ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

MAMI, KUP MI ZVÍŘÁTKO

Kdo nikdy neměl · nebo alespoň nezatoužil mít · doma nějakého zvířecího mazlíčka? Někomu stačí morče či "obyčejná" želvička ze zverimexu, jiný sní o papouškovi kakadu či aligátorovi. Touha stará jako lidstvo samo. Vždyť už staří Římané... Důkazem nám budiž sám Gaius Octavius Augustus, který podle Pliniových zpráv choval mimo jiné i čtyři sta dvacet tygrů, dvě stě šedesát lvů, dokonce i nosorožce a hrocha. Ale i nákup "obyčejné" želvičky, donedávna za několik desítek korun, může být nelegální. Proč? Napadlo vás někdy ptát se, odkud se vlastně ta želvička v prodejně se zvířaty vzala? Logická odpověď by byla: "Asi od nějakého chovatele". Jak kdy. V některých případech se jedná o zvířata pašovaná v obrovském množství z bývalé sovětské střední Asie · už předem se počítalo s více než 70% úhynem.

 

Mimochodem, víte proč je nyní tatáž želvička až o několik set korun dražší? Kdysi výraz feudální moci, dnes často pouhý snobismus umožnil vznik lukrativního obchodního odvětví. Obchodu se zvířaty. Přesněji řečeno s ohroženými druhy zvířat. Neboť vydělat se dá na tom, co není běžně dostupné. A co je vzácné, je drahé. Všichni víme, že Česká republika slouží díky své poloze jako křižovatka cest (nejen) mezi zeměmi Evropy, a to jak bohatými, tak těmi, jejichž ekonomika je ve stavu zásadních změn. Ve shodě s nedostatečnou a vznikající legislativou to umožňuje dravým podnikavcům v obchodě se živou přírodou snadné a lákavé nelegální zisky. Zároveň se u nás tvoří vrstva majetných, z nichž někteří mají potřebu demonstrovat svůj úspěch vlastnictvím exkluzivních druhů zvířat · třeba krokodýla... Situace, která je živnou půdou pro pašování a prodej organismů ohrožených ve své existenci. Velkou hrozbou jsou samozřejmě i chovatelé, kteří potřebují "oživit krev" svého chovu.

U některých velkochovatelů jsou jejich nelegální zdroje zvířat veřejným tajemstvím. A zákon zatím...

CITES · KOHO TO ZAJÍMÁ?

V určité míře je mezinárodní obchod mimořádný komplex ekonomických aktivit. Obchod podporuje miliardový dolarový průmysl zahrnující tisíce druhů organismů, statisíce námořníků a milion účastníků. Každoročně se "díky" pro zvířata tragické nabídce promění deset milionů plazů ve třicet milionů nejrůznějších galanterních výrobků. Osmdesát tisíc sloních klů je zpracováno na dvacet osm milionů výrobků ze slonoviny. Jen USA dovážejí každoročně více než 200 milionů výrobků z volně žijících rostlin a živočichů, v součtu jsou to například stovky milionů v zajetí odchovaných ryb. Od druhé světové války roste technický potenciál nelegálního a přírodu ničícího obchodu v závislosti na rozvoji nových technologií, pronikáním lidí do nových oblastí a zlepšením nových komunikačních možností. Dnes je možné nejen využít skutečně vzácné druhy, ale rapidně a skutečně ve velkém decimovat druhy běžné.

Mezi další škodlivé vlivy mezinárodního obchodu se zvířaty patří ničení a ztráta původních stanovišť nebo naopak neuvážené vysazování exotických druhů atd.

Mnoho vlád a organizací se pochopitelně snaží zamezit rabování přírody. V Československu vstoupila (a nyní se samostatně vztahuje na ČR a SR) 28. května 1992 v platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), kterou dosud ratifikovala už 131 země. Úmluva byla podepsána 3. března 1973 ve Washingtonu, platit začala od 1. července 1975. Česká republika k ní přistoupila jako 114. země. Jen pro zajímavost · bývalá NDR k ní přistoupila už v roce 1976, Afghánistán r. 1986, Maďarsko r. 1985. Rozvojové země byly ještě pohotovější (Botswana ratifikovala r. 1978, Ekvádor r. 1975, Ghana r. 1976). Pravdou však zůstává, že právě země Afriky a Jižní Ameriky se zásadním způsobem podepisují na nelegálním vývozu ohrožených druhů...

CITES má tři dodatky · seznamy druhů, s nimiž je obchod zcela zakázán (Dodatek 1) či různými způsoby regulován (Dodatek 2 a 3). Přijetí Úmluvy se dostalo u nás do podvědomí minimálně. Ale pozor! Může se týkat i paní, která nás koncem zimy potěší prodejem jarních poslů · sněženka je totiž také "CITESová"!

ZÁKON · BIČ NA HODNÉ?

Velice všeobecně se vývozu zvířat dotýká zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Paragrafy jsou zde natolik obecné, že jejich obejití není žádným velkým problémem. Zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin vešel v platnost 1. dubna 1997. Jeho základní nedostatek je, že prováděcí vyhláška, tedy zákonné opatření, kterým zákon dostává konkrétní podobu, je ještě v připomínkovém řízení... V souladu s Úmluvou musí každý, kdo má zájem vyvézt či dovézt jedince zařazeného v dodatcích CITES, vlastnit tzv. permit CITES, tedy povolení výjimky. Při dovozu musí žádat o udělení dovozního povolení, o něž se žádá na základě předběžného povolení vývozního.

