ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Záhadné krásky z věže

Záhadné krásky z věže
 

Text a foto Zdeněk Micka

 
Za největší div Šrí Lanky je považována pevnost Sigiriya. Jde o granitový monolit, který se tyčí dvě stě metrů nad okolní džunglí. Na úpatí kdysi stála gigantická brána ve tvaru lva, z níž se zachovaly jen dvě impozantní tlapy s drápy. Proč však dávní umělci vyzdobili všechny okolní strmé stěny nádhernými freskami polonahých krasavic, když je nikdo stejně nemohl spatřit?
 
Záhadou se zabýval i Erich von Däniken a pochopitelně hledal spojitost s mimozemskými civilizacemi. Jednoznačné vysvětlení nepřineslo ani vědecké bádání. Žádnou teorii se neodvážil vyslovit ani geniální Arthur C. Clark, jemuž se stal ostrov na mnoho desítek let druhým domovem. Sigiriyu pouze označil za jedno z nejhezčích míst na této planetě.
 
 

Každého, kdo chce malby vidět, čeká krkolomná cesta vzhůru. Začíná kamenným schodištěm ve stínu pralesních velikánů a pokračuje po točitých kovových schůdkách a můstcích zavěšených na strmých stěnách hory. Vysoko nad zelenými korunami tropických stromů náhle končí na terase, kde stála kdysi obrovská cihlová socha lva. Ten dal pevnosti jméno a v jeho tlamě byl umístěn jediný vchod. Dodnes se zachovala pouze spodní část monumentu a nahoru se prochází mezi mnohametrovými torzy lvích pracek.

Stezku lemují tabule nabádající návštěvníky, aby nedělali hluk. Ten by totiž mohl rozzuřit divoké včely, jejichž zlověstně bzučící hnízda visí všude okolo a jsou velká jako pytle brambor. Pro toho, kdo trpí závratí, je doslova nevhodný poslední úsek cesty nad asi stometrovou propastí. Tvoří ho jen úzké římsy vytesané do skály, provizorní kovová stupátka a rezavé zábradlí. Z vrcholu, kde stál kdysi královský palác, lze prý za dobrého počasí dohlédnout až k Indickému oceánu.
 
Skrýš otcovraha
 

Sigiriya byla v 5. století po krátký čas královským sídlem. Na vrcholu skalní věže stál impozantní palác, dole se rozprostíraly rozsáhlé zahrady a vodní nádrže. Od okolní džungle byl celý komplex oddělen mohutnými hradbami. O tom, jak a proč tato nedobytná pevnost vznikla, vypráví stará legenda.

Jeden z dávných sinhálských králů, který se jmenoval Dhatusena (je uváděn také jako Dathusen), měl dva syny. Jednoho s ošklivou, avšak dobrosrdečnou královnou a druhého s krásnou služkou, která právě nevynikala dobrými vlastnostmi. Synové podědili vzhled i povahu po svých matkách. Kasyapa, zvrhlý syn krásné služky, nechal jednou otce zaživa zazdít, aby se zmocnil království. Za to mu Moggallana, ušlechtilý syn královny a právoplatný následník trůnu, přísahal pomstu. Uprchl do sousední Indie a tam se dlouho pečlivě připravoval na vítězné tažení proti vrahovi svého otce.
 
Život v hlavním městě se stal pro Kasyapu kvůli odporu poddaných nebezpečný. Také měl velké obavy z vpádu svého bratra do země. Věděl, že shromažďuje v Indii obrovskou armádu. Vybral si proto pro své nové sídlo vrchol nejstrmější a nejvyšší skály, kterou našel uprostřed džungle, kde si vybudoval zámek s věžemi téměř do nebe, přístupný jen po úzkých schodištích vytesaných do skály a po visutých lávkách nad propastí. Nejdřív však musel vyhnat mnichy, kteří tady předtím měli poustevnu, čímž vtiskl své nebeské pevnosti cejch prokletí.
 
Časem ale propadl Kasyapa nezřízenému velikášství a pýše. Palác si nechal posázet drahokamy, aby se vyrovnal sídlům bohů a sám se začal považovat za jednoho z nich. Jeho sen o všemocnosti a nezranitelnosti trval celých osmnáct let.
 
Když roku 496 přitáhl Moggallana se svou obrovskou armádou na ostrov, dostaly události nečekaný spád. Kasyapa svého nevlastního bratra podcenil a místo aby zůstal v bezpečí své pevnosti, pokusil se o protiútok. Vojska se střetla v tvrdém boji, který dlouho neměl vítěze. K osudovému zvratu v bitvě došlo, když žíznivý slon krále Kasyapy vypověděl svému pánu poslušnost a rozběhl se k vodní nádrži. V domnění, že velitel prchá, začalo prchat i celé královské vojsko. Když to Kasyapa uviděl, prořízl si hrdlo, aby nepadl do zajetí.
 
