy ve volném čase, není zase tak důležité. Ale chlapi tu skutečně zacházejí s jehlicemi na pletení famózně.
 
Rovnoprávnost
 

„Trápí se s tím odmala. Jehlice si berou do rukou poprvé v pěti letech. A musejí to náročné háčkování a pletení dokonale zvládnout, protože už jako devítiletí mají povinnost nosit jen své vlastní výrobky,“ šokoval nás Pedro krutými pravidly, která tu vládnou. Kdo je nezvládne, je všem pro smích a musí se z rodného ostrova nad jezerem Titicaca odstěhovat.

„Mládež, stejně jako všichni svobodní, si na čelo připlétá do čapky bílou barvu. Ženáči to mají jiné. Nemusejí si honem něco uplést o svatební noci, protože tu funguje něco jako manželství na zkoušku,“ dozvídám se další detaily ze života ostrovanů.
 
Zatím jsme se horko těžko vyškrábali na malé náměstí, kde postávalo pár domorodců. Pedro se vydal k zástupci rady starších, která měla určit, do které restaurace se můžeme jít najíst. „Tady funguje rovnoprávnost. A aby některý z hostinských neměl příliš velký byznys, rozděluje všechny turistické skupiny někdo z vedení maličkého ostrova,“ dodal Pedro.
 
Divné zákony
 

Na kamenném náměstí, které lemovala malá terasa s neuvěřitelným výhledem na tmavomodré jezero Titicaca, pobíhalo několik chlapů se sytě červenými čapkami. Bylo téměř letní počasí a jejich vlněné ozdoby musely pekelně hřát. Ale na svoje díla byli všichni patřičně hrdí. Pletení tu totiž berou jako absolutně přirozenou součást života.

„Nepamatuji si, že by v nedávné minulosti musel někdo ostrov opustit kvůli tomu, že by pletení nezvládl, ale máme tu i jiné zákony, které přinutí ty, kteří nemají rádi pořádek, aby šli jinam,“ upozornil na další zajímavosti jeden z postávajících mužů. Nuž, po jejich vysvětlení jsem si řekl, že bych nerad skončil mezi hříšníky. Hlavně se nad jezerem netolerují krádeže.
 
„Kdo je přistižen při činu, musí se vysvléct do naha a oběhnout celý ostrov. Potom je jeho jedinou záchranou povinný útěk z ostrova, kam se nesmí nikdy vrátit. Víme o dvou, kteří tak v posledních letech dopadli a od té doby je nikdo z ostrovanů neviděl,“ konkretizoval přísná pravidla Taquile náš Pedro. Po debatě se staršinou už měl instrukce i adresu restaurace, kam jsme mohli jít na oběd.
 
Baví je to
 

„Není to daleko. Chvíli ještě do kopce, ale slibuju, že potom už půjdeme jen dolů,“ chlácholil nás. Dobře věděl, že sotva lapáme po dechu a výstupy směrem k nebi nám ve výšce nad čtyři tisíce metrů nedělají dobře.

Cestou k restauraci, která byla spíše obývacím pokojem, nám zajímavou společnost dělali místní asi desetiletí chlapci. Na rozdíl od svých vrstevníků v Evropě, ale i na pevnině v Peru, se nebavili o obvyklých klukovských „záležitostech“, ale o náročnosti vzorovaného stehu při dokončování čapky v barvě bordó. „Je to skutečně baví. A všichni se chtějí pochlubit nejlepší čepicí,“ uzavřel chlapskou debatu o štrikování Pedro.

 
Červenec 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group