ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Český betlém dobyl svět

Český betlém dobyl svět
 

Text a foto Michaela „Mysha“ Košťálová

 
Co se týče betlémů, má se Česká republika čím chlubit. Roku 1967 na Světové výstavě v Montrealu upoutal na československou expozici Proboštův betlém. Mechanické divadlo s třemi sty figurkami, znázorňující narození Krista, shlédlo více než osm milionů lidí. Největší pohyblivý betlém na světě, zapsaný od roku 1998 do Guinnessovy knihy rekordů, také spatřil světlo světa v Česku. Podle svého tvůrce nese jméno Krýzovy jesličky.
 
Za tradicí betlémářství v Česku se nejprve vydávám do Karlštejna. V malebné vsi na úpatí kopců, jimž dominuje silueta našeho nejznámějšího hradu, stojí bývalá barokní fara. Domek ukrytý ve dvoře s několika prostě nazdobenými stromky dnes dýchá slavnostní atmosférou. Právě začal advent, což pro zdejší Muzeum betlémů znamená počátek sezony.
 
Ve vyhřátých, dobově zařízených místnostech mě uvítá kořeněná vůně. Jako každoročně se zde o svátcích koná výstava perníkových betlémů, mezi nimiž nechybí ani tradiční kousek z Pardubic. Nejvýznamnější exponát, vystavený až do Tří králů, však není ani zdaleka tak měkoučký. Jedná se o unikátní betlém z vyřezávané perleti, která je dále rytá a jemně zdobená malbou. Na Vánoce jej muzeu pravidelně zapůjčuje Václav Havel, který ho dostal darem od Jásira Arafata při své návštěvě Palestiny. Orientální betlém, uložený ve skříňce z olivového dřeva, je rozdělený na dvě části: levá polovina představuje narození, pravá poslední večeři Páně.
 
 
V OŘECHOVÉ SKOŘÁPCE
 
Karlštejnské Muzeum betlémů, otevřené v srpnu roku 1995, prezentuje největší soukromou sbírku svého druhu v Česku. Je zde vystaveno asi padesát betlémů a množství dalších figur, většinou z 19. století. „Náš nejstarší betlém považuji zároveň za nejcennější,“ říká Romana Trešlová, spolumajitelka karlštejnského muzea, a s nepatrným nádechem pýchy v hlase dodává: „Je z konce 18. století a z té doby se mnoho betlémů nedochovalo.“ Sestava jednadvaceti figur, uložená v barokní skříňce, je nebývale zachovalá. „Ne, tenhle betlém není restaurovaný,“ odpovídá mi paní Trešlová na všetečnou otázku a upozorňuje na další skutečnost, jež dělá z tohoto betlému raritu – vedle Marie, Josefa, andělů a muzikantů je zde znázorněn také velekněz, právě se chystající k obřízce.
 

Procházím místnostmi s betlémy, jehličnatými stromky, koši ovoce a perníky a přistihnu se, že si nevědomky prozpěvuji koledy. Vánoční atmosféra je tu hutná jako uvařený puding. Tradiční dřevěné, profesionálně vyřezávané betlémy z 19. století vznikly na Broumovsku a v Krušnohoří, tedy v regionech, kde má betlémářství dlouhou tradici. Příbramsko přispělo svou trochou do mlýna prostými, zato originálními betlémy z chlebového těsta a tragantu, směsi cukru a pryskyřice, která byla využívána tam, kde na cennější materiál chyběly peníze. S jednoduchými lidovými betlémy kontrastuje soubor drobných, originálně řezaných, polychromovaných a dokonce bohatě zlacených figurek, uložený v empírové skříňce. Kralický betlém zas kromě tradičních výjevů zobrazuje například kněze s ministranty či útěk do Egypta.

Čeští betlémáři si uměli se svými díly vyhrát. Zatímco jinde ve světě si při zobrazení narození Krista vystačí se svatou rodinou a pár anděly, v našem lidovém prostředí se uchytily výjevy z běžného života. Český betlém si snad ani nelze představit bez muzikantů, pasáčků s ovcemi, obchodníků, řemeslníků a statkářů, přinášejících malému mesiáši dary.
 
