ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Dobro, zlo a oheň

Dobro, zlo a oheň
 

Text a foto Kamil Souček

 
Mrtvá těla ponechávali na vrcholcích kopců v odkrytých věžích mlčení (Dakhmed-ye Zartoshriyun) napospas supům. Jedině kněží pak směli pozorovat, které z očí mrtvého ptáci vyklovou první, aby určili, co se stane s duchem mrtvého.
 

Pokud to bylo pravé oko, značilo to pro ducha zemřelého dobrou budoucnost. Oproti tomu levé oko předpovídalo nebožtíkově duši špatné časy. Traduje se, že supi mohli těla obrat až na kosti. Zarathuštristům, kteří takto nakládali se svými mrtvými, ale íránská vláda v 60. letech neobvyklý způsob pohřbívání zakázala. Dnes je tedy ukládají do betonových hrobů. Proč to dělají a kdo jsou tito lidé?

Zarathuštristi věří v čistotu elementů, mezi které patří i země a vzduch, a tak odmítají kremaci stejně jako pohřbívání mrtvých těl přímo do země. Mohlo by podle nich dojít ke znečištění obou elementů. Dnes proto používají beton, který by něčemu takovému měl zabránit.
 
 
Dříve než Bůh
 
Křesťané nebyli první, kteří přišli s vírou v jediného boha. O několik století je předběhli právě zarathuštristi. Považují se za následovníky Zarathuštry, o kterém se dlouho tradovalo, že se narodil už šest století před Kristem v Mazar-e Sharif v dnešním Afghánistánu. Nedávné rozbory nejstarších posvátných textů ale počátky tohoto monoteistického učení posunuly až do 2. tisíciletí před naším letopočtem! Je tak možné, že Zarathuštra pouze staré posvátné texty přepracoval a dal jim určitý řád. Ať už to ale bylo se vznikem zarathuštristské víry jakkoliv, jedno je jisté – přinesla do náboženství tehdejších perských kmenů, založeném na primitivním systému obětí bohům, určité revoluční prvky.
 
Podle Zarathuštrova učení je vše, co se děje ve světě, bojem dvou rovnocenných principů: dobra a zla. Mravní povinností člověka a podmínkou jeho spásy, především posmrtné odměny, je dobro podporovat a bojovat se zlem. Připomíná to křesťanství, ale to uznává jen princip dobra, o zlu učí jako o nedostatku dobra. Ve staroíránské nauce je zlo na dobru nezávislé.
 
Nesmrtelný a nedělitelný
 
Zarathuštra vyhlásil za jediného boha Ahura Mazdu, moudrého a spravedlivého vládce všeho živého (proto se někdy mluví o mazdismu). Je prý nesmrtelný a nedělitelný. Podobně jako Bůh stvořil Adama a Evu, Ahura Mazda stvořil jako plod své mysli na počátku dvě bytosti – dvojčata Spenta Mainju a Angra Mainju. První z nich se rozhodl konat dobro, zatímco druhý se vyvinul v představitele a původce zla. Představují světlo a tmu, den a noc, nemohou existovat odděleně. A boj mezi oběma bude ukončen posledním soudem, po němž bude obnoven původní ideální svět beze zla.
 
Zarathuštrovo učení se za sasánovské dynastie stalo v Íránu státním náboženstvím a její kněží měli značný vliv na politiku. Sasánovci měli velký zájem o vývoj poměrů v národní a státní církvi. Králové byli závislí na přízni duchovenstva, které se tak stalo spolu se šlechtou hlavním pilířem vlády. Panovníci také potírali rozličné kacířské směry. Jak velký vliv tato víra měla, je patrné i z trosek někdejšího sídla perské říše, Persepole.
 
Po vpádu islámu se zarathuštristům vedlo jako jiným menšinovým náboženstvím. Počet věřících klesal, vyznávat tuto víru znamenalo vystavovat se perzekuci většiny. Věřící byli povinni nosit odlišné oblečení a pro vyznavače cizí víry platily zvláštní zákony. Na úbytku věřících se podepsalo i to, že nauka neprošla na rozdíl od většiny světových náboženství žádnou reformou. Zarathuštrismus tak přežil hlavně ve městě Yazd, které bylo značně nedostupné, a navíc to příznivce této víry stálo nemálo peněz na úplatcích.
 
 
Svatyně ohně
 
Svatým symbolem čistoty je pro toto náboženství oheň. Věřící měl třikrát denně docházet do chrámů ohně na shromáždění dobrých a tento živel uctívat. Avesta – jakási bible tohoto náboženství - nikde nemluví o chrámech, takže možná jde jen o oltáře, na nichž plály svaté ohně a věřící se u nich shromaždovali při bohoslužbách. Podle jiných zmínek naopak pečoval o zakládání svatyní ohně – atashkadehů – sám Zarathuštra. Buď jak buď, dnes přicházejí do Yazdu, centra zarathuštrismu, věřící v tuto nauku, aby navštívili posvátný věčný plamen.
 

O ohni se říká, že tu hoří již od roku 470. Byl sem, do jednoho z chrámů ohně, přemístěn v roce 1474. Kněží do něj pravidelně přikládají suché a trvanlivé dřevo (meruňkové nebo mandlové). Nad vstupem do chrámu nechybí symbol Faravahára, strážného ducha.

Ruka držící kruh symbolizuje loajalitu, zatímco druhá je zvednutá, aby znázorňovala respekt. Tři vrstvy ptačích perutí vyjadřují zarathuštristskou víru v mravní (slušné) myšlení, vyjadřování a chování.
 
