ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

DO ŠUMAVSKÝCH LESŮ SE VRACÍ PUŠTÍK BĚLAVÝ

Desítky puštíků bělavých dnes svobodně létají nad Šumavou. Tato druhá největší česká sova tu bývala běžná až do začátku 20. století. Pak ji lidé vyhubili. Šumava přitom bývala jediným místem, kde se v Čechách puštíci bělaví vyskytovali. Před třinácti lety ale zahájili svůj návrat do šumavských pralesů.

 

První puštíci se začali stěhovat zpátky na Šumavu v roce 1992. Odchytávali se především v okolí Košic a Michalovců, kde ve volné přírodě žije stejný druh puštíka jako kdysi na Šumavě, a v Čechách pak putovali do odchovných stanic v ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou, ke které dnes patří ještě Přírodovědecká stanice v Horažďovicích. Dalšími místy byly Stanice pro ochranu fauny v Pavlově a Podkrušnohorský zoopark v Chomutově. Tady všude se od té doby odchovávají mláďata, která se pak vypouštějí do volné přírody.
Podobné návraty živočišných druhů do přírody, odborně reintrodukce, se ale mohou uskutečnit jen tehdy, pokud se splní určité podmínky. „Podstatné je, aby zmizely příčiny, které způsobily vyhynutí zvířete. V případě puštíků to byli pytláci a vykácení smíšených lesů,“ říká Luděk Bufka, zoolog Správy Národního parku Šumava a jeden ze dvou patronů celého projektu.
Puštíci se dováželi do chovných stanic několik let a čekalo se, až se narodí dostatečný počet mláďat. „Poprvé se vypustili v roce 1995. Od té doby pouštíme na Šumavu několik ptáků každým rokem, takže nyní je jich tu už více než šedesát,“ říká Bohuslav Kloubec z Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, druhý z patronů projektu. Vloni například nad Šumavu vylétlo sedm mláďat.
Počty chovných párů se v zoologických zahradách každý rok mění. V současnosti je jich jedenáct. Na vejcích sedí samičky zhruba měsíc. Když jsou pak mláďatům přibližně čtyři týdny, přesídlí i s rodiči do aklimatizační voliéry, kde si zvykají na divokou přírodu.
Zoologové pak ptáky nechají v klidu. Teprve když je mláďatům sto deset až sto dvacet dní, přímo ve voliéře je odchytí. Vzdáleně to připomíná lov motýlů, jen jde o mnohem nebezpečnější záležitost – puštíci mají silné drápy a zobáky. Vše se proto odehrává rychle a bez zbytečných slov.
Mladí puštíci pak dostanou vysílačky a přemístí se do menší neuzavřené voliéry, ze které už vede přímá cesta na svobodu. „Staří ptáci ve voliérách zůstávají, aby byli s mladými neustále v kontaktu, dokud nedokážou sami lovit a pohybovat se v terénu. Potom rodiče putují zpět do zoologické zahrady,“ vysvětluje Bohuslav Kloubec.
Zatím se potvrzuje, že se mladí puštíci bělaví přizpůsobují životu v přírodě poměrně dobře. Především se rychle naučí sami lovit, není nutné je nějak speciálně na život ve volné přírodě připravovat. „Potřebné geny jsou u puštíků natolik silné, že se ptáci dobře přizpůsobí, nemáme s tím zatím žádný problém,“ říká ošetřovatel puštíků ze zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou Dalibor Krigar.
Zpočátku zoologové vypuštěná mláďata v přírodě sledují pomocí vysílaček. Ty vydrží až tři čtvrtě roku. „Sledujeme, jak mláďata přežívají, jak daleko se vzdálí od místa vypuštění, jak velké mají teritorium a jak se celkově zapojují do volné přírody,“ vysvětluje Luděk Bufka.
Puštíci se na Šumavu vrací na dvou místech – v jižní části v okolí Českých Žlebů a Stožce a v západní části v okolí Křemelné a Rejštejna, odtud se sami rozletí po celé Šumavě včetně Německa nebo Rakouska.
Zoologové zatím hodnotí projekt návratu puštíků na Šumavu jako úspěšný. Ptáci už totiž sami začali ve volné přírodě hnízdit. „Odhadujeme, že na Šumavě mohou být tři, pět, možná do deseti párů pravidelně hnízdících puštíků,“ dodává Bohuslav Kloubec.
Podobný projekt na záchranu puštíků bělavých jako v Čechách začal v 70. letech i v Bavorsku. Vypustilo se tady přes sto puštíků. Problémem ale bylo, že vypouštění ptáci byli většinou příbuzní, což je z pohledu genetiky dost velký problém. Bavorští zoologové proto pomoc českých kolegů přivítali.
Návrat puštíků přitom není nijak finančně náročný. V rámci podobných projektů pro další zvířata patří v České republice k těm levnějším, náklady se počítají jen na desítky tisíc korun ročně. Puštík na oplátku jako dravec a tedy predátor pomůže udržovat rovnováhu v přírodě, především omezovat hlodavce, kteří někdy poškozují mladé stromky vysazované na holinách.

 

 


Puštík bělavý
– Puštíkům nejvíce vyhovují pralesovité zbytky smíšených porostů. Hnízdí v dutinách stromů a nejaktivnější jsou v noci nebo za soumraku.
– Loví hlavně drobné hlodavce – myši a potkany. Pět puštíků sežere za noc 15 až 20 myší.
– Jako všechny sovy jsou i puštíci bělaví zvyklí orientovat se s pomocí zbytkového světla, při lovu se řídí i skvělým sluchem.
– Na financování projektu návratu puštíků na Šumavu se podílí více organizací, například i CHKO Třeboňsko. Postupně ale náklady přebírá hlavně Národní park Šumava.

březen 2005

 

 

 

 

 

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group