ikoktejl

Archiv vydání magazínu Koktejl

Nový rok je tu

vietnam2

TEXT A FOTO: PETR HRUŠKA

Nejdůležitějším dnem ve vietnamském kalendáři je Tet Nguyen Dan čili Svátek prvního dne. Oznamuje příchod lunárního nového roku, ale má daleko hlubší rozměr než naše silvestrovské burácení. Je to doba, kdy se uctívají duchové předků, vše zlé se smaže a dluhy se zaplatí. Svátek se zpravidla slaví mezi 19. lednem a 20. únorem západního kalendáře.

 

Přesné datum se každý rok mění kvůli rozdílům mezi lunárním a solárním kalendářem. Pro cizince a zvláště cestovatele s omezenou dobou je to často pohroma. Protože jde o největší a pro mnoho lidí často jediný svátek v roce, většina Vietnamců si vezme tolik volna, kolik je jen možno. Oficiálně se jako státní svátek uznávají pouze tři dny po novém roce. V praxi však svátky trvají mnohem déle. Na pět až deset dní většinou zavřou všechny státní instituce, od škol přes úřady a banky až po muzea. Zavřeny zůstávají i zahraniční ambasády, mezinárodní obchodní řetězce, i ty nejmenší obchůdky. Nejhorší noční můrou je pak doprava. Vietnamské rodiny jsou vždy početné a jejich příslušníci často roztroušeni po celé zemi. Studenti se ze škol do vzdálených domovů většinou dostanou jen jednou za rok, právě na Tet. Stejně na tom jsou miliony vesnických migrantů, pracujících ve velkých městech jako Hanoj a Ho Či Minovo Město (dříve Saigon). Týden před Tetem a týden po něm vládne ve veškeré dopravě nepředstavitelný chaos. Letenky jsou vyprodány na měsíce dopředu, předražené vlaky a autobusy jezdí přecpány přes svou běžnou kapacitu, a už tak vysoký počet nehod na silnicích závratně roste. Většina hotelů je ještě tři týdny po novém roce beznadějně plná domácích turistů. Vietnamci žijící v zahraničí jezdí, pokud si to mohou dovolit, navštívit své blízké zpravidla právě na Tet.

 

BOHOVÉ Z PLAMENŮ

Tradice svátku Tet vychází z prastaré legendy o bozích Tao Quan. Vypráví o dřevorubci a jeho ženě, na které přišly kruté časy. Muž svou domácnost už nedokázal uživit a začal si vztek vylévat na manželce. Ta však jeho násilné chování nemohla vydržet a opustila ho. Po čase se provdala za místního lovce a zapomněla na hrůzy předchozího manželství. Jednoho dne, týden před novým rokem, přišel k jejich domu žebrák. Žena v něm ke své hrůze poznala bývalého manžela a nabídla mu jídlo. Když pak uslyšela přicházet pána domu, rychle ukryla žebráka v kupce sena. Hladový lovec seno zapálil, aby na něm upekl čerstvě zabitou zvěřinu, aniž by tušil, že se v něm někdo ukrývá. Žebrák se bál, že pokud ženu prozradí, lovec ji určitě zabije, a tak zůstal tiše sedět ve smrtícím žáru. Žena byla tak dojata, že za ním bez váhání skočila. Zmatený lovec si myslel, že ji k takové smrti dohnal on sám, a protože si už nedokázal život bez ní představit, vrhl se také do plamenů. Když se o tragické smrti těch třech dozvěděl vládnoucí Nefritový císař, byl tak dojat, že z nich udělal bohy, takzvané Tao Quan. Od té doby přebývají v kuchyňských krbech a ohništích a starají se o blaho vietnamského lidu.

 

STROMKY ZA CELOROČNÍ ÚSPORY

Obřady začínají sedm dní před novým rokem. Tehdy Tao Quan vzlétají do nebes a vyprávějí Nefritovému císaři o událostech celého roku. Jako dopravní prostředek jim slouží ryby, a proto v tento den Vietnamci tradičně vypouštějí do řek a jezer živé kapry. Rodinné oltáře se před odchodem bohů plní obětním jídlem, čerstvou vodou, květinami a dalšími živými kapry. Všichni doufají, že se jim za to dostane příznivějšího hodnocení u císaře, který jim pak zařídí více štěstí v nadcházejícím roce. Podobně jako o Vánocích v křesťanských zemích se ve Vietnamu zdobí novoroční strom cay neu, který má ochraňovat před zlými duchy. Nejoblíbenějšími novoročními stromy jsou až třímetrové citrusy kumkvaty se žlutými květy. Domy lidé na severu Vietnamu zdobí růžovými broskvovými květy, ve středním a jižním Vietnamu se pak hodně prodávají květy žlutě meruňkové. Oblíbené jsou také mandarinkové keře - mandarinky jsou symbolem štěstí a lidé se je snaží udržet čerstvé co nejdéle. Týden před novým rokem jsou hlavní městské trhy, jako například Nguyen Hue v Saigonu, přecpané barevnými stromy a květinami a celé ulice, které se na několik dní uzavřou, se zaplní prodavači s novoročními dekoracemi. Pro většinu rodin jde také o vůbec nejdražší část roku. Jen kumkvatové stromky stojí kolem padesáti dolarů, což často představuje celoroční úspory chudé rodiny. Děti navíc dostávají červené obálky plné li ši – peněz pro štěstí. Vietnamci toto vše vidí jako nezbytné výdaje na to, aby získali svou přízeň u bohů pro celý nadcházející rok. Domy, kanceláře a obchody se ověsí barevnými prapory a transparenty s přáním Čuk Mung Nam Moi! – Šťastný nový rok!