Nový král se odstěhoval zpět do starobylé Anurádhapury a Sigiriya zůstala opuštěná. Paláce se pomalu rozpadly a pěstěné zahrady zpustly. Obyvatelé ostrova dokonce během staletí i zapomněli, kde pevnost leží a znovu ji objevili až britští důstojníci v 19. století. Následný archeologický průzkum odhalil, že stará legenda o založení pevnosti není zcela pravdivá, neboť paláce tu začal budovat již král Dhatusena, otec proradného Kasyapy.
 
Polonahé krásky
 
Dnes je Sigiriya památkou chráněnou UNESCO. Patnáct století ale hlodal na tomto místě zub času, takže má do své původní nádhery daleko. Monzunové lijáky, eroze a zemětřesení zničily téměř všechny stavby. Zbyly z nich pouze trosky napůl pohlcené džunglí.
 
Jen jakýmsi zázrakem se vysoko ve skalní stěně zachoval soubor nádherných barevných fresek. Jsou na nich namalovány spanilé krásky s ovocem a květinami v rukou. Mají bujná poprsí, na rtech záhadný úsměv a podmanivé oči. Portréty ukazují pokaždé jen postavu od pasu nahoru. Spodní polovina těla je zahalena mraky, ze kterých někdy vycházejí blesky. Z dálky to vypadá, že jsou dívky nahé, teprve při bližším pohledu je vidět, že jejich těla zakrývá slabounký závoj. Každý detail ukazuje na velký umělecký cit. Barvy jsou dokonale sladěné a stále velmi živé.  Svůdné ženy, vyobrazené vždy ve dvojicích, mají tmavou i světlou pleť. Jedná se o jediné staré malby na celé Šrí Lance, které nemají tradiční náboženský motiv.
 
Původně byla stejnými malbami pokryta celá skalní pevnost. Odhaduje se, že tato obrovská přírodní galerie obsahovala na pět stovek portrétů! Všechny však časem smyl déšť spolu s alabastrově bílou vápencovou omítkou, na které byly namalovány. Zachránilo se pouhých dvacet dva z nich, protože je kryl skalní převis. Bohužel většinu z nich těžce poškodili vandalové v roce 1967. Proto je dnes zbylým obrazům věnována maximální péče. Před sluncem je kryje na skalní stěně zavěšený plátěný přístřešek a neustále je střeží policejní hlídka. Pro turisty platí přísný zákaz používat při focení blesk.
 
Nevyřešené záhady
 
 Dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil, co fresky ve skutečnosti představují. Místní průvodci tvrdí, že to mohou být dvorní dámy či konkubíny krále Kasyapa, které nesou obětiny do chrámů v palácových zahradách. Ale proč byly zobrazeny na strmé skále desítky metrů nad zemí, kde je nemohl nikdo vidět? To přece nedává žádný smysl!
 
Je téměř jisté, že tyto okouzlující fresky nebyly vůbec určeny očím obyčejných smrtelníků. Malby nejspíš souvisí s královou touhou dosáhnout titulu čakravartina, vládce vesmíru. Jeho sídlo se mělo proto svou nádherou vyrovnat příbytkům bohů na mýtické hoře Méru, k nimž patří bájné apsary, nebeské víly. Lepší hypotéza zatím neexistuje.
 

Do skály v okolí fresek je vyškrábáno také mnoho starých nápisů. Nejedná se o texty vysvětlující jejich význam, pocházejí totiž z pozdějšího období. Jde o básně středověkých autorů, které jsou plné obdivu k zobrazeným krasavicím. Ani tito sinhalští bardové si však evidentně nebyli jisti tím, zda považovat malby za portréty skutečných žen, nebo jen za bytosti z říše snů. Jeden z nich ve své básni prý píše: „Vaše oči jsou jako drahokam a kouzlo utajené v kameni. Toužím, aby mi daly znamení, že patří na zem, že nejsou jen klam…“

 

Tip na cestu

● Sigiriya je součástí tak zvaného „kulturního trojúhelníku“, který dále tvoří zaniklá královská města Anurádhapura a Polonnaruwa. Na území mezi těmito památkami, zapsanými na seznam UNESCO, leží nejvíce historických památek ostrova. Protože se chudá Šrí Lanka snaží vytěžit z turistického ruchu maximum, je po cizincích požadováno poměrně drahé vstupné. Do každé z hlavních atrakcí se platí okolo 15 USD (a na slevu nemají nárok ani studenti). Naštěstí je možné si zakoupit speciální okružní vstupenku v ceně asi 35 USD. Ta platí nejen do výše zmíněných míst, ale také pro návštěvu Nalandy a dalších památek a muzeí. Počítejte však s tím, že její platnost končí 14 dní od prvního použití!
 
Září 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group