Nedá mi to, abych si neposteskla nad „starými dobrými časy“ a nezanadávala nad „tím odporným zkomercializováním Vánoc“. „Nenechte se mýlit,“ usmívá se na mě paní Trešlová a zavede mě ke trojici nejpodivnějších a také nejmenších betlémů, které jsem kdy viděla. Miniaturní figurky jsou vsazeny do skořápek od ořechů: kokosového, vlašského a dokonce lískového. „Tradice betlémářství je v Česku dodnes živá,“ vysvětluje manažerka muzea: „Tyhle betlémky jsou novodobé. Vytvořil je Ján Chvalník, předseda příbramských betlémářů, který je podobnými specialitami proslulý.“
 
JEŽÍŠEK NA KARLŠTEJNĚ
 
V bývalé karlštejnské faře je vratké, skřípající schodiště. Dřevěné schody obtočí vlhkou stěnu a vyústí na půdu, kde se mezi trámy prohání meluzína. Zde, na ploše osmdesáti čtverečních metrů, stojí úchvatný Královský betlém, zhotovený před několika lety speciálně pro toto muzeum. „Nic vám k tomu říkat nebudu, běžte se podívat sama,“ je poslední, co od paní Trešlové slyším. Pak si začnu připadat jako Alenka v říši divů.
 
Zatímco v podkroví padne tma, nad obrovským betlémem vyjde slunce. V tlumeném světle se koupe autentický model Karlštejna, právě dobývaný husitským vojskem. Kousek dál se prochází Bílá paní se sklenkou vína v ruce a selka u řeky pere prádlo. V jeskyni pod hradem se nad narozeným Ježíškem sklání oba rodiče a vítají deset nejslavnějších českých panovníků s cennými dary. Sešli se tu všichni: od svatého Václava přes Karla IV. a Marii Terezii až po Tomáše Garrigua Masaryka. Všechno se tu hýbe a hraje. Zatímco identifikuji tóny české hymny, podbízivý hlas vypráví pohádku o tom, jak se Ježíšek ve skutečnosti narodil na Karlštejně. Tady je tomu člověk s to uvěřit!
 
NEJVĚTŠÍ NA SVĚTĚ
 
Další hvězdná obloha nad betlémskou krajinou, další jesličky, tři králové, pasáčci, stáda krav a ovcí na zelenavé pastvině. Takových představení bych mohla vidět stovky a nepřestalo by mě to bavit. Tentokrát stojím v muzeu v Jindřichově Hradci před Krýzovými jesličkami, největším pohyblivým betlémem na světě, který byl roku 1998 zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. Tradiční scéna narození Páně je doplněna biblickými výjevy z evangelia, například obřezáváním Ježíška, vražděním neviňátek či útěkem svaté rodiny do Egypta. Do detailů vyvedenou městskou architekturu pozoruje stráž z majestátních hradeb a v okázalém Herodově paláci je vidět i miniaturní porcelánové nádobí na stolech. Kolem se rozkládá poetická vesnická krajina, dokládající život lidí 19. století.
 
Úžasné betlémské divadlo vytvořil jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza. Výsledkem šedesátileté práce, ukončené roku 1918 smrtí autora, je betlém s tisíc tři sta osmadevadesáti figurkami lidí a zvířat, z nichž se sto třicet tři pohybuje. Krýzovy jesličky se rozkládají na ploše šedesáti čtverečních metrů a jsou sedmnáct metrů dlouhé. Figury z kašírovací hmoty, směsi mouky, pilin, sádry a klihu, by nepřestály stěhování, takže si mohou být Jindřichohradečtí jistí, že o svou raritu jen tak nepřijdou. „Máme mnoho nabídek na vystavování v Americe či Austrálii, ale Krýza bohužel zvolil takový materiál, že jakýkoli transport není možný,“ říká průvodce Jan Dolák a dodává: „velmi křehké jsou například skály. Ty jsou vyrobené z obyčejného papíru.“
 
Tak jako tak, před dílem Tomáše Krýzy každý smeká klobouk. Muž, který každodenní život trávil výrobou punčoch, musel být zběhlý také v technice: betlém funguje na principu komplikovaného systému pružin, kol, pásů, drátků a převodů, dříve poháněném ručně, dnes elektromotorem. Krýzovi nechyběl ani smysl pro humor: z jednoho z komínů co chvíli vykoukne kominík a jsou tu i dva kozlíci, kteří do sebe neúnavně narážejí rohy.
 
Z MÁSLA I DRAHOKAMŮ
 
Poslední zastávku na vánoční výpravě dělám v Třebechovicích pod Orebem, kde se nachází Muzeum betlémů se světovým unikátem: Proboštovým betlémem, rozkládajícím se na sedmi terasách. Také tento soubor, starý více než sto let, se hýbe. Ze dřeva jsou kromě figurek také ozubená kola a kolečka, páky, řetězy i řemenice pohyblivého mechanismu. Tři sta figurek a více než dva tisíce vyřezávaných dílů vznikalo čtyřicet let. V roce 1967 byl Proboštův betlém vystaven v československé expozici na Světové výstavě v Montrealu a prohlédlo si ho více než osm milionů lidí. O tři roky později se jeho krásou mohli potěšit návštěvníci londýnské Olympia Hall.
 

