ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

LOVCI MEDU - RÁDŽIOVÉ

 

V Nepálu jsou známi jako "medoví lidé" a ostatní Nepálci mají sklon dívat se na ně svrchu. Jejich domovinou je planina Terai, což je pás subtropického lesa mezi Himálajem a indickou hranicí.
Příslušníků kmene Rádži je asi 3000, ovšem těch, kteří stále udržují kočovný způsob života, je mnohem méně. Dokonce méně než dvě stovky lidí dodnes putuje z tábořišť na březích řek, kde loví ryby, do lesních tábořišť, kde se věnují sběru medu lesních včel. Jejich život se točí kolem ryb a včel, nestarají se o svou minulost, netrápí se budoucností a nestaví si trvalé příbytky. Neshromažďují žádný majetek a putují tam, kam je včely vedou. Moderní doba zatím jejich životy příliš nezměnila.

POSVÁTNÉ STROMY

Za posvátné jsou u Rádžiů považovány mnohé stromy, výlučné postavení mezi nimi ale zaujímá Radža Simal - "král stromů". Stojí uprostřed kvetoucí mýtiny a jako nepřemožitelný vládce lesa se vypíná až do výšky padesáti metrů. Jeho obvod měří u země jedenadvacet metrů a jeho větve hostí mnoho úlů plných medu. Radža Simal je ke svým "dětem", Rádžiům, neobyčejně štědrý a ti k němu chovají patřičnou úctu. Předtím než se vypraví do jeho majestátní koruny, koná se obětní slavnost.


Úsilí sběračů medu sleduje pod stromem celá vesnice.

Ne všichni Rádžiové se ale dokáží v korunách vysokých stromů bezpečně pohybovat. V naší třicetičlenné skupině jsou pouze tři sběrači medu. Jsou to muži na vrcholu svých sil, kteří jsou si dobře vědomi nebezpečí svého počínání. Berou jej ale s filozofickým klidem: "Je-li život člověka u konce, pak tedy spadne dolů." Nikdy však bezhlavě neriskují.

VYSOKO NAD ZEMÍ

Maskey, Bahadur a Ram jsou těmi, kdo pravidelně šplhají do korun vysokých stromů za medem vytvořeným velkými divokými himálajskými včelami Apis dorsata. Chrání je při tom pouze jejich oděv: turban, přepásaná blůza a kalhoty. K jejich výstroji patří ještě rybářská síť, jíž si nahoře částečně kryjí obličej. V kůře stromů si vysekávají jakési stupy, po nichž velmi rychle a obratně šplhají vzhůru. Závrať je patrně tím nejmenším nebezpečím, s nímž se musejí vypořádat. Na to, aby se vůbec mohli přiblížit k úlu, musejí použít hoka - pochodeň vytvořenou ze svazku suchých větviček a čerstvého listí, která je zdrojem hustého dýmu. Sběrači ji mají zavěšenou na krku. V uších jim zní bzučení rozzuřených včel, do očí je štípe hustý kouř, a oni se ve velkých výškách kradou po větvích k hnízdům. Jakmile se sběrač dostane dostatečně blízko, použije lano, s jehož pomocí uvolní část s medovými plástvemi. Rádžiové si dávají pozor na to, aby nezničili celé hnízdo. Otevírají pouze tu jeho část, ve které se nachází med, a tak jsou schopni sebrat z každého úlu několik snůšek medu předtím, než se včely vyrojí a založí si hnízdo jinde. A pak je, stejně jako jejich předci, následují.

Kromě medových pláství sbírají tito lovci také voštiny s včelím plodem. Po upražení a ochucení se larvy změní v chutný a velice výživný pokrm, který Rádžiové neobyčejně milují.

Jakmile se sběrači zmocní kořisti, uloží ji do koše, který na laně spustí k pomocníkům čekajícím u kmene stromu. Lano je jediným fyzickým spojením mezi sběrači medu vysoko v koruně stromu a pomocníky dole na zemi.

ČEKÁNÍ NA MED

Ze země je postup sběračů sledován s velkým zaujetím. Mezi přihlížejícími jsou i pomocníci s novými pochodněmi. V případě potřeby je přiváží na lano a sběrači si je vytáhnou nahoru. Pomocníci také odebírají koše plné pláství medu spuštěné na zem. Plástve se vymačkávají, aby med mohl vytékat a byl lákavější pro vesničany, kteří se přišli na sběr podívat. S nimi Rádžiové směňují med za rýži, zeleninu a alkohol. Takto získané zboží si mezi sebe rozdělí členové rádžijské skupiny rovným dílem.


Na to, aby se sběrači vůbec mohli přiblížit k úlu, musejí použít HOKA - pochodeň vytvořenou ze svazku suchých větviček a čerstvého listí, která je zdrojem hustého dýmu.

Rádžiové následují jediný zdroj svých příjmů, jedinou věc, kterou mohou nabídnout ke směně - med. Jestliže se včely stěhují, stěhují se i Rádžiové. Začátkem jara však včely planinu Terai opouští a pro sběrače nastává mrtvá sezona. Jejich zájem se obrací k rybaření.

OHROŽENÁ SVOBODA

Začátkem jara se Rádžiové vydávají na řeku. Plují ve svých nawa, kánoích z vydlabaných kmenů stromů. Pádlují proti proudu řeky a na místech vhodných k rybaření rozbíjejí tábor. K jejich nejcennějším úlovkům patří nere, což je velká sumcovitá ryba, která může vážit až 50 kilogramů. Takovému úlovku předchází perný boj a po návratu do tábora bývá důvodem k oslavě.

Rybaření zajišťuje po část roku Rádžiům obživu. Většinu ryb spotřebují sami, přebytky pak vyměňují za jiné zboží.

Rybaření a sběr medu - tak vypadá život příslušníků kmene Rádži. Život ze dne na den, bez starostí o hmotné statky, vymezený tvrdou prací. Život velice blízký původním lovcům-sběračům. Počet těch, kteří takový život žijí, ale neustále klesá. Většina Rádžiů je již usedlých a ti ostatní je zřejmě budou muset následovat. Ostatní Nepálci se totiž začínají na planině Terai usazovat a některé "medonosné" stromy již patří farmářům. A jako všude na světě, i tady pomalu mizí základní podmínka existence kočovných sběračů - lesy.
duben 2001
powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group