Zisk z pašování a nelegálního prodeje je plně srovnatelný s obchodem s narkotiky. S tím rozdílem, že je nesrovnatelně snazší a sankce jsou nesrovnatelně nižší. V CITES jsou uvedeny tisíce druhů a není v silách celníků být dostatečně kvalifikovanými zoology a botaniky schopnými rozpoznat vzácné druhy od komerčně neatraktivních.

ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY

Koupit některého ze vzácnějších CITESových papoušků není u nás až tak velký problém. Naši chovatelé jsou díky svým úspěšným odchovům známi nejen v Evropě, ale i jinde ve světě. Chovatele "fajnšmekra", který touží mít něco jiného než "andulku", může uspokojit něco z pestré nabídky kakadu, arů či amazoňanů. Stačí sledovat inzertní nabídku v příslušných tiskovinách. Některé druhy z CITES I. mají v inzerátech poznámku "odchováno v ČR". Dobrá, ale odkud pochází rodičovský pár...? Velice výjimečně jsou nabízeny i kusy "papírové", tedy s jakýmsi průkazem původu. Koneckonců · ne nadarmo se říká, že množství u nás držených jedinců amazoňana kubánského je větší než v jeho karibské domovině. Vzhledem k bývalému soudružskému vztahu nebylo těžké amazoňany vyvézt, čehož využili zejména sovětští vojáci napojení na organizovaný zločin. Legálně Ministerstvo životního prostředí povolilo v roce 1995 vývoz 6926 živočichů, z toho 3962 ptáků a 2007 plazů. Lidé se koneckonců dopouštějí podvodů i za menší částky, než je 20 000 korun, které lze získat za některé druhy jihoamerických papoušků, propašovaných od nás na západ. A naši vysoce cenění dravci z volné přírody...?

JAK RYCHLE JE ZTRÁCÍME?

Věda dosud popsala zhruba 1,75 milionu organismů, z nichž valnou většinu (asi milion) tvoří hmyz. Údaje různých odborníků o celkovém množství organismů obývajících společně s námi naši planetu, se liší. Od 10 do 100 milionů druhů. Každý z nich je nenahraditelná jednotka, samostatně existující genetická informace, která je neopakovatelná a lidstvo zatím žádný, ani ten nejlépe prozkoumaný druh, nedokáže zpětně sestavit. Přestože jsou denně popisovány nové druhy, a to zejména z tropických oblastí, úbytek druhů je rychlejší. Často uváděný údaj, že denně ztrácíme jeden druh savce, ptáka či rostliny, zajímavým způsobem vyvrací harvardský biolog Edward O. Wilson, jenž se dopočítal roční ztráty druhů v tropické oblasti 50 000. To by znamenalo 140 druhů denně, 140 druhů každých čtyřiadvacet hodin! Během života na Zemi vždycky docházelo a neustále dochází k vymírání druhů, ale rychlost ničení života, na které se v současné době podílí člověk, je nesrovnatelná s čímkoli, co se tady dělo během několika málo miliard let existence živých forem na Zemi. Na prvním místě je ničení a poškozování ekosystémů a na druhém je soubor komerčních aktivit, který veškeré formy živé existence, od souboru genů octomilky po ekosystémy tropických pralesů, mění na čísla v bankovních výpisech. U nás sice není kult užívání medvědí žluči či tygřích kostí, přesto však naši občané dokáží republiku slušně zostudit.

 

Dánský výkonný orgán informoval, že dne 9. 10. 1995 byl dánskými celníky zadržen jistý český občan, který pašoval do Dánska větší množství živých plazů. Uschoval je ve dveřích svého automobilu. Celkem bylo zabaveno 17 trnorepů (CITES II), 20 želv zelenavých (CITES II), 3 anakondy žluté (CITES II), jeden kruhochvost (CITES II), 17 chameleonů jemejských (CITES II) a tři plazi Eumedes schnederi (není CITES). Čech byl pokutován částkou 44 600 DKK, kterou však nemohl zaplatit, a byl vyhoštěn z Dánska. Pokutovaný se odvolal k vyšší instanci s tím, že plazy získal v Polsku a ne v ČR, takže by neměl být pokutován podle zákona platného v ČR. Své tvrzení však nebyl schopen dokladovat věcnými důkazy. (Ministerstvo životního prostředí ČR, CITES Česká republika · 4. výroční zpráva)

CO DODAT?

Na rozdíl od USA není u nás ilegální obchod s ohroženými druhy, ať už živými jedinci nebo výrobky z nich, považován za závažnou trestnou činnost. V praxi to znamená, že orgány státní správy nemohou zabavit pašované nebo v rozporu se zákonem držené rostliny či živočichy ani v případě lidí, o nichž se všeobecně ví, že získali desítky milionů černým obchodem s ohroženými druhy. Ale i potom, co se podaří zajistit CITES chráněné rostliny nebo zvířata mimo obydlí jejich vlastníka, není docela vyhráno. A tak se čeští pašeráci a překupníci zvířat a rostlin evropského nebo světového formátu dále schovávají za Listinu základních práv a svobod a dokonale využívají ultraliberalismus některých politiků a politických stran. Přitom legislativa přijatá v USA za prezidenta Reagana, jehož lze jen těžko označit za levicového, považuje ilegální obchod s ohroženými druhy za federální trestný čin a staví jej tak na úroveň únosu dítěte. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zřídil zvláštní vyšetřovací skupinu tajných agentů, pronikajících do sítě amerického obchodu s ohroženými organismy stejně jako do světa "klasického" organizovaného zločinu. Americký zákon o ochraně druhů dokonce umožňuje, aby prezident USA uvalil na zboží státu, jenž se významně podílí na světovém obchodu s určitým druhem do té míry, že jej existenčně ohrožuje, silnou obchodní přirážku a další ekonomická opatření.
 
Červen 1997

. . . . .

. . . . .
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group