Větrné věže
 

To, co je kromě víry také typické pro město zarathuštristů, tedy Yazd, jsou takzvané větrné věže, tedy badgiry. Jsou tradičním perským architektonickým zařízením, užívaným po staletí k regulaci vzduchu v obytných domech. Dnes je vidíme hlavně na pobřeží Perského zálivu.

Jde o systém přírodní ventilace navržený tak, aby zachytával i ten nejlehčí vánek a směroval ho do místností uvnitř budov. Všechny, kromě těch nejjednodušších věží, od standardních modelů až po propracované šestistranné varianty, zajišťovaly, aby vzduch uvnitř byl příjemně studený.
 

Systém nelze samozřejmě nastavit jako moderní klimatizaci na určitý teplotní stupeň. Teplota je závislá na momentálních venkovních podmínkách. Můžeme říct, že badgir dokáže udržovat vnitřní část domu v určitém rozmezí teploty závislé právě na povětrnostních podmínkách mimo dům. Takto klimatizované prostory jsou samozřejmě zdravější, než moderní systémy, o energetické náročnosti ani nemluvě.

Dnes je na světě asi sto padesát tisíc příznivců víry v jediného Ahura Mazdu. Velká část komunity žije v Indii, jinak jsou roztroušeni po různých oblastech. Nejvíce, necelých šest tisíc, je jich soustředěno v Yazdu.

 

Každý sám o sobě
● Podle zarathuštrismu se prý stejný boj dobra a zla, jako v celém světě, odehrává v každé lidské bytosti. Velmi pozoruhodné je, že nakonec dobro zvítězí úplně a zlo zanikne. Hříšníci budou nejprve potrestáni, ale dosáhnou vykoupení. Důležité přitom je, že člověk je svobodný ve svém rozhodování, dokonce se musí sám rozhodnout. Má tak morální zodpovědnost za své činy.

● V tomto učení se život lidí dělí na tělesný a duševní. Duše přežije i zánik tělesné schránky člověka. Její další úděl závisí na tom, jaký žila život, jak volila mezi dobrem a zlem.

● Učení zarathuštrismu je v nejpůvodnější formě podáno v knihách Avesty. Dělí se na několik částí: nejdůležitější Jasna obsahuje liturgii hlavních náboženských obřadů a v nejstarších částech výroky Zarathuštry – gáthy. Zřejmě byla dlouho tradována ústně a písmem semitského původu zaznamenána teprve v době sasánovské (3. stol. n. l.).

● Panteon bohů:

Ahura Mazda (nejvyšší božstvo)

Spenta Mainju (duch Ahura Mazdy)             

Angra Mainju (zlý duch)

Spentové – bohové dobra                               

Kšathra Vairja – duch moci              

Aša Vahišta – duch práva             

Haurvatád – duch zdraví            

Vohu Manah  – duch dobré mysli      

Spenta Ármaiti – duch zbožnosti         

Ameretát – duch nesmrtelnosti     

Daivové – bohové zla 

Aka Manah – démon zlé mysli 

Indra – démon války

Saurva – démon destrukce

Náonhaitja – démon námezdnictví

Tauru – démon temnoty

Zairi – démon opilství  

 

Yazd, srdce dobra a zla

● Yazd se nachází v samotném srdci Íránu, necelých 700 kilometrů jižně od Teheránu.

● Byl postaven jako oáza v místě, kde se setkávají pouště Kavir a Lut.

● Obdobně jako většina íránských větších měst se nalézá v poměrně vysoké nadmořské výšce 1200 metrů nad mořem.

● Má bohatou a dlouhou historii táhnoucí se 3. tisíciletí. Původně neslo po sasánovském vládci Yazdegerdovi I. název Ysatis. Vedle klasických islámských architektonických prvků, mešity a minaretů, bazarů a domů uplácaných z hlíny nabízí víc než tento typický obrázek íránského města, jsou zde takové skvosty, jako jeden z nejoriginálnějších stavebních komplexů Amir Chakhmagh, i věže – předchůdce moderních klimatizačních systémů.

● Koncem 13. století město navštívil Marco Polo.

● Centrem zarathuštrismu se Yazd stal během vlády sasánovské dynastie. Obtisk specifické víry si uchoval i přes islámské dobývání Persie. Právě sem uprchlo z okolních provincií mnoho jeho vyznavačů. Zarathuštrismus tu přežil vzhledem nedostupné poloze města a k nemalým finančním obnosům, kterými si zarathuštristi kupovali náboženskou svobodu.

 

NIETZSCHEHO INSPIRACE

● Zarathuštra se stal mimo jiné i hrdinou pravděpodobně nejslavnější knihy německého filozofa Friedricha Nietzscheho. Dílo Tak pravil Zarathustra, dokončené v roce 1885, pojednává o fiktivních cestách tohoto zakladatele staroperského náboženství. Nietzsche však prorokovu postavu využívá především jako prostředek ke sdělování svých teorií. Setkáváme se tu s jeho okřídlenou větou „Bůh je mrtev“ i s ideálem nadčlověka jako dokonalejšího typu, ke kterému směřuje lidský vývoj. Přestože F. Nietzsche odmítal antisemitismus i tehdejší německý nacionalismus, jeho myšlenek se později zmocnili nacističtí ideologové a přetvořili je ke svému obrazu.

 

Ing. Kamil Souček

*1979 Cestovatel, fotograf, sportovec. Vystudoval České vysoké učení technické a Vysokou školu ekonomickou. Zajímá se o země s největší odlišností od evropské kulturní tradice jako jsou Maroko, Kuba, Írán, Čína a podobně. Zajímá se o sport v jakékoliv podobě a čte současnou moderní literaturu.
 
Prosinec 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group