ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Příbytek bohů z písku

pisekKlečící mnichy v rudých hábitech, jak trpělivě zrnko po zrnku vysypávají složitý obrazec, bylo možné vidět v Praze naposledy v roce 1999, kdy toto umění předváděli tibetští mniši. V únoru letošního roku přijeli do Prahy mniši z Ladaku, kteří vysypávali mandaly nejprve tady, a pak se se stejným úkolem přesunuli do Ostravy. „Mandala je příbytek božstva,“ vysvětluje Šädub Phande, jeden z mnichů, kteří se vysypávání mandaly v Muzeu hlavního města Prahy zúčastnili. V klášterní škole v Tikse učí matematiku, angličtinu, hindštinu a tibetštinu a v Praze působil mimo jiné i jako tlumočník z ladačtiny do angličtiny.

Samozřejmě, že podstata mandaly je mnohem složitější záležitost. Rozhodně nejde jen o hezké uspořádání obrazu. Mandala představuje harmonické spojení kruhu a čtverce, skrývá v sobě hodně magických symbolů a je provázána hustým předivem vzájemných vazeb jednotlivých obrazců. Ten, kdo ji vytváří, tohle všechno musí znát.

„Kdo chce mandalu pro konkrétní božstvo vytvořit, musí nejprve získat jeho svolení. Za mandalu pak nese odpovědnost, a pokud nemůže zaručit, že nebude zneužita, tak ji zničí,“ vysvětluje, proč celé dílo končí závěrečným smetením.

Pro mnoho lidí je Ladak tajemným místem a kvůli tomu možná vzbuzuje zbytečně romantické představy o rituálech, které výrobu mandaly provázejí. Leckdo by byl asi překvapen, kdyby věděl, že písek na mandaly v Praze i Ostravě byl vlastně prášek z rozemletých kamenů obarvený běžným způsobem, bez modliteb nebo jiných obřadů. Jen místo, kde se sbírají, je posvátné.

„Na běžnou mandalu se spotřebují tak tři až čtyři kilogramy prosátých namletých kamenů, ale pokud není vrstva písku moc silná, stačí tak jeden a půl kilogramu. Dnes používáme vápenec, ale mandaly se mohou dělat i z mnohem vzácnějších kamenů, jako jsou třeba tyrkysy,“ doplňuje podrobnosti Šädub Phande.

Obecně se dá říci, že svá pravidla a tradice pro výrobu mandal má každý klášter. Vzor té, která vznikla v Praze, vybral vrchní lama a byla určena božstvu Sangwadüpa. Lama během sypání telefonoval z Dillí, aby průběh akce kontroloval. Podle této pečlivosti by se mohlo zdát, že úspěch mandaly může znehodnotit i malá chyba.

„Kdepak. Všichni děláme chyby a i mandalu lze snadno opravit. Prostě se chybné místo přesype,“ říká mnich.

Návštěva ladackých mnichů v České republice nebyla vůbec jednoduchá. Třeba žádost o vízum se s nimi vyplňovala telefonicky. Po příjezdu nastaly komplikace s oblečením, mniši měli zkreslené představy o počasí ve střední Evropě, takže přijeli dost nalehko.

„Museli jsme jim sehnat další oblečení, což vyvolalo nečekanou komplikaci. Mnich by neměl nosit na sobě černou barvu, takže se dost bránili obléknout si třeba černé čepice,“ popisuje zákulisí akce Miroslav Pošta z občanského sdružení Lungta, který měl na starost právě komunikaci s klášterem. Sdružení s klášterem spolupracuje již delší dobu, pomáhá klášterní škole v Tikse a škole v ladacké vesnici Diskit. Proto členové sdružení chtěli přivézt kousek Ladaku do Česka a nabídnout unikátní atmosféru při vytváření mandal. napsal Topí Pigula, vyfotografoval Marek Wágner
květen 2006

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group