ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Bezuchý magistr Kelley

 

magistrTEXT: VLADIMÍR KARPENKO

Je možná ironií osudu, že o jedné z největších postav alchymie mnoho lidí ví jen to, že počet jejích  uší nebyl v pořádku. Staré prameny hovoří o padělatelství, ale nikde se nepodařilo najít, zda, kdy nebo proč byl potrestán  uříznutím ucha či uší. Edward Kelley zůstává dál záhadou

Narodil se prý 1. srpna 1555 ve čtyři hodiny odpoledne ve Worcesteru. Tak to stojí v horoskopu, který  mu sestavil jeho mistr John Dee (1527–1609), matematik a mystik, s nímž se radila anglická královna  Alžběta I. Původně se prý Kelley představil Deeovi jako Talbot, a tak to několik měsíců zůstalo.   Svědčí  o  tom zápisy v Deeově deníku: „Rozumím zkažené povaze Eda Talbota a jeho lžím…“ Později dodává  „Potvrdil  jsem si, že Talbot byl podvodník.“ Byl? Zápis je z  roku  1582,   kdy  se  oba  muži  začínali  pilně  věnovat křišťálové kouli. Minulý čas, nejen v této větě, vedl některé historiky k dohadu,   že  Kelley  a  Talbot jsou dvě postavy. Dnes převažuje názor, že to byl jeden člověk. Záhadný. V Deeově deníku čteme,  že  hned při první seanci 10. března 1582 mu Talbot sdělil, že původně „jeho příchod byl (s cílem)  lapit  mne  do pasti, zda nemám něco do činění se zkaženými duchy… a že byl na mne nasazen.“ Z toho  vychází  jen  další otázka – kdo nasadil Kelleyho na Deea a proč? V deníku nic  dalšího  není  a  proto  je  zarážející, že spolupráce obou mužů trvala ještě následujících sedm let.

 

S AGENTY V  PATÁCH 

Na  jaře  1582  prý  sdělil archanděl Michael Talbotovi/Kelleymu, že se má oženit.  Ten  ale  pravil:  „Kteroužto  věc  učinit  nemám přirozený sklon, ani to nemohu učinit s čistým svědomím, proti svému slibu a povolání.“ Narážka  na  slib vede některé odborníky ke spekulaci, zda Kelley nebyl katolický kněz, který se vydal do Anglie  navazovat styky s katolíky. Ti zde byli vystaveni pronásledování poté, co se král Jindřich VIII. postavil papeži  a roku 1534 odtrhl anglikánskou církev od Říma. V této souvislosti do hry vstupuje anglická tajná služba  a její zakladatel Sir Francis Walsingham, označovaný někdy za mistra špionáže královny Alžběty  I.   Kelley byl velmi prchlivý a nesmírně ho popouzel muž jménem Charles Sled, jenž byl jedním  z  nejúspěšnějších  a nejzáludnějších Walsinghamových agentů. Sled působil nějakou dobu v Římě, kde sledoval  katolické  kněze, připravující se na operace v Anglii. V Deeově okolí se pohyboval několik let. Byl snad nasazen  na  Deea, na Kelleyho, nebo dokonce na oba? Anglické archivy mlčí. Zůstává však faktem, že  se  tajné  služby  této země pohybovaly kolem Deea i Kelleyho skoro pořád. Dokonce i v době, kdy byli oba v Praze.   Do  hlavního města mystických nauk té doby přijeli v roce 1584  a  John  Dee  kupodivu  neměl  u  Rudolfa  II.   nijak pronikavý úspěch. Nakonec to byly katolické kruhy v Čechách, které dosáhly toho, že se vrátil do

Anglie.

magistr2

ZLATO PRO CÍSAŘE

Kelley se u nás naopak uvedl jako výtečný alchymista. Byl  jím? Staré prameny tvrdí, že opakovaně proměnil  obecné  kovy  ve  zlato,   ale  toto  se  tvrdí  i  o  jiných alchymistech tehdejšího dvora. Kelley se však rozhodně těšil mimořádné přízni císaře,  který  ho  dokonce povýšil do šlechtického stavu. To byl další Kelleyho podvod, když tvrdil,   že  pochází  ze  staré  irské šlechty. Není pro to sebemenší důkaz. Pokud jde  o  alchymické  transmutace,   anglické  prameny  ze  17. století se v názoru diametrálně rozcházejí. Najdeme v nich jak svědectví o údajném zázraku, tak  i  věty: „…nechť je odkryta ničemnost Kelleyho, největšího podvodníka světa.“  Byly  alchymické  podvody  důvodem, proč se Kelley octl roku 1591 ve vězení? Opět tápeme. Dopis, který napsal do vlasti anglický obchodník  a diplomat Henry Wotton, sice zmiňuje nespokojenost Rudolfa II. s Kelleym,  ale  uvádí  i  další  možnosti. Třeba, že Kelley „u své tabule velmi nebezpečná slova proti císaři vyslovil“ nebo že snad  dokonce  chtěl panovníka otrávit preparátem vydávaným za lék.

 

ZÁHADNÁ SMRT

Kelley za čas vězení opustil, ale na podzim 1596 se v něm ocitl zase. Proč? V  minulosti  se tvrdilo, ostatně už při prvním uvěznění, že důvodem byl souboj, při němž zranil či zabil Jiřího Hunklera, muže z císařova okolí. Ve zprávách Angličanů z Prahy o tom není ani slova. Už k prvnímu  uvěznění  napsal jeden z anglických tajných agentů, že Kelley nejspíš nesplnil slib daný  císaři  a  nevyrobil  mu  zlato. Spoustu zlata. O Hunklerovi není ani slova. Druhé uvěznění skončilo špatně,   a  zase  nejsou  spolehlivé podrobnosti. Tvrdilo se, že se Kelley při útěku z  vězení  na  hradu  Hněvíně  v  Mostě  vážně  zranil  a zraněním podlehl. Proč si ale Dee zapsal 25.   listopadu  1595:  „Novinka,   že  Sir  Edward  Kelley  byl zavražděn“. Podle jiných dobových pramenů byl Kelley naživu ještě roku 1598.   Jisté  je  pouze  to,   že Kelley opustil tento svět v Čechách. Kdy tomu však bylo? A hlavně – kdo vlastně byl Edward Kelley,   muž, jenž byl do svých posledních  dnů  objektem  zájmu  anglické  tajné  služby?  Na  to  skutečně  odpovědět nedokážeme.

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group