 

vietnam

 

TANCE JEDNOROŽCŮ

Jako ve většině jiných zemí nechybí půlnoční ohňostroj. Nejbarvitějšími událostmi jsou však novoroční procesí a tance jednorožců. Jde zpravidla o skupinu dobře secvičených mladíků, tancujících a skákajících v dlouhém kostýmu s obří hlavou smějícího se jednorožce. Vše se děje za doprovodu ohlušujících bubnů a činelů. Průvody tradičně začínají první ráno po Tetu a navštěvují domácnosti a obchody ve své čtvrti. Za svá představení dostávají peněžité dary a často i něco k snědku. Vietnamci jsou při těchto příležitostech velmi štědří; jednorožec je totiž považován za symbol bohatství, míru a štěstí. Pro svou odměnu se však jednorožci často hodně zapotí. Lidé, zvláště majitelé obchodů, rádi zavěšují dary vysoko nad zemí, většinou na tyči připevněné z prvních pater okolních budov. Mladíci pak musejí ze svých těl vytvořit pyramidu, aby na ně jeden z nich dosáhl. V Hanoji jsou o Tetu populární co nguoi – lidské šachy. Hraje se podle čínských pravidel, o něco odlišných od naší západní verze, cíl je však stejný - zajmout velitele druhé strany, v tomto případě generála. Všechny „figurky“ v této hře pocházejí z vesnice Lien Xa ze severovietnamské provincie Ha Tay. Vybírají se jedinci mladí, atraktivní, svobodní a ti, kteří neměli ve svých rodinách během posledního roku žádné úmrtí, neboť to by prý přineslo smůlu. Finále celého turnaje se hraje v chrámu zasvěceném bohu De Tich, pravé ruce Nefritového krále a nebeského boha šachu.

 

UKLIDIT A SPLATIT DLUHY

Kromě nakupování nových šatů a návštěv kadeřníků jsou nejvýznamnějšími rituály prvního týdne cesty na hřbitov, kdy lidé k oslavám zvou duchy svých zesnulých příbuzných. Velká pozornost se také věnuje splácení všech dluhů a velkému úklidu. Uklízí se vše, včetně hrobů. To aby lidé vcházeli do nového roku s čistým začátkem. Uctívání předků je jedním z hlavních pilířů vietnamské společnosti. Vietnamci věří, že přítomnost předků v rodinném domě a jejich požehnání ovlivňují jejich vlastní zdraví a budoucnost. Duchové předků se těší z úspěchů a dobrých skutků svých potomků a díky nim na ně pak častěji dohlížejí. Naopak nečestné jednání a zločiny jsou neprominutelnou ostudou a celá rodina tak před předky ztratí tvář. Vietnamci se za své předky modlí každý den a samozřejmostí jsou velké hostiny při důležitých svátcích. Kuře symbolizuje hojnost a prosperitu a při Tetu má proto hlavní místo na obřadním oltáři, obklopeném květinami, svíčkami, vonnými tyčinkami a pěti druhy ovoce. Prvním jídlem nového roku je ruoc ong ba, vítání předků. Kromě kuřat se k této příležitosti připravují další slavnostní pokrmy, jako karamelizované garnáty s česnekem, dušené vepřové s vejci nebo banh čui - hranatý rýžový koláč plněný fazolemi a vepřovým. Jako dezert se pak zpravidla podává če koai mon – rýžový puding se strouhaným kořenem taro a čerstvé ovoce, většinou meloun a mandarinky. Třetí den Tetu se koná další extravagantní hostina, a to na rozloučení s duchy, kteří v tento den odcházejí. Po jídle se rodina shromáždí před domem a rodiče pálí barevně zdobené papírové repliky domů, šatů, peněz i aut. Do nebe tak posílají symboly pozemských nezbytností, které by mohly duše milovaných předků třeba ještě někdy potřebovat.

powered by contentmap

You have no rights to post comments

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group