O české betlémy je ve světě zájem. Když se člověk k této u nás stále živoucí tradici přiblíží a ucítí jejího romantického ducha, zahřeje ho na srdci vlastenecká pýcha. Však v každé druhé vesnici pořádají o Vánocích výstavu betlémů a člověk nemusí moc pátrat, aby našel betlémy opravdu raritní. V Podkrkonoší vznikl nejstarší dochovaný betlém z drahých kamenů u nás. Skvostné dílo z roku 1902 je sestaveno z ametystů, achátů a křemenů. Pod Hraničním hřebenem nad Špindlerovým Mlýnem je betlém z obyčejného pískovce, zato přes metr vysoký. Na zámku Bezdružice nedaleko Mariánských Lázní mají betlém ze skla a Malé muzeum másla v Máslovicích, vesnici asi šestnáct kilometrů od Prahy, ozdobí každoročně betlém z másla. Jen škoda, že ten vždy vydrží sotva do Tří králů.

 

TRADICE BETLÉMŮ

● 1. polovina 3. století – V katakombách sv. Priscilly se objevuje freska s prvním známým zobrazením Kristova narození.

● v polovině 4. století n. l. – Papež Liberius vyhlašuje dnem Kristova narození pětadvacátý prosinec, byť jsou historické prameny na konkrétní údaje o této události velmi skoupé.

● 24. prosince 1223 – František z Assisi staví v italské Umbrii jesle se senem, nechává přivést osla a vola, předvádí hru o narození Krista a o půlnoci slouží mši. Tato tradice se zde udržuje dodnes.

● 1560 – První betlém v českých zemích je vystaven v kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském.

● 16. až 18. století – Tradice stavění betlémů, kterou k nám přinesli jezuité a františkáni, se ujímá v kostelech a klášterech.

● 1782 – Josef II. zakazuje vystavovat betlémy ve svatostáncích, což paradoxně znamená rozkvět betlémářství, které se přesouvá do lidového prostředí.

● 18. až 19. století – Nejznámější betlémy vznikají na Broumovsku, v oblasti Krkonoš, Orlických hor a na Příbramsku. Betlémy ze dřeva, papíru, hlíny, chleba, vosku či cukru se dědí z generace na generaci.

● konec 19. století – Betlémy se začínají prodávat a jejich výroba se pro mnohé stává zdrojem obživy.

● konec 20. století – Začínají se pořádat výstavy historických i současných betlémů.

● 1967 – Na Světové výstavě v Montrealu se magnetem československé expozice stává mechanický Proboštův betlém.

● 1992 – Na Ovocném trhu v Praze je postaven první pouliční betlém, doplněný živými zvířaty.

● 1998 – Krýzovy jesličky jsou zapsány do Guinnessovy knihy rekordů jako největší mechanický betlém na světě.

 

KAM ZA BETLÉMY

● MUZEUM BETLÉMŮ KARLŠTEJN

KDE? Karlštejn 11, barokní budova bývalé fary

KDY? V prosinci 2008 denně od 10 do 17 hodin, na Štědrý den do 15 hodin.

KONTAKT: telefon: 311 681 385, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

WEB: www.betlemykarlstejn.cz

● MUZEUM JINDŘICHOHRADECKA

KDE? Balbínovo náměstí 19/I, Jindřichův Hradec

KDY? Do 14. prosince 2008 od úterý do neděle, od 15. prosince 2008 do 6. ledna 2009 denně vždy 8.30 až 12 a 13 až 17 hodin. Na Štědrý den a Silvestra otevřeno pouze dopoledne.

KONTAKT: telefon: 384 363 660, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

WEB: www.muzeum.esnet.cz

● MUZEUM BETLÉMŮ V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM

KDE? Masarykovo náměstí 24, Třebechovice pod Orebem

KDY? V prosinci 2008 denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin, na Štedrý den a na Silvestra do 12 hodin.

KONTAKT: telefon: 495 592 053, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

WEB: www.betlem.cz

 

Michaela „Mysha“ Košťálová

*1987 Fotografka a novinářka na volné noze. Zaměřuje se především na cestování a gastronomii. Navštívila většinu evropských států, Írán, Indii, Maroko, Keňu, Brazílii a další. Momentálně žije v Anglii.
 
Prosinec 2008
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group