ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

OSTROV PRAVĚKÝCH LILIPUTŮ

Lidé velcí jako dnešní tříleté děti žili na indonéském ostrově Flores východně od Bali. Paleontologové objevili několik jejich kostí starých zhruba osmnáct tisíc let. I když se shodli, že se jedná o mimořádný nález, okamžitě se začali přít: je to dosud neznámý lidský druh, nebo není?

Indonésko-australský tým oznámil nález v Sydney koncem října 2004. Již rok předtím ale narazil ve vápencové jeskyni Liang Bua v šestimetrové hloubce na téměř kompletní kostru. Vědci se nejprve domnívali, že našli ostatky dítěte. Pak ale podle rozboru kostí, zubů a lebky přišli na to, že metrový skelet patřil třicetileté ženě. Vyloučili přitom, že by trpěla tělesným postižením. Na rozdíl od lidí s poškozeným genem pro růst kostí totiž neměla zakrslé pouze tělo, ale i lebku, která dosahovala sotva velikosti grapefruitu.

Zmenšený svět
Paleontologové v jeskyni postupně našli kosti ještě nejméně dalších šesti takových hominidů. Podle získaných poznatků sestavili následující scénář. Před zhruba osmi sty čtyřiceti tisíci lety přirazily k pobřeží Floresu bambusové vory. Na nich připlul z Jávy pravěký člověk vzpřímený, Homo erectus, velký téměř jako dnešní lidé. Noví usedlíci neměli na izolovaném ostrově dost potravy, ale ani je neohrožovalo mnoho dravců, a tak se vlivem těchto podmínek začali v průběhu dalších stovek tisíc let zmenšovat a vyvíjet zcela odlišným způsobem. Před devadesáti pěti tisíci lety již vypadali jako lidé, jejichž ostatky ležely v jeskyni Liang Bua. Měřili okolo jednoho metru a vážili zhruba dvacet pět kilogramů. Na ostrově Flores se ostatně podobným způsobem vyvinuli i trpasličí sloni stegodonti.

Dosavadní představy berou za své
Pokud se teorie ukáže jako správná, zbourá hned několik dosud panujících představ o vývoji člověka. Předně by dosud málokoho z vědců napadlo zařadit mezi rod Homo tvora s mozkem stejně malým, jako mají šimpanzi. Pravěcí obyvatelé ostrova Flores přitom s mozkovnou čtyřikrát menší, než má současný člověk, vyráběli složité kamenné nástroje, používali oheň, lovili velká zvířata a podle všeho se i dorozumívali primitivní řečí. Také úvahy o připlutí jejich předků na ostrov jsou nové. Dosud se předpokládalo, že intelektuální schopnosti člověka vzpřímeného na zkonstruování plavidla nestačily. A konečně, pokud se skutečně jedná o nový lidský druh, znamená to, že je evoluční strom člověka mnohem košatější, než se vědci domnívali. „Další populace malých hominidů patrně naleznete také na Lomboku, Timoru a Sulawesi, a protože se vyvíjely izolovaně, každá z nich bude patřit k jinému druhu,“ tvrdí jeden z objevitelů koster Michael Morwood z univerzity v Sydney.

Floresiensis, nebo sapiens? Hobiti!
Vědci jsou natolik přesvědčeni o tom, že objevili další vedlejší větev vývoje člověka, že jí dali i jméno: Homo floresiensis. Vzápětí se ale ozvali jejich kolegové s úplně jiným názorem. Hlavní paleontolog indonéské Univerzity Gadjaha Mady profesor Teuku Jacob protestuje proti tomu, aby se termín Homo floresiensis vůbec používal. Podle něj obyvatelé ostrova nepatřili k dosud neznámému druhu lidí, ale k australomelanéské rase, poddruhu Homo sapiens. Nalezená lebka podle něj dokazuje jen to, že žena trpěla nějakým zatím neznámým druhem mozkového defektu. Vědci se nyní horečně snaží najít v ostatcích zbytky DNA, jejíž rozbor by dokázal spory vyřešit. Světový tisk však již má jasno. Metrové praobyvatele Floresu okamžitě překřtil podle malých chlupatých obyvatel Středozemě z knih J. R. R. Tolkiena na hobity.

Ve společnosti yettiho a Nessie
Poslední záhada spojená s nálezem miniaturních koster se již dotýká říše mýtů a legend. Paleontologové soudí, že tato populace žila několik desítek tisíc let vedle druhu Homo sapiens, až ji před třinácti tisíci lety zahubil výbuch sopky. Obyvatelé Floresu si však dodnes vyprávějí o zakrslých chlupatých lidech zvaných ebu gogo („pramáti, která všechno sežere“). Mluvili prý spolu mumlavou řečí a vesničané jim nechávali jídlo, které tito tvorové vždy snědli i s nádobami z tykví. Na ostrově údajně žili ještě v šestnáctém století, kdy tu přistáli holandští obchodníci. Odtud je jen krůček k otázce, kterou si již položil například komentátor magazínu Nature: mohli tito lidé v zapadlých koutech pralesa přežít dodnes? Mnozí starousedlíci z ostrova Flores jsou přesvědčeni, že ano.
leden 